Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Cmo 227/2022-280

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Michaely Janouškové a soudců Mgr. Kateřiny Horákové a JUDr. Ondřeje Kubáta ve věci

žalobce: Jméno žalobce, narozen Datum narození žalobce

bytem Adresa žalobce

zastoupen Jméno Zástupce A, advokátem

sídlem adresa

proti

žalovaným: 1/ Jméno žalované, narozen Datum narození žalované

bytem Adresa žalované

zastoupen Jméno Zástupce B, advokátem

sídlem adresa

2/ Jméno advokáta., IČO IČO advokáta

sídlem Adresa advokáta

o určení vlastnického práva k podílu, k odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2022, č. j. -266,

takto:

Rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem podílu ve společnosti Jméno advokáta. (dále též jen „společnost“), o velikosti 67/1000, čemuž odpovídá vklad na základním kapitálu v částce 134 000 Kč (výrok I.), žalobci uložil povinnost zaplatit do tří dnů od právní moci žalovanému 1/ k rukám jeho zástupce na náhradě nákladů řízení 40 656 Kč a společnosti 22 400 Kč (výroky II. a III.).

2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že:

- žalovaný 1/ je v obchodním rejstříku zapsán jako společník společnosti s podílem 67/1000 na základním kapitálu společnosti,

- 15. 7. 2011 podepsal žalobce a žalovaný 1/u označenou jako „Smlouva o převodu podílu ve společnosti“, dále též jen „smlouva o převodu podílu“ (což zjistil z výpisu z knih podpisů), obsah smlouvy (provedeným dokazováním, konkrétně výslechem svědků Anonymizováno, Anonymizováno a právnická osoba) zjištěn nebyl,

- téhož dne (tj. 15. 7. 2011) byly Anonymizováno, Anonymizováno a tituly před jménem právnická osoba (na straně jedné) a žalobcem (na straně druhé) podepsány smlouvy, jejichž „předmětem byl převod obchodního podílu“ ve společnosti na žalobce,

- 15. 7. 2011 vyslovila valná hromada společnosti souhlas s převodem obchodního podílu žalovaného 1/ (o velikosti 67/1000) na žalobce.

3. Zamítl návrhy na doplnění dokazování přípisem paní Pochové (neboť byl vyhotoven třetí osobou a nemohl tak obsah smlouvy o převodu podílu prokazovat), výslechem tituly před jménem (nebyla zbavena mlčenlivosti), i účastnickým výslechem žalovaného 1/ (neboť by se jednalo toliko o „podpůrný důkaz“, na jehož základě by soud „nemohl mít tvrzení žalobce za prokázané“).

4. Na takto ustanoveném základě soud prvního stupně s odkazem na , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), uzavřel, že:

- je-li žalovaný 1/ zapsán v obchodním rejstříku jako „majitel sporného podílu“, žalobce tudíž má na požadovaném určení naléhavý právní zájem ( , , dále též jen „“), případné pozitivní soudní rozhodnutí bude podkladem změny zápisu v obchodním rejstříku,

- jedná-li se o (sporný) podíl ve společnosti, je pasivně legitimována, kromě žalovaného 1/i (samotná) společnost,

- žalobce neprokázal mezi účastníky sporný obsah smlouvy o převodu podílu, v tomto rozsahu neunesl břemeno důkazní; tím, že se nedostavil k jednání (konaném před soudem prvního stupně dne 27. 4. 2021, přičemž soud prvního stupně jednal za splnění podmínek v jeho nepřítomnosti), zbavil se možnosti být o uvedené skutečnosti poučen ( ), nadto o nutnosti označení důkazů byl poučen (již) v předvolání k jednání,

- samotná skutečnost, že mezi žalobcem a žalovaným 1/ byla smlouva o převodu podílu uzavřena, nedává odpověď na otázky „za jakých podmínek“ tak bylo učiněno, a zda nabyla účinnosti, to vše v situaci, kdy nebyla předložena (rejstříkovému) soudu k provedení zápisu příslušných skutečností z ní se podávající.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle Procesně úspěšnému žalovanému 1/přiznal 40 656 Kč sestávající z odměny za 12 (tam specifikovaných) úkonů právní služby po 2 500 Kč, 12 režijních paušálů po 300 Kč a 21 % DPH. Rovněž procesně úspěšné žalované 2/přiznal 22 400 Kč, sestávající z odměny za 8 (tam specifikovaných) úkonů právní služby po 2 500 Kč, 8 režijních paušálů po 300 Kč.

6. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání, navrhuje, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil, popř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. Odvolatel argumentuje tím, že již v podání ze dne 24. 8. 2021 sdělil obsah smlouvy o převodu podílu (sdělením přesného znění); tvrdil-li žalovaný 1/ o obsahu tohoto právního úkonu opak, bylo na něm, aby své tvrzení prokázal. Soud prvního stupně nadto neprovedl jím navrhované důkazy, konkrétně výslech tituly před jménem, která text smlouvy připravovala, jíž zbavil mlčenlivosti jako „druhý účastník smlouvy“, jmenovaná navíc k dotčeným okolnostem vypovídala v (souvisejícím) řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

8. Žalovaný 1/ s odvoláním nesouhlasil. Neprokázal-li žalobce obsah smlouvy o převodu podílu, ani to, zda (popř. kdy) nabyla účinnosti (přičemž její doručení společnosti, jež ji k dispozici nemá, ani netvrdil), nemohl být se svou žalobou úspěšný. Postup žalobce považuje za účelový, po uzavření smlouvy o převodu žalobce (jakožto jednatel společnosti) s žalovaným 1/ jednal jako se společníkem (oslovoval jej tak v komunikaci, připouštěl jeho účast na valné hromadě). Převod podílu bez souhlasu úvěrující banky by byl porušením úvěrových podmínek, převáděl-li by žalovaný 1/ bezpodmínečně podíl ve společnosti „páchal by tím ekonomickou sebevraždu“. Žalobce obhajitelným způsobem nevysvětlil, proč (i) není schopen originál smlouvy předložit, (ii) smlouva o převodu podílu nebyla předložena obchodnímu rejstříku, (iii) zval žalovaného 1/ (jako společníka) na valné hromady a (iv) na valných hromadách ho nechal hlasovat, přičemž ho jako společníka uváděl v zápisech. Prokázání rozhodných skutečností tížilo (v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, jenž cituje) žalobce.

9. Žalovaná 2/ se k odvolání nevyjádřila.

10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací na základě přípustného odvolání (, ), které bylo podáno včas ( ) a se všemi náležitostmi ( ), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, stejně jako řízení jeho vydání předcházející, a dospěl k následujícím závěrům.

11. Rozhodné hmotné právo se podává z a 3 věty první , , a z , o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích), účinných od 1. 1. 2014. Odvolací soud tudíž s ohledem na (tvrzené) datum uzavření smlouvy o převodu podílu věc posoudil podle , (dále též jen „obč. zák.“), a , obchodního zákoníku, vždy ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen „obch. zák.“).

12. Podle § 115 odst. 3 obch. zák. smlouva o převodu obchodního podílu musí mít písemnou formu a nabyvatel, který není společníkem, v ní musí prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě, popřípadě stanovám. Podpisy musí být úředně ověřeny. Převodce ručí za závazky, které přešly převodem obchodního podílu.

13. Požadavek písemné formy s úředně ověřenými podpisy stanovil (do 31. 12. 2013) pro smlouvu o převodu obchodního podílu zákon, konkrétně citovaný § 115 odst. 3 obch. zák.; nedodržení zákonem předepsané formy mělo za následek absolutní neplatnost smlouvy (§ 40 odst. 1 obč. zák.), přičemž výkladem právního úkonu bylo lze možno odstranit nedostatky obsahu právního úkonu, nikoli jeho formy (srov. za mnohá např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2019, sp. zn. ).

14. Tvrdí-li žalobce, že s žalovaným 1/ uzavřel 15. 7. 2011 smlouvu o převodu (obchodního) podílu (s konkrétním obsahem, viz jeho podání 24. 8. 2021, č. l. 213), na jejímž podkladě se měl stát společníkem společnosti, bylo (právě) na žalobci, aby své tvrzení prokázal (tedy aby prokázal, že smlouva o převodu podílu byla uzavřena v písemné formě, s jakým obsahem, i to, že podpisy na ní byly úředně ověřeny). Je tomu tak proto, že rozsah důkazního břemene, tedy okruh skutečností, které musí účastník prokázat, vyplývá z hmotného práva, z příslušných hmotněprávních norem, které jsou při právním posouzení věci aplikovány, a odtud také vyplývá, kdo je nositelem důkazního břemene, tj. které skutečnosti je ten který z účastníků povinen prokázat. V zásadě platí, že nestanoví-li právní předpis jinak, stíhá důkazní břemeno toho účastníka, jemuž je existence příslušné skutečnosti podle hmotného práva ku prospěchu (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. , a ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. ). V bližším pak lze k pravidlům rozložení důkazního břemene odkázat např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2013, sp. zn. , či usnesení ze dne 28. 3. 2023, sp. zn. .

15. Otázku rozložení důkazního břemene tak soud prvního stupně posoudil správně, správně rovněž uzavřel, že účastník, který se jednání neúčastnil, ztrácí dobrodiní poučení podle (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 9. 8. 2017, sp. zn. , z 1. 11. 2011, sp. zn. , či z 3. 1. 2012, sp. zn. ).

