Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 452/2023

-111

USNESENÍ

MACH DRŮBEŽ, a. s.

DIEMA, s. r. o.

, se sídlem ve Frýdku-Místku, Na Poříčí 1198, PSČ 738 01, identifikační číslo osoby 64084302, zastoupené Mgr. Petrem Houžvičkou, advokátem, se sídlem v Břeclavi, Jana Palacha 121/8, PSČ 690 02, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. 11. 2022, č. j. -81, takto:

I. Dovolání se zamítá.II. Navrhovatelka je povinna zaplatit společnosti DIEMA, s. r. o. na náhradu nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího právního zástupce.

Odůvodnění:

[1] Návrhem doručeným Krajskému soudu v Ostravě 14. 5. 2021 se navrhovatelka domáhá vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti DIEMA, s. r. o. (dále jen „společnost“) ze dne 15. 2. 2021, jimiž bylo rozhodnuto o odvolání stávající jednatelky společnosti z funkce a o jmenování nových jednatelů společnosti.

[2] Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 11. 8. 2022, č. j. -53, návrh zamítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

[3] Soud prvního stupně vyšel (mimo jiné) z toho, že:

1) Usneseními valné hromady společnosti konané 15. 2. 2021 byla z funkce jednatelky společnosti odvolána Hana Kožíková a novými jednateli společnosti byli jmenováni Irena Bocková a Marek Litauszki.

2) Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 2. 2021, č. j. , bylo rozhodnuto o úpadku společnosti a povolení reorganizace.

3) Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 8. 2021, č. j. , byl insolvenčním soudem schválen reorganizační plán společnosti.

4) Ke dni 18. 3. 2022 byla navrhovatelka vymazána z obchodního rejstříku jako společník společnosti.

5) Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 4. 2022, č. j. , vzal soud na vědomí splnění reorganizačního plánu společnosti, čímž reorganizace pravomocně skončila.

[4] Na takto ustaveném základě dospěl soud prvního stupně k závěru, podle něhož navrhovatelce nesvědčí aktivní věcná legitimace k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti, neboť právní mocí rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu společnosti přestala být jejím společníkem, čímž pozbyla aktivní věcnou legitimaci podle , o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích; dále jen „z. o. k.“).

[5] Následně se soud zabýval otázkou trvání právního zájmu navrhovatelky na vyslovení neplatnosti usnesení, k čemuž uvedl, že odvíjí-li navrhovatelka svůj právní zájem od možnosti se v budoucnu po společnosti či jiných osobách domáhat náhrady škody a přiměřeného zadostiučinění, postrádá otázka platnosti napadeného usnesení valné hromady pro takové řízení bližšího významu, „nebylo tudíž prokázáno“, že napadeným rozhodnutím valné hromady bylo (mohlo být) zasaženo do práv navrhovatelky.

[6] K odvolání navrhovatelky Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[7] Odvolací soud se po doplnění dokazování zcela ztotožnil s právním názorem soudu prvního stupně o nedostatku aktivní věcné legitimace odvolatelky a absenci jejího právního zájmu na vyslovení neplatnosti usnesení vyplývající z posouzení možného dopadu usnesení do poměrů odvolatelky, založených jejím vztahem ke společnosti, podepřeným odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2002, sp. zn. a ze dne 1. 8. 2002, sp. zn. (uveřejněné pod číslem 9/2020 Sb. obč. rozh.).

[8] Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jež má za přípustné podle , (dále jen „“), k řešení otázky, zda „trvá právní zájem společníka na určení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezením měnící její jednatele také v případě, kdy po zahájení příslušného soudního řízení o určení neplatnosti usnesení valné hromady zanikla účast společníka na společnosti v důsledku realizace reorganizačního plánu navrženého a podepsaného právě těmito jednateli, který zahrnoval mimo jiné snížení základního kapitálu dané společnosti, v důsledku kterého tento společník zcela pozbyl svůj podíl na společnosti,“ při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

[9] K tomu dovolatelka poukazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2002, sp. zn. , ze dne 28. 4. 2008, sp. zn. , ze dne 27. 5. 2008, sp. zn. , ze dne 24. 9. 2008, sp. zn. , ze dne 10. 3. 2009, sp. zn. a ze dne 8. 10. 2019, sp. zn. , z nichž vyplývá, že „ztráta postavení společníka nevede k automatickému závěru o ztrátě jeho aktivní legitimace v řízení o určení neplatnosti valné hromady společnosti s ručením omezeným,“ nýbrž je „nezbytné vyhodnotit individuální okolnosti každého případu a především skutečnost, zda napadeným usnesením bylo či alespoň mohlo být zasaženo do práv daného společníka“.

[10] Dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu, jakož i soudu prvního stupně, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

[11] Dovolání je přípustné podle k řešení dovoláním otevřené otázky aktivní věcné legitimace v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným.

[12] Podle z. o. k. se může každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle nebo , nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník (odstavec první). Důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy (odstavec druhý).

[13] Návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným podle § 191 z. o. k. je zvláštním určovacím návrhem, pro který zákon taxativně vymezuje okruh osob, u kterých je daná aktivní věcná legitimace pro takové řízení.

[14] Podle důvodové zprávy k návrhu zákona o obchodních korporacích (sněmovní tisk číslo 363, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 6. volební období 2010–2013), zůstává v návrhu zákona zachováno právo na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, čímž se návrh zákona přidržuje dosavadního stavu. K tomu zákon vymezuje aktivně věcně legitimované osoby tak, že je napříště toto právo přiznáno jen společníkům a orgánům společnosti.

