Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Cmo 188/2024-69

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Michaely Janouškové a soudců JUDr. Ondřeje Kubáta a Mgr. Ing. Davida Bokra ve věci

navrhovatelky: Jméno navrhovatelky, narozená Datum narození navrhovatelky

bytem Adresa navrhovatelky

zastoupená advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

za účasti: Jméno advokáta B., IČO IČO

sídlem Adresa advokáta B

zastoupené advokátem Jméno advokáta C

sídlem Adresa advokáta C

o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti Jméno advokáta D. konané dne 18. února 2021, k odvolání této společnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. dubna 2024, č. j. -60,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že se řízení do pravomocného skončení řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. nepřerušuje.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že se řízení do pravomocného skončení řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. nepřerušuje.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením přerušil řízení do pravomocného skončení řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. .

2. Výrok usnesení odůvodnil soud prvního stupně , (dále jen „ “). V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že navrhovatelka se svým podáním domáhá vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady konané dne 18. února 2021 (dále jen „druhá valná hromada“), jímž bylo rozhodnuto o odvolání společnosti právnická osoba., IČO IČO, sídlem Adresa advokáta B, z funkce jediné jednatelky účastnice a na její místo byla zvolena společnost právnická osoba., IČO IČO, sídlem Adresa advokáta B (dále jen „hlavní řízení“). Důvodem vyslovení neplatnosti mělo být to, že druhá valná hromada byla svolána k tomu neoprávněnou osobou (společností právnická osoba. Předmětem řízení pod sp. zn. (dále jen „vedlejší řízení“) je vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastnice konané dne 3. září 2020 (dále jen „první valná hromada“), jímž byla navrhovatelka odvolána z funkce jednatelky účastnice a na její místo byla zvolena společnost právnická osoba. Výsledek hlavního řízení je závislý na vyřešení otázky, zda byla na první valné hromadě navrhovatelka z funkce jednatelky účastnice platně odvolána, resp. zda byla společnost právnická osoba. platně zvolena na její místo. Na tomto posouzení bude záviset, kdo (ne)byl jako jednatel následně oprávněn svolat druhou valnou hromadu. Soud prvního stupně navíc považoval za hospodárné hlavní řízení přerušit i proto, že navrhovatelka