16. Nicméně závěr o tom, že žalobce neunesl důkazní břemeno, jak učinil soud prvního stupně, lze učinit jen tehdy, jestliže soud řádně a úplně provedl všechny důkazy, které účastník k prokázání svého tvrzení (svých tvrzení) označil. Účastníkem označený důkaz soud neprovede pouze tehdy, jestliže jeho prostřednictvím nepochybně nelze prokázat pro věc rozhodnou skutečnost, například proto, že označený důkaz je zjevně nezpůsobilý prokázat tvrzenou skutečnost nebo že se týká skutečnosti, která je podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci bezvýznamná (srov. například rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 4. 1994, sp. zn. , který byl uveřejněn pod č. 57 v časopise Soudní rozhledy, roč. 1995); k otázce oprávnění soudu posoudit důkazní návrhy a rozhodnout o tom, které z těchto důkazů provede, srov. např. usnesení býv. Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 1972, sp. zn. , uveřejněné ve Sborníku stanovisek IV, str. 1084-1085, nálezy Ústavního soudu ze dne 3. 11. 1994, sp. zn. , či ze dne 6. 12. 1995, sp. zn. .

17. Navrhl-li žalobce k prokázání (mezi účastníky sporných) tvrzení týkající se uzavření (i obsahu) smlouvy o převodu obchodního podílu (mimo jiné) účastnický výslech žalobce (srov. email jeho zástupce ze dne 26. 4. 2022, č. l. 254, k problematice návrhu na doplnění dokazování emailem srov. a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. , či usnesení ze dne 21. 11. 2018, sp. zn. ), výslech tituly před jménem (viz podání ze dne 24. 8. 2021, č. l. 213), protokol ze dne 29. 7. 2014 o výpovědi žalovaného před Obvodním soudem pro Prahu 4, sp. zn. (viz podání ze dne 20. 1. 2017, č. l. 45), či protokol ze dne 9. 4. 2012 o výslechu tituly před jménem před Městským soudem v Praze sp. zn. (viz totožné podání), aniž by soud prvního stupně o těchto návrzích na doplnění dokazování rozhodl, a aniž by se z přezkoumávaného rozhodnutí podával důvod jejich neprovedení, nemůže jeho závěr o tom, že žalobce neunesl důkazní břemeno k prokázání jím tvrzené (mezi účastníky sporné skutečnosti), obstát. Z judikatury Ústavního soudu se totiž podává, že ústavně zaručenému právu na spravedlivý proces ( a násl.y) odpovídá povinnost obecných soudů svá rozhodnutí řádně odůvodnit a adekvátně se (co do myšlenkových konstrukcí) racionálně logickým způsobem vypořádat s provedenými důkazy (i s argumentačními tvrzeními účastníků řízení), i zdůvodnit, proč určitý účastníkem navržený důkaz nebylo třeba provést. Jinými slovy soud není povinen provést všechny navržené důkazy, avšak musí o vznesených návrzích rozhodnout, a pokud účastníky řízení vzneseným důkazním návrhům nevyhoví, pak musí ve svém rozhodnutí vyložit, z jakých důvodů navržené důkazy neprovedl, resp. je nepřevzal pro základ svých skutkových zjištění (srov. např. nálezy Ústavního soudu ze dne 13. 10. 2011, sp. zn. , ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. ).

18. Za této situace odvolacímu soudu nezbylo, než odvoláním napadený rozsudek zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení / a /.

19. Na soudu prvního stupně bude, aby věc posoudil podle § 115 odst. 3 obch. zák., provedl dokazování v rozsahu potřebném ke zjištění skutkového stavu; neprovede-li (některé z) účastníky navržených důkazů, svůj postup odůvodní, přičemž nepřehlédne závěry, jež přijal Ústavní soud v nálezu ze dne 23. 1. 2008, sp. zn. , z nichž se podává, že z žádného ustanovení neplyne, že by – v rámci hodnocení důkazů – poznatky výslechem účastníků získané musely vždy nutně (a priori) být pro soud méně spolehlivé, méně významné, nevěrohodné apod. (než poznatky dovozené z jiného důkazního prostředku). Výslech účastníka je jedním z řady v úvahu přicházejících důkazních prostředků a musí být hodnocen jako důkaz každý jiný ad hoc s tím, že eventuální závěr o míře spolehlivosti, významnosti, věrohodnosti apod. z něj získaných poznatků je až součástí jeho hodnocení ve smyslu ustanovení ; nelze z logiky věci hodnotit a priori důkaz, který soud ještě neprovedl. Soud prvního stupně se v souvislosti s problematikou zproštění mlčenlivosti advokátky tituly před jménem bude zabývat (i) otázkou, komu konkrétně byly její právní služby činěné v souvislosti s uzavíráním smlouvy o převodu podílu poskytovány, neboť dle , o advokacii, může advokáta zprostit (právě jen) jeho klient.

20. Podle je právní názor odvolacího soudu pro soud prvního stupně závazný.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.