Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Cmo 92/2023

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Michaely Janouškové a soudců JUDr. Ondřeje Kubáta a Mgr. Kateřiny Horákové ve věci

navrhovatele: Jméno navrhovatele, narozený Datum narození navrhovatele

bytem Adresa navrhovatele

zastoupený advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

za účasti: Jméno advokáta B., IČO IČO advokáta B

sídlem Adresa advokáta B

o návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. března 2023, č. j. C 364762/RD41/MSPH, Fj 35479/2023/MSPH,

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Navrhovatel je povinen zaplatit společnosti Jméno advokáta B. na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Navrhovatel je povinen zaplatit společnosti , Jméno advokáta B, . na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na zápis jednatele Jméno navrhovatele do obchodního rejstříku ze dne 27. ledna 2023 vedený pod Fj 35479/2023/MSPH.

2. Soud prvního stupně konstatoval, že jde o návrh podaný podle , o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r“). Navrhovatel se domáhal ve smyslu z. v. r. změny zápisu v obchodním rejstříku vedeném pro společnost Jméno advokáta B. (dále jen „společnost“), spočívající v zápisu své osoby jako jednatele společnosti. Navrhovatel se domnívá, že k jeho odvolání z funkce jednatele společnosti nikdy platně nedošlo. Své tvrzení opírá především o to, že rozhodnutí valné hromady ze dne 26. října 2022 nesplňovalo náležitosti, které klade zákon a společenská smlouva na usnesení valné hromady. Domnívá se, že dané usnesení je nicotné, napadá svolání valné hromady a její rozhodování a usnášeníschopnost. Svůj návrh navrhovatel odůvodnil především tím, že byl jednatelem od vzniku společnosti, přičemž byl dne 28. prosince 2022 proveden výmaz jeho osoby jakožto jednatele společnosti z obchodního rejstříku s uvedením dne zániku funkce 26. října 2022.

3. Soud prvního stupně se zabýval obsahem zápisu z valné hromady ze dne 26. října 2022 a konstatoval, že neshledal nicotnost přijatých rozhodnutí. Dodal, že mu v rejstříkovém řízení nepřísluší přezkoumávat platnost rozhodnutí valné hromady, jelikož platí, že nevyslovil-li soud neplatnost takového rozhodnutí, je třeba hledět na něj jako na rozhodnutí platné. K tomu odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. srpna 2018, sp. zn. .

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a návrhu vyhověl.

5. Argumentuje tím, že na usnesení valné hromady ze dne 26. října 2022 je třeba hledět tak, jako by nebylo přijato, tj. jedná se o nicotné usnesení. Odvolatel namítá nepřezkoumatelnost napadeného usnesení. K tomu odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 23. března 2021, sp. zn. . Současně vyjadřuje přesvědčení, že soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem a věc nesprávně právně posoudil. Zdůrazňuje, že valná hromada společnosti nebyla svolána osobou k tomu oprávněnou, ani způsobem, který předvídá společenská smlouva (ve stanovené lhůtě a zasláním pozvánky na poštovní adresu společnosti). Má za to, že usnesení valné hromady společnosti nebylo projevem vůle valné hromady. Jedná se tudíž o zdánlivé (nicotné) právní jednání pro nedostatek vůle ve smyslu , (dále jen „o. z.“). Odvolatel dále namítá, že skutečnosti, které byly uváděny jako důvody pro jeho odvolání z funkce, byly zjevně účelové. Předseda dozorčí rady neměl pravomoc svolat valnou hromadu. Odvolatel se domnívá, že orgán společnosti překročil svou pravomoc. Proto takové jednání nemůže vyvolat právní účinky a je tudíž nicotné. Odvolatel dále uvedl argumenty týkající se nesrozumitelnosti a neurčitosti pozvánky na valnou hromadu.

6. Společnost navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné potvrdil a přiznal jí náhradu nákladů řízení. Poukázala na registrační princip ovládající řízení ve věcech veřejného rejstříku. V rejstříkovém řízení není připuštěna možnost zkoumání neplatnosti usnesení valné hromady. K tomu odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2021, sp. zn. .

7. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle a , (dále jen „ “), ve spojení s z. v. r., a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Podle § 101 odst. 2 z. v. r. osoby zapisované podle jiného zákona do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby se mohou v případě svého výmazu z veřejného rejstříku domáhat změny zápisu také tehdy, byl-li proveden jinak než podle § 98; ustanovení § 102 se použije přiměřeně.

9. Předně je třeba uvést, že usnesení soudu prvního stupně stran odůvodnění netrpí namítanou vadou spočívající v jeho nepřezkoumatelnosti (ke kritériím posouzení přezkoumatelnosti rozhodnutí srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupný též na www.nsoud.cz).

10. Z obsahu rejstříkového spisu se podává, že dne 26. října 2022 valná hromada společnosti odvolala navrhovatele z funkce jednatele společnosti, a to s účinností ke dni konání valné hromady. Na základě těchto skutečností rejstříkový soud k návrhu společnosti usnesením ze dne 29. listopadu 2022, č. j. C 364762/RD21/MSPH, Fj 448504/2022/MSPH, které nabylo právní moci dne 28. prosince 2022, provedl požadované změny – výmaz dosavadního statutárního orgánu – jednatele společnosti. K předmětnému návrhu byl předložen zápis o průběhu jednání valné hromady, přítomných společníků a prohlášení o právním zájmu předsedy představenstva společnosti. Změny se rovněž promítly do obchodního rejstříku.