[15] Z uvedeného je patrné, že historickým výkladem ustanovení § 191 odst. 1 z. o. k. (vycházejícím ze zkoumání vůle zákonodárce) je nutné dojít k závěru, podle něhož jsou k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným aktivně věcně legitimovány pouze osoby uvedené v z. o. k. Právní úprava , (dále jen „o. z.“), jde-li o výčet osob aktivně věcně legitimovaných k podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku, se v poměrech společnosti s ručením omezeným nepoužije.

[16] K témuž závěru vede i výklad systematický. V souladu se zásadou lex specialis derogat legi generali je totiž nutné dát přednost zvláštní právní úpravě § 191 odst. 1 z. o. k. před úpravou obecnou, na kterou jinak citované ustanovení odkazuje (srov. též § 9 odst. 2 věta první o. z.).

[17] V neposlední řadě odpovídá výše uvedenému i výklad teleologický. Účel právní úpravy řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti je totiž dvojí. Jednak poskytuje ochranu individuálním právům osob oprávněných domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady a jednak je zákonem předvídaným nástrojem obecné ochrany zákonnosti ve vnitřních poměrech společnosti, resp. souladu těchto vnitřních poměrů s autonomní úpravou provedenou“ v zakladatelském právním jednání, „a to s ohledem na širší kontext ochrany společnosti, resp. všech osob oprávněných takový návrh podat, jakož i dalších osob, jež mohou být těmito vnitřními poměry dotčeny“.

Srov. v poměrech obchodních korporací usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2019, sp. zn. , ze dne 2. 2. 2022, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 21/2023 Sb. rozh. obč., ze dne 24. 1. 2023, sp. zn. , nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 4. 5. 2021, sp. zn. a v režimu právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2008, sp. zn. , ze dne 24. 11. 2009, sp. zn. , nebo ze dne 23. 2. 2011, sp. zn. , ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. .

[18] K obdobnému závěru dospěla i komentářová literatura, ze které se podává, že z toho, že zákon výslovně vypočítává osoby, kterým přiznává aktivní věcnou legitimaci, plyne, že jiným osobám právo zasahovat tímto způsobem do vnitřních poměrů společnosti nesvědčí [viz Pokorná, J. § 191 in Lasák, J., Dědič, J., Pokorná, J., Čáp, Z. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2021, s. 960].

[19] Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že pro posouzení věcné legitimace je rozhodující stav v době vyhlášení rozhodnutí (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 1999, sp. zn. , uveřejněný pod číslem rozh. obč., ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč. nebo ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. ). To platí zásadně i pro posouzení aktivní věcné legitimace navrhovatele v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady; ztratí-li navrhovatel po podání návrhu postavení opravňující jej k jeho podání, ztrácí zásadně i aktivní věcnou legitimaci.

[20] Ovšem s ohledem na shora uvedený smysl a účel úpravy vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady je třeba vykládat pojem „společníka“, jakožto osoby aktivně věcně legitimované k podání návrhu podle § 191 odst. 1 z. o. k., extenzivně tak, že se společníkem rozumí i osoba, která po přijetí usnesení valné hromady ztratila bez právního nástupce postavení společníka, ale napadené usnesení valné hromady má nadále dopad do jejích práv a povinností založených jejím vztahem ke společnosti. Nemá-li takový bývalý společník k dispozici jiný (stejně účinný) právní nástroj k ochraně svých práv, bylo by v rozporu s účelem § 191 z. o. k. odepřít mu aktivní věcnou legitimaci v řízení.

[21] Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že dovolatelce nezůstala aktivní věcná legitimace zachována. Je tomu tak proto, že napadeným usnesením valné hromady bylo rozhodnuto o odvolání stávající jednatelky a jmenování nových jednatelů společnosti, tedy valná hromada rozhodovala o změně v obsazení statutárního orgánu společnosti, a takové rozhodnutí samo o sobě nemohlo žádným způsobem zasáhnout do práv a povinností dovolatelky založených její předchozí účastí ve společnosti. Ani případný nárok na náhradu škody by nebyl podmíněn vyslovením neplatnosti usnesení valné hromady o volbě statutárního orgánu (jednatelů) společnosti, neboť samotným (byť i případně neplatným) odvoláním dosavadního jednatele a volbou nových jednatelů škoda dovolatelce vzniknout nemohla.

[22] Vychází-li dovolatelka z toho, že jí v souvislosti se ztrátou účasti na společnosti vznikla škoda, pak přehlíží, že by tomu tak bylo v příčinné souvislosti s přijetím reorganizačního plánu společnosti většinou (zajištěných a nezajištěných) věřitelů, přičemž jakkoli se statutární orgán společnosti podílel na znění reorganizačního plánu, na samotné rozhodnutí o přijetí reorganizačního plánu věřiteli a jeho schválení insolvenčním soudem již neměl vliv.

[23] Nebylo-li napadeným usnesením valné hromady zasaženo do práv dovolatelky, nesvědčí jí - při užití výše uvedeného rozšiřujícího výkladu § 191 odst. 1 z. o. k. - aktivní věcná legitimace k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady.

[24] Jelikož se dovolatelce prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu a jeho obsahového vymezení správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo a jelikož Nejvyšší soud neshledal ani jiné vady řízení, k jejichž existenci u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti ( ), dovolání podle zamítl.

[25] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o a , když dovolání navrhovatelky bylo zamítnuto, a společnosti vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.

[26] Ty sestávají z odměny zástupce společnosti za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání z 28. 2. 2023) podle , bodu 5, a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve výši 3.100 Kč a z náhrady hotových výdajů podle advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 714 Kč podle tak dovolací soud přiznal společnosti k tíži dovolatelky celkem 4.114 Kč.

Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 26. 10. 2023

JUDr. Filip Cileček v. r. předseda senátuZa správnost vyhotovení: Lenka Sedláček Dospíšilová, DiS.