Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Co 132/2025-66

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Moravce a soudkyní JUDr. Miluše Krejzlíkové a Mgr. Miroslavy Lanžhotské ve věci

žalobce: jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem jméno advokáta sídlem adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

o nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy,

k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 13. 1. 2025 č. j. -38,

takto:

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení v částce 38 278,22 Kč k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady odvolacího řízení v částce 12 320,22 Kč k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I potvrzuje.II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení v částce 38 278,22 Kč k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady odvolacího řízení v částce 12 320,22 Kč k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Okresní soud jako soud prvního stupně (dále jen „soud prvního stupně“) žalované uložil souhlasit s vydáním předmětu úschovy – částky ve výši částka vedené u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka (výrok I). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

2. Soud prvního stupně zjistil, že skutkový děj se vměstnal do relativně krátkého časového úseku, kdy žalobce na kryptoměnové burze Binance nabídl k prodeji částka USDT za částku částka a částka USDT za částku 70 000 Kč. Dne datum byly na jeho běžný účet č. č. účtu, zřízený u právnická osoba připsány peněžité prostředky od neznámého převodce ve výši částka, částka, částka, částka a částka, celkem částka. V reakci na to byla ze žalobcova účtu na kryptoměnové burze Binance odepsána jeho kryptoměna ve výši částka USDT; jako kupující vystupoval v této transakci jméno FO.

3. Dne datum kolem 17:00 hod kontaktoval žalovanou na chatu v mobilní aplikaci Vinted neznámý člověk, který se vydával za kupujícího inzerovaného zboží. Ten žalovanou podvodně přiměl k tomu, aby vyplnila přihlašovací údaje k jejímu bankovnímu účtu č. č. účtu u právnická osoba, čímž získal přístup k tomuto účtu, požádal o poskytnutí úvěru v částce částka a takto získané peněžité prostředky odčerpal na bankovní účty vedené u různých společností. Z této sumy odešlo na žalobcův shora uvedený běžný účet dne datum celkem částka.

4. Příslušný policejní orgán Policie České republiky (Krajské ředitelství Policie Královéhradeckého kraje, územní odbor, oddělení hospodářské kriminality, adresa) usnesením ze dne datum č. j. číslo jednací uložil podle § 80 odst. 1 t. ř. oněch částka zajištěných na běžném účtu č. č. účtu, majitel účtu žalobce, do úschovy Okresního soudu v adresa. Usnesením Okresního státního zastupitelství v adresa ze dne datum č. j. spisová značka byla žalobcova stížnost proti usnesení policejního orgánu o uložení částka do soudní úschovy zamítnuta.

5. Žalobce coby příjemce v podání ze dne datum požádal Okresní soud v adresa o vydání předmětu úschovy ze soudní úschovy. Oslovený soud v přípise ze dne datum sp. zn. spisová značka žalobci k jeho žádosti sdělil, že žalovaná v pozici přihlašovatelky nedala souhlas k vydání předmětu úschovy. Soud dal žalobci poučení, že souhlas žalované lze nahradit toliko pravomocným rozsudkem v řízení o nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy (§ 299 z. ř. s.) a vyzval jej, aby do 15 dnů od doručení tohoto přípisu podal žalobu na nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy. Zmíněný přípis (výzva) byla žalobci doručena datum a žalobce ve stanovené lhůtě podal dne datum žalobu.

6. Soud prvního stupně na základě takto zjištěného skutkového stavu věci uzavřel, že na žalobcův účet byly sice peněžní prostředky připsány bez vědomí / vůle žalované, účastníci nebyli v žádném právním vztahu, žalobce neposkytl žalované žádné protiplnění, nicméně žalobce byl ve smyslu ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) ke všem okolnostem v dobré víře, že druhá strana převedla vlastnické právo k peněžním prostředkům na základě řádného titulu. Zohlednil časovou a věcnou souvztažnost mezi nabídkou a prodejem kryptoměny na kryptoměnové burze Binance ze strany žalobce za cenu v úhrnné výši částka a následným převodem téže částky na jeho účet. Soud prvního stupně kladl důraz na ochranu principu důvěry, na jehož základě funguje společnost v případě prokázání, že peněžní prostředky byly nabity v dobré víře bankovním převodem jako plnění na existující pohledávku (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka).

7. Proti rozsudku se odvolali žalobce i žalovaná.

8. Žalovaná brojila vůči výroku rozsudku o věci samé pod bodem I. Konstatovala pouze to, jak soud prvního stupně rozhodl a že právě proti jeho výroku pod bodem I podává odvolání.

9. Soud prvního stupně usnesením ze dne datum č. j. spisová značka žalovanou vyzval, aby do tří dnů od doručení usnesení doplnila odvolání o zákonem předepsané náležitosti, zejména pak o odvolací důvod, to znamená, aby uvedla, čím konkrétně spatřuje správnost napadeného rozsudku či postupu soudu prvního stupně, dále pak o odvolací návrh ( ). Poskytl ji poučení, že nebude-li odvolání i přes tuto výzvu doplněno, podstupuje žalovaná riziko, že její odvolání bude odmítnuto ( , ).

