Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 1692/2025

27 Cdo 1692/2025-167

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci navrhovatele J. L., zastoupeného Mgr. Martinem Šoulou, advokátem, se sídlem v Praze 10, Francouzská 299/98, PSČ 101 00, za účasti Lázní Poděbrady, a. s., se sídlem v Poděbradech, Jiřího náměstí 39, PSČ 290 33, identifikační číslo osoby 45147833, zastoupené Mgr. Markem Šimákem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Havlíčkova 1682/15, PSČ 110 00, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 11. 2024, č. j. -148, takto:I. Dovolání sezamítá.II. Navrhovatel je povinen zaplatit Lázním Poděbrady, a. s. na náhradu nákladů dovolacího řízení 7.344,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.

Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení

2. Městský soud v Praze usnesením ze dne 18. 12. 2023, č. j. -110, návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady zamítl, neboť protest vznesený proti usnesení valné hromady nebyl „jednoznačně odůvodněn“ a byl tudíž neurčitý (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

3. Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatele v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

4. Odvolací soud vycházel z toho, že:

1) Usnesením valné hromady společnosti bylo (mimo jiné) rozhodnuto o zvýšení základního kapitálu společnosti (bod 2).

2) Valná hromada společnosti následně dne 9. 4. 2024 schválila nucený přechod účastnických cenných papírů společnosti na hlavního akcionáře společnosti Ing. Jiřího Odcházela, MBA, Ph.D. (dále jen „hlavní akcionář“), s tím, že přechod účastnických cenných papírů nabude účinnosti uplynutím 1 měsíce od zveřejnění zápisu tohoto usnesení do obchodního rejstříku. Tato skutečnost byla do obchodního rejstříku zapsána 10. 4. 2024.

3) Ke dni 10. 5. 2024 došlo k přechodu vlastnického práva k účastnickým cenným papírům ve společnosti na hlavního akcionáře.

4) Odvolací soud při jednání dne 21. 11. 2024 navrhovatele poučil, že ztratil postavení zakládající jeho aktivní věcnou legitimaci, a vyzval jej k doložení právního zájmu na požadovaném „určení“ (viz odstavec 17 napadeného rozhodnutí).

5) Navrhovatel právní zájem na požadovaném určení spatřuje v tom, že v důsledku usnesení valné hromady byl zvýšen základní kapitál společnosti a zvýšil se počet akcií hlavního akcionáře, což následně umožnilo nucený přechod účastnických cenných papírů společnosti na hlavního akcionáře (dále jen „vytěsnění“).

5. Na takto ustaveném skutkovém základu odvolací soud uzavřel, že „v situaci dle stávajícího zápisu v obchodním rejstříku a tak, jak navrhovatel popsal svůj zájem na navrhovaném určení“, nemá navrhovatel aktivní věcnou legitimaci k požadovanému vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady.

II. Dovolání a vyjádření k dovolání

6. Proti v záhlaví označenému usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jehož přípustnost opírá o , (dále jen „ “), namítaje, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu, jakož i rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. Dovolatel brojí proti závěru odvolacího soudu, podle něhož v důsledku ztráty postavení akcionáře ztratil i aktivní věcnou legitimaci v řízení. Má za to, že otázka právního nástupnictví v případě podaného návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady nebyla za okolností této věci v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu dosud vyřešena.

8. Dovolatel namítá, že byl „nedobrovolně zbaven aktivní legitimace vytěsněním akcionářů, na základě rozhodnutí žalované společnosti (jejího hlavního akcionáře, jež vlastní více jak 90 % hlasovacích práv) tím, že akcie dovolatele přešly do vlastnictví hlavního akcionáře“.

9. Společnost navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné odmítl, případně je zamítl.

III. Přípustnost dovolání

10. Dovolání je přípustné pro řešení otázky aktivní věcné legitimace k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady akciové společnosti při ztrátě postavení akcionáře z důvodu vytěsnění, která dosud nebyla v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu řešena.

IV. Důvodnost dovolání

11. Podle , o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích; dále též jen „z. o. k.“), se každý akcionář, člen představenstva, dozorčí nebo správní rady nebo likvidátor může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami.

12. Otázkou aktivní věcné legitimace k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady se Nejvyšší soud již zabýval při výkladu § 191 odst. 1 z. o. k. v poměrech společnosti s ručením omezeným, přičemž formuloval a odůvodnil následující závěry:

1) Návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným podle § 191 z. o. k. je návrhem, pro který zákon taxativně vymezuje okruh osob, u kterých je dána aktivní věcná legitimace pro takové řízení.