11. Ustanovení § 101 z. v. r. upravuje zvláštní opravný prostředek, jež umožňuje tam vypočteným osobám uplatnit proti zápisu námitky, jež nemohly vznést dříve (např. proto, že nebyly účastníky řízení, či proto, že zápis byl proveden postupem podle § 98 z. v. r.). Rejstříkový soud je povinen se zabývat takto uplatněnými námitkami, a to bez ohledu na to, zda (a s jakým výsledkem) se s nimi případně vypořádal v (předchozím) řízení o zápis do příslušného rejstříku (při postupu dle § 98 z. v. r. se s nimi ostatně ani vypořádat nemohl). Účelem § 101 odst. 2 z. v. r. je tak umožnit osobám zapisovaným podle jiného zákona do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby uplatnit námitky proti jejich výmazu a dosáhnout tak shody zápisu se skutečným stavem, nikoliv přiznat těmto osobám možnost brojit proti správnosti všech zapsaných skutečností. Teleologický výklad § 101 odst. 2 z. v. r. vede proto k závěru, podle něhož osoby zapisované podle jiného zákona do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby se mohou v případě svého výmazu z veřejného rejstříku domáhat změny pouze takového zápisu, kterým byly z veřejného rejstříku samy vymazány (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. srpna 2021, sp. zn. ).

12. V této souvislosti odvolací soud připomíná, že současná právní úprava neumožnuje v rejstříkovém řízení, včetně řízení podle § 101 z. v. r., přezkoumávat platnost rozhodnutí orgánu obchodní korporace (např. usnesení valné hromady společnosti, členské schůze nebo jiného orgánu). Rejstříkový soud (potažmo soud odvolací) může přezkoumávat platnost rozhodnutí nejvyššího orgánu právnické osoby, popř. rozhodnutí jiných jejích orgánů jen v mezích daných – 3 o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, ve spojení s o. z., tedy z hlediska, zda rozhodnutí vykazuje takové vady, že se ně hledí, jakoby nebylo přijato. Platnost takového rozhodnutí lze ale přezkoumávat pouze v řízení o vyslovení jeho neplatnosti. Nebyla-li neplatnost takového rozhodnutí vyslovena soudním rozhodnutím, platí, že je třeba je považovat za platné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. dubna 2016, sp. zn. , či ze dne 21. března 2018, sp. zn. ).

13. Svolání valné hromady neoprávněnou osobou (předsedou dozorčí rady, nikoliv dozorčí radou), pokud se jí účastnili členové společnosti, představuje důvod pro vyslovení neplatnosti usnesení přijatých takovou valnou hromadou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. února 2009, sp. zn. , ze dne 11. září 2014, , usnesení ze dne 29. ledna 2014, sp. zn. , nebo ze dne 27. srpna 2020, , mutatis mutandis, nebo ze dne 22. března 2022, sp. zn. ).

14. Další pochybení při svolání valné hromady, spočívající ve vadě formy, obsahu nebo způsobu doručení pozvánky, nebo v nedodržení lhůty určené zákonem nebo společenskou smlouvou pro svolání valné hromady, též nepředstavují vady, pro něž by se na usnesení přijaté valnou hromadou hledělo, jako by nebylo přijato, nýbrž mohou být (pouze) důvodem vyslovení neplatnosti tohoto usnesení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. listopadu 2019, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. března 2022, sp. zn. ).

15. Rovněž tak případný nedostatek usnášeníschopnosti valné hromady či nedostatečný počet hlasů, odevzdaných pro přijetí usnesení valné hromady, jsou důvodem toliko neplatnosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. května 2007, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. listopadu 2008, sp. zn . , či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. ledna 1999, sp. zn. , jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. června 2013, sp. zn. ).

16. Namítá-li navrhovatel, že důvody pro jeho odvolání z funkce jednatele společnosti nebyly dány, jelikož neporušil povinnosti svolat valnou hromadu a účastnit se valné hromady svolané majoritním společníkem, pomíjí, že byl odvolán též pro absenci komunikace vůči společníkovi, přičemž hrozilo poškození dobrého jména společnosti nebo její úpadek (jak plyne ze zápisu o průběhu jednání valné hromady společnosti ze dne 26. října 2022). Jelikož porušení této povinnosti plynoucí z § 155 z. o. k. může být důvodem pro odvolání jednatele z funkce, nelze uzavřít, že se jednalo zjevně (na první pohled, bez dokazování) o účelové důvody, na základě nichž došlo k odvolání navrhovatele z funkce jednatele (§ 8, § 9 odst. 2 o. z.). Případné nedostatečné vymezení konkrétní povinnosti, kterou měl jednatel při výkonu své funkce porušit, může být taktéž toliko důvodem vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady (srov usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. března 2022, sp. zn. ).

17. Soud prvního stupně proto nepochybil, když návrh podaný podle z. v. r. jako nedůvodný zamítl. Lze dodat, že k návrhu nebyly navrhovatelem předloženy žádné y, které by vedly k závěru, že usnesení valné hromady je stiženo vadami způsobujícími, že se na ně hledí, jako by nebylo přijato. Návrh navrhovatele podle z. v. r. tudíž není důvodný.

18. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle ve spojení s z. v. r. potvrdil.

19. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle a z. ř. s. ve spojení s V poměrech projednávané věci shledal odvolací soud důvody pro aplikaci z. ř. s., neboť se v daném případě jednalo o zjevně bezúspěšné uplatňování práva (jak je zřejmé s výše rozvedeného odůvodnění). Procesně úspěšné společnosti, která nebyla v řízení zastoupena zástupcem podle tak náleží náhrada těchto nákladů odvolacího řízení. Ty se skládají podle a , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu, ve spojení s z jedné paušální náhrady ve výši 300 Kč za vyjádření k odvolání.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek uvedených v ; lze jej podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.