10. Krajský soud jako soud odvolací (dále jen „odvolací soud“) žalovanou v rámci předvolání k jednání na den datum upozornil, že dosud neuposlechla shora uvedené výzvy soudu prvního stupně k doplnění odvolání. Žalovaná (prostřednictvím své advokátky) ani poté odvolání nedoplnila a k jednání před odvolacím soudem konanému datum se ani ona, ani její advokátka nedostavily.

11. Žalobce napadl svým odvoláním nákladový výrok rozsudku pod bodem II. Zaujal stanovisko, že v souzené věci nelze aplikovat zmírňovací (moderační) právo soudu ve smyslu ustanovení , jak to učinil soud prvního stupně. Přednesl, že nebýt nesouhlasu žalované s vydáním předmětu úschovy žalobci, nedošlo by k této soudní při. Žalobci pak na základě výzvy soudu prvního stupně ze dne datum (viz shora) nezbylo nic jiného než podat návrh na zahájení řízení o nahrazení projevu vůle s vydáním předmětu úschovy, během něhož jako laik vynaložil náklady na poskytnutí placené právní pomoci ze strany advokáta. Žádal, aby napadený rozsudek bylo v odvolání dotčené části změněn tak, že mu bude přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu.

12. Odvolací soud nejprve zvažoval otázku ryze procesního charakteru, a to sice to, zda i přes neúplnost odvolání žalované lze v odvolacím řízení pokračovat. Uzavřel, že i přes mizivou procesní aktivitu žalované, resp. v prvé řadě její právní zástupkyně (advokátky) je namístě odvolání věcně projednat, přičemž záchytné body obrany žalované lze čerpat z jejího stručného vyjádření k žalobě ze dne datum.

13. Podle § 299 odst. 1 z. ř. s. byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli.

14. Podle § 1109 písm. e) o. z. vlastníkem věci se stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo při obchodu s investičním nástrojem, celým papírem nebo u vystaveným na doručitele.

15. Odepřela-li žalovaná jakožto přihlašovatelka souhlas s vydáním předmětu úschovy, využil žalobce coby příjemce zákonné možnosti podat žalobu na nahrazení projevu vůle žalované – souhlasu s vydáním předmětu úschovy (§ 299 odst. 1 z. ř. s.). Žalobce byl nadto vyzván k podání žaloby i přímo soudem prvního stupně v přípise ze dne datum (viz shora).

16. Odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně, že žalobci se podařilo prokázat, že je z pohledu hmotného práva nositelem uplatněného práva ve smyslu shora citovaného ustanovení § 1109 písm. e) o. z. Šlo tu o případ nabytí vlastnického práva od neoprávněného.

17. Předně se jednalo o peněžité prostředky, tj. o věci druhově určené, jež nejsou zapsány ve veřejném seznamu.

18. Žalobce splnil i další podmínku předjímanou ve shora citovaném ustanovení § 1109 o. z. spočívající v dobré víře. Obecně přitom platí, že dobrá víra se předpokládá (viz § 7 o. z.), ale je tu samozřejmě zákonný korektiv „ke všem okolnostem“. Dobrá víra není jen kategorií subjektivní, kdy hraje roli vnitřní přesvědčení jednající osoby, ovšem takové přesvědčení musí pramenit z objektivních skutečností konkrétního případu. Soud prvního stupně správně podtrhl časovou a věcnou souslednost, kdy žalobce nabídl kryptoměnu USDT k prodeji na kryptoburze Binance v aktuální hodnotě částka, načež na jeho účet u peněžního u bylo převedeno právě oněch částka z účtu neoznačeného majitele. Žalobce tak mohl oprávněně předpokládat, že přijaté peněžité prostředky ve výši částka představovaly protiplnění za prodej kryptoměny na kryptoburze. Žalovaná případné podvodné jednání žalobce netvrdila, ani v tomto směru nenabídla žádné důkazy.

19. S obranou žalované, že peněžní prostředky složené na bankovním účtu nejsou ve vlastnictví jeho majitele, nýbrž peněžního u (banky), zatímco majiteli svědčí toliko obligační právo (vůči bance) na výplatu, lze v obecné rovině souhlasit (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2021 sp. zn. , uveřejněný pod číslem 49/2022 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhodl-li orgán činný v trestním řízení podle t. ř. o tom, že věc, která mu byla podle t. ř. vydána nebo kterou podle t. ř. odňal, se ukládá do úschovy, neboť je tu pochybnost, zda má být vrácena tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata, jedná se o soudní úschovu podle z. ř. s. Po právní moci usnesení předsedy senátu, státního zástupce nebo policejního orgánu o uložení věci do úschovy, vydaného podle t. ř., tedy postupuje soud v občanském soudním řízení o úschově této věci přiměřeně podle ustanovení až 302 z. ř. s. (srov. k předchozí právní úpravě obdobě též stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2006 sp. zn. , publikované pod č. 24 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2007).