2) Účel právní úpravy řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti je dvojí. Jednak poskytuje ochranu individuálním právům osob oprávněných domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady a jednak je zákonem předvídaným nástrojem obecné ochrany zákonnosti ve vnitřních poměrech společnosti, resp. souladu těchto vnitřních poměrů s autonomní úpravou provedenou v zakladatelském právním jednání, a to s ohledem na širší kontext ochrany společnosti, resp. všech osob oprávněných takový návrh podat, jakož i dalších osob, jež mohou být těmito vnitřními poměry dotčeny.

3) Právní úprava , (dále jen „o. z.“), jde-li o výčet osob aktivně věcně legitimovaných k podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku, se v poměrech společnosti s ručením omezeným nepoužije. V souladu se zásadou lex specialis derogat legi generali je totiž nutné dát přednost zvláštní právní úpravě z. o. k. před úpravou obecnou, na kterou jinak citované ustanovení odkazuje (srov. větu první o. z.).

Srovnej zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2023, sp. zn. , a dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2019, sp. zn. , ze dne 2. 2. 2022, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 21/2023 Sb. rozh. obč., a ze dne 24. 1. 2023, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč.

13. Výše uvedené závěry se plně prosadí také v poměrech akciové společnosti při posuzování aktivní věcné legitimace k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady podle § 428 z. o. k.

14. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že pro posouzení věcné legitimace je rozhodující stav v době vyhlášení rozhodnutí (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 1999, sp. zn. , uveřejněný pod číslem rozh. obč., ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč. nebo ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. ). To platí zásadně i pro posouzení aktivní věcné legitimace navrhovatele v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Ztratí-li navrhovatel po podání návrhu postavení opravňující jej k jeho podání, ztrácí zásadně i aktivní věcnou legitimaci.

15. Nicméně, s ohledem na shora popsaný smysl a účel úpravy vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady je třeba vykládat pojem „akcionáře“, jakožto osoby aktivně věcně legitimované k podání návrhu podle § 428 odst. 1 z. o. k., extenzivně tak, že se akcionářem rozumí i osoba, která po přijetí usnesení valné hromady ztratila bez právního nástupce postavení akcionáře, ale napadené usnesení valné hromady má nadále dopad do jejích práv a povinností založených jejím vztahem ke společnosti. Nemá-li takový bývalý akcionář k dispozici jiný (stejně účinný) právní nástroj k ochraně svých práv, bylo by v rozporu s účelem § 428 z. o. k. odepřít mu aktivní věcnou legitimaci v řízení.

16. K tomu v poměrech společnosti s ručením omezeným obdobně srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. .

17. Odvolací soud v projednávané věci správně vycházel z toho, že pro posouzení, zda dovolateli zůstala – i po ztrátě postavení akcionáře – zachována aktivní legitimace, je rozhodující, zda vyslovení neplatnosti usnesení napadené valné hromady podle § 428 z. o. k. může mít dopad do jeho poměrů, založených jeho vztahem ke společnosti.

18. Za situace, kdy se dovolatel domáhá vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, jež rozhodla o zvýšení základního kapitálu společnosti, aniž by napadal platnost usnesení valné hromady společnosti ze dne 9. 4. 2024, kterým bylo schváleno vytěsnění, ani případné vyslovení neplatnosti usnesení napadené valné hromady nemůže mít dopad do poměrů dovolatele jakožto vytěsněného akcionáře.

19. Z uvedeného vyplývá, že dovolatel již není osobou, které zákon dovoluje zasahovat návrhem na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady do vnitřních poměrů společnosti; právní názor odvolacího soudu je správný.

20. K tomu, že dovolatelem popisované okolnosti (ztráta postavení akcionáře v důsledku vytěsnění) nejsou specifickým důvodem, pro který by se shora popsané závěry neměly vztahovat na projednávanou věc, viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 2. 2016, sp. zn. , jehož závěry, byť přijaté pro poměry právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, se obdobně uplatní i v poměrech účinné právní úpravy; a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2024, sp. zn. .

21. Jelikož se dovolateli prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu a jeho obsahového vymezení správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání podle zamítl.

22. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, a , neboť dovolání navrhovatele Nejvyšší soud zamítl a společnosti vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

23. Náklady dovolacího řízení vzniklé společnosti sestávají z odměny jejího zástupce za jeden úkon právní služby – vyjádření k dovolání (ze dne 26. 5. 2025) dle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) – jejíž výše podle , bodu 5 a advokátního tarifu činí 5.620 Kč. Spolu s náhradou paušálních výdajů podle advokátního tarifu ve výši 450 Kč a s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty ( ) ve výši 1.274,70 Kč tak dovolací soud přiznal společnosti k tíži navrhovatele celkem částku 7.344,70 Kč.

Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 21. 10. 2025

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu