Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Cmo 271/2024-90

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Michaely Janouškové a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Ondřeje Kubáta ve věci

navrhovatelky: Jméno navrhovatelky., IČO IČO navrhovatelky

sídlem Adresa navrhovatelky

zastoupena advokátkou Jméno advokátky A

sídlem Adresa advokátky A

za účasti: Jméno advokátky B., IČO IČO advokátky B

sídlem Adresa advokátky B

zastoupena advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 7. 2024, č. j. -66,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že se řízení do pravomocného skončení řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. nepřerušuje.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že se řízení do pravomocného skončení řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. nepřerušuje.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením řízení přerušil do pravomocného skončení řízení jím vedeného pod sp. zn. (výrok I.), zamítl návrh účastnice na přerušení řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. (výrok II.).

2. Soud prvního stupně výrok I. odůvodnil s odkazem na , (dále jen „ “), tím, že v řízení jím vedeném pod sp. zn. (o vyloučení společníka) je řešena otázka mající pro řízení význam, a to „postavení navrhovatelky jako společníka“ společnosti Jméno advokátky B. (dále jen „společnost“), „resp. otázka aktivní věcné legitimace“, neboť (případným) zánikem její účasti ve společnosti zaniknou „i práva do obchodního podílu vtělená“.

3. Proti výroku I. podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud odvoláním napadený výrok změnil tak, že se řízení nepřerušuje.

4. Odvolatelka argumentuje nesprávností postupu soudu prvního stupně v situaci, kdy je stále společníkem společnosti. Vedení řízení o jejím vyloučení ze společnosti je „irelevantní“. Postup soudu prvního stupně jí brání k přístupu k soudu, současně omezuje její právo na spravedlivý proces. Poukazuje na usnesení Vrchního soud v Praze ze dne 10. 4. 2024, č. j. -95, týkající se shodných účastníků, byť předmětem řízení je poskytnutí informací.

5. Společnost s podaným odvolání nesouhlasila, rozhodnutí soudu prvního stupně považuje za správné.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle , o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a proto se podle , 4 z. ř. s. podpůrně použije všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci zákona o zvláštních řízeních soudních.

7. Podle pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.

8. Z judikatury Nejvyššího soudu se podává, že ustanovení neukládá soudu povinnost přerušit řízení, probíhá-li jiné řízení, v němž je řešena otázka významná pro rozhodnutí ve věci, ale pouze soud k takovému postupu opravňuje, a proto závisí na uvážení soudu, zda řízení přeruší. Důvody k přerušení řízení podle tohoto ustanovení jsou dány zejména v případech, kdy probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu. Musí jít o otázku, která má podstatný význam pro řešení daného případu, která se vztahuje k danému skutkovému stavu a kterou si soud může vyřešit sám podle Hlavní důvod pro přerušení řízení spočívá v hospodárnosti řízení, tedy v tom, aby stejná otázka nebyla posuzována nadbytečně dvakrát (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. , či ze dne 10. 6. 2024, sp. zn. , a judikaturu tam citovanou).

9. Z návrhu ve věci samé se podává, že navrhovatelka se (coby společník společnosti) domáhá vyslovení neplatnosti (tam specifikovaných) usnesení, jež přijala valná hromada společnosti při svém zasedání konaném dne 22. 12. 2020.

10. Tvrdí-li společnost (jež navrhla přerušení řízení), že předmětem řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. je vyloučení společníka (navrhovatelky) dle , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále jen „z. o. k.“, pak ovšem přehlíží, že účast společníka v případě jeho vyloučení soudem končí (až) právní mocí rozhodnutí o vyloučení. Není-li uvedené řízení dosud (pravomocně) skončeno (jak ověřeno odvolacím soudem na portálu www.justice.cz), je navrhovatelka stále společníkem společnosti. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že pro posouzení věcné legitimace je rozhodující stav v době vyhlášení rozhodnutí (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 1999, sp. zn. , uveřejněný pod číslem rozh. obč., ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč. nebo ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. ).

11. Uvedené platí zásadně i pro posouzení aktivní věcné legitimace navrhovatelky v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Pokud by navrhovatelka ztratila po podání návrhu postavení opravňující ji k jeho podání, ztrácí zásadně i aktivní věcnou legitimaci. Avšak „společníkem“ ve smyslu § 191 odst. 1 z. o. k. se (nadále) rozumí i osoba, která po přijetí usnesení valné hromady ztratila bez právního nástupce postavení společníka, ale napadené usnesení valné hromady má nadále dopad do jejích práv a povinností založených jejím vztahem ke společnosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2023, sp. zn. ).

12. Těmito skutečnostmi se soud prvního stupně ve svém rozhodnutí nezabýval a bez dalšího nikoli správně dovodil, že „zánikem účasti navrhovatelky“ ve společnosti „by zanikla také práva do obchodního podílu vtělená“.

13. Nelze proto uzavřít, že by předpoklady pro přerušení řízení dle byly bez dalšího v daném případě naplněny.

14. Odvolací soud z těchto důvodů usnesení soudu prvního stupně podle a změnil tak, že se řízení nepřerušuje.

15. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž se řízení končí ( ve spojení s část věty před středníkem ).

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek uvedených v ; dovolání se podává do dvou měsíců od doručení usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.