20. Žaloba o uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu úchovy (§ 299 z. ř. s.) představuje procesní formu posouzení otázky, komu, zda příjemci nebo přihlašovateli, popř. složiteli má být předmět úschovy soudem vydán, tedy – řečeno jinak – komu svědčí vlastnické nebo jiné právo k předmětu úschovy, na základě kterého soud vydá předmět úschovy. Není přitom podstatné, že vlastnické nebo jiné právo k předmětu úschovy se v tomto řízení řeší jen jako předběžná otázka a že nachází svůj projev ve výroku rozsudku v podobě „nahrazení projevu vůle“; pravomocný rozsudek soudu, kterým bylo rozhodnuto, že žalovaný „je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy“, žalobci totiž zakládá právo, aby mu soud vydal předmět úschovy, čímž bude naplněno jeho právo k majetku, uloženému nebo složenému do úschovy soudu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2008 sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2010 sp. zn. ).

21. Stran peněžních prostředků na bankovním účtu dovolací soud ozřejmil, že převodem peněz se rozumí postoupení pohledávky, resp. převzetí dluhu, nejde-li o převod v rámci jednoho peněžního u – banky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 2. 2010 sp. zn. ). Směrodatné je, kdo má z pohledu hmotného práva nárok na jejich vydání.

22. Odvolací soud se zřetelem na shora uvedené závěry napadený rozsudek ve výroku o věci samé potvrdil ( ).

23. Soud prvního stupně odepřel žalobci právo na náhradu nákladů řízení za využití moderačního práva dle s argumentem, že oba účastníci se stali obětí jednání neznámého pachatele. Uvedený argument nemohl dle úsudku odvolacího soudu obstát, protože řízení by nebylo zahájeno nebýt nesouhlasu žalované s vydáním předmětu úschovy, na což musel žalobce reagovat (i k výzvě soudu prvního stupně) podáním žaloby na nahrazení projevu vůle podle z. ř. s. Nelze přitom nevidět již několikrát zmíněnou, až křiklavou procesní pasivitu žalované, resp. její právní zástupkyně (advokátky). Nesouhlas žalované s vydáním předmětu úschovy žalobci a z něho vzešlé občanské soudní řízení na straně jedné a pasivita žalované v průběhu tohoto řízení jsou v ostrém kontrastu. Odvolací soud proto na rozdíl o soudu prvního stupně důvody hodné zvláštního zřetele, které by ospravedlňovaly výjimečné odnětí práva na náhradu nákladů ve sporu úspěšnému žalobci ( ).

24. Žalobcovy náklady se stávaly z odměny advokáta za poskytnutí placené právní služby za čtyři úkony (převzetí zastoupení datum, sepis žaloby datum a repliky datum, účast na jednání datum v sazbě částka za jeden úkon (§1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 9 odst. 3 písm. b/ a contrario § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ advokátního tarifu), tří paušálních náhrad hotových výdajů po částka a jedné ve výši částka (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve znění před a po 31. 12. 2024), náhrady za promeškaný čas v počtu deseti půlhodin po částka (§ 14 odst. 1 písm. a/ a odst. 3 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025), náhrady cestovních výdajů při použití osobního motorového vozidla na trase adresa a zpět ve výši částka, náhrady za daň z přidané hodnoty částka a soudního poplatku částka, celkem částka. Odvolací soud v tomto smyslu napadený rozsudek v nákladovém výroku pod bodem II změnil tak, že žalovanou zatížil náhradovou povinností vůči žalobci v daném rozsahu v třídenní pariční lhůtě ( věta před středníkem, ).

25. Vzhledem k tomu, že žalobce se s úspěchem ubránil odvolání, vzniklo mu na vrub žalované nárok na náhradu všech účelně vynaložených nákladů této fáze řízení ( , , , ). Jednalo se o odměnu za jeden úkon právní služby (účast na jednání před odvolacím soudem datum) v sazbě částka, jednu paušální náhradu hotových výdajů částka, náhradu za promeškaný čas částka, náhradu cestovních výdajů částka a náhradu za daň z přidané hodnoty částka, celkem částka.

26. Zbývá dodat, že soud prvního stupně nesprávně předepsal žalobci k zaplacení soudní poplatek ze žaloby ve výši částka (viz usnesení z datum č. j. spisová značka) dle položky 2 bod 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků, přílohy k , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ačkoli se tu primárně jednalo o návrh na zahájení řízení, jehož předmětem není peněžité plnění a soudní poplatek tak měl plnit částka (viz položka 4 bod 1 písm. c/ Sazebníku soudních poplatků). Ostatně soudní poplatek ve výši částka vybral soud prvního stupně od žalované za podání odvolání (položka 22 bod 1 písm. b/ Sazebníku soudních poplatků). Bude proto na soudu prvního stupně, aby přeplatek soudního poplatku částka vrátil žalobci ( , ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání.

Dovolání je přípustné tehdy, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení rozsudku odvolacího soudu k Okresnímu soudu v adresa o dovolání by rozhodoval Nejvyšší soud České republiky v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuční návrh.