Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 368/2009

29

Cdo 368/2009

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců doc. JUDr. Ivany Štenglové a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně obce Brodek u Přerova, identifikační číslo 00 30 10 78, zastoupené JUDr. Jiřím Taláškem, advokátem, se sídlem v Chropyni, Ječmínkova 494, PSČ 768 11, proti žalovaným 1) Ing. L. N., a 2) Y. N., oběma zastoupeným Mgr. Tomášem Krutákem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Palladium, Na Poříčí 1079/3a, PSČ 110 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. března 2008, č. j. -97, takto:Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. března 2008, č. j. -97, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 13. září 2007, č. j. -69, ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 10. října 2005, č. j. -14, jímž uložil žalovaným, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobkyni částku 154.265,- Kč s 6% úrokem od 1. ledna 2005 do zaplacení, směnečnou odměnu 514,- Kč a náklady řízení.

Soud prvního stupně – odkazuje na ustanovení (dále jen „ “) a na ustanovení čl. I a – shledal námitky žalovaných proti směnečnému platebnímu rozkazu nedůvodnými.

Přitom uzavřel, že „ohledně rozporu číslicí napsané směnečné sumy a směnečné sumy rozepsané slovy“ žalovaní neprokázali, že slovo „tisíc“ bylo na předmětnou směnku dopsáno následně až poté, co žalovaní směnku jako výstavci a akceptanti podepsali. Námitku poukazující na souvislost směnky s kupní smlouvou a skutečnost, že žalovaní u žalobkyně uplatnili „nárok na slevu“, shledal neodůvodněnou, když z ní nebylo patrno, „jakou výši slevy požadovali“. Výhradu, podle níž směnka nebyla žalovaným předložena k placení, vyhodnotil jako neopodstatněnou již proto, že šlo o směnku opatřenou doložkou „bez protestu“, přičemž žalovaní neprokázali, že směnka nebyla předložena k placení; přitom uplatnění práva na zaplacení směnky vůči přímým dlužníkům nebrání ani prokázané nepředložení směnky k placení. Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalovaných rozsudkem ze dne 18. března 2008, č. j. -97, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně ohledně nedůvodnosti námitek žalovaných, jde-li o „nepředložení“ směnky k placení a nedostatečné odůvodnění kauzální námitky.

S poukazem na kupní smlouvu a v ní obsaženou dohodu o vystavení směnky dále zdůraznil, že žalovaní vyslovili souhlas se směnečnou dohodou, podle níž měla být splátka kupní ceny ve výši 154.265,- Kč zajištěna směnkou a obranu žalovaných založenou na tvrzení, že do směnky bylo neoprávněně zasaženo, když u slovního vyjádření směnečné sumy bylo bez jejich vědomí dopsáno slovo „tisíc“, shledal „právně irelevantní“, neboť „žalovaní ve snaze vyhnout se povinnosti platit, zpochybnili skutečnost, s níž však již dříve, bez jakýchkoliv výhrad, vyjádřili svůj souhlas“.

Dále odvolací soud uvedl, že vzhledem k zásadě neúplné apelace mohly být důkazy před odvolacím soudem účinně uplatněny jen výjimečně za podmínek stanovených v ; proto nepřihlédl k podání „bývalého starosty obce R.K.“. Současně poukázal na vyjádření žalovaných u jednání před soudem prvního stupně dne 4. září 2007, v jehož rámci tito po poučení podle ustanovení výslovně prohlásili, že žádný další důkazní návrh nemají a konstatoval, že „předmětné podání“ bylo soudu prvního stupně doručeno až poté, kdy byl dne 13. září 2007 vyhlášen rozsudek.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, odkazujíce co do jeho přípustnosti na ustanovení a co do důvodu na ustanovení a b)

Přes výše uvedené – posuzováno podle obsahu – především namítají, že soudy nižších stupňů dospěly na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, když nesprávně vyhodnotily provedené důkazy ohledně toho, zda slovo „tisíc“ bylo na směnku dopsáno až poté, co ji podepsali.

Vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci spatřují v tom, že soudy nižších stupňů nepřihlédly k faxovému podání, které zaslali soudu prvního stupně 12. září 2007 v 10 hodin 12 minut. Přitom ve zmíněném podání bylo obsaženo i vyjádření bývalého starosty obce Brodku u Přerova. Výše uvedený důkaz tak byl soudu prvního stupně nepochybně doručen před vyhlášením rozhodnutí ve věci samé a pominutím tohoto důkazu bylo žalovaným upřeno právo na spravedlivý proces.

Nesprávnost právního posouzení věci soudy nižších stupňů dovolatelé spatřují v nesprávném výkladu ustanovení čl. I. § 69 směnečného zákona, majíce za to, že „směnka byla změněna až po jejím podpisu směnečnými dlužníky“.

Konečně dovolatelé shledávají nesprávným závěr odvolacího soudu, podle něhož jejich námitka, poukazující na souvislost směnky s kupní smlouvou, není dostatečně odůvodněna a vyjadřují přesvědčení, že se soudy měly (věcně) zabývat i výhradou, zda „nárok zajištěný směnkou trvá“.

Z ustanovení se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [ ]. Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán ( ), je pak možné – z povahy věci – posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle , stejně jako důvod podle , jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2006, pod číslem 130).

Jakkoli dovolatelé přiřazují v dovolání uplatněné námitky jen k dovolacím důvodům podle ustanovení , z jejich obsahu je nepochybné, že – jde-li o řešení otázky, v jaké podobě směnku podepsali – polemizují se skutkovými zjištěními, na kterých soudy nižších stupňů (následně) vybudovaly své právní posouzení věci. Nepřípustně tak uplatňují dovolací důvod podle ustanovení , který u dovolání, jež může být přípustné pouze podle ustanovení , k dispozici nemají.

Přesto Nejvyšší soud shledává dovolání žalovaných přípustným podle ustanovení , spatřuje zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu v řešení otázky, zda provedení žalovanými navrhovaného důkazu skutečně odporovalo ustanovení

Byť odvolací soud v tomto směru založil své rozhodnutí na zjištění, podle něhož zmíněný důkazní návrh byl doručen soudu prvního stupně až poté, kdy tento dne 13. září 2007 vyhlásil rozhodnutí, z obsahu spisu je zřejmé, že již v dopoledních hodinách dne 12. září 2007 bylo žalovanými soudu prvního stupně odesláno faxové podání obsahující v příloze „svědectví bývalého pana starosty“ obce Brodku u Přerova (srov. nežurnalizované faxové podání datované 12. září 2007), jehož originál se včetně dopisu žalovaných nachází na č. l. 65 a 66.

V situaci, kdy není pochyb o tom, že podání žalovaných obsahující návrh na doplnění dokazování, není podáním obsahujícím návrh ve věci samé ( ), bylo povinností soudů nižších stupňů se tímto návrhem na doplnění dokazování zabývat, a to bez ohledu na to, zda a kdy byl originál tohoto podání, případně písemné podání stejného obsahu soudu prvního stupně doručeno. Skutečnost, že u jednání dne 4. září 2007, které bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí, žalovaní výslovně uvedli, že nemají další návrhy na doplnění dokazování, přitom nemá na právo (a povinnost) žalovaných označit důkazy dříve, než soud vyhlásí rozhodnutí ve věci ( ), vliv.

Závěr odvolacího soudu, podle něhož šlo o důkaz uplatněný v rozporu s ustanovením , je tak přinejmenším předčasný a rozhodnutí odvolacího soudu již z tohoto důvodu neobstojí; proto je Nejvyšší soud podle ustanovení části věty za středníkem a odst. 3 věty první zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.V další fázi řízení při řešení otázky, zda faxové podání žalovaných bylo soudu prvního stupně doručeno před vyhlášením rozhodnutí ve věci samé, odvolací soud nepřehlédne, že v obecné rovině se k otázce doručení faxových podání soudu opakovaně vyjádřil i Ústavní soud (srov. např. rozhodnutí ze dne 6. října 1998, sp. zn. , ze dne 23. listopadu 2000, sp. zn. a ze dne 17. ledna 2006, sp. zn. ). Současně neopomene přezkoumat i správnost závěru soudu prvního stupně, podle něhož žalovaní neprokázali, že podepsali „jiný text, než ze směnky vyplývá“.

Právní názor dovolacího soudu je pro soud odvolací závazný ( a ). V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího.

Rozhodné znění se podává z bodu 12., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. června 2010

JUDr. Petr G e m m e l

předseda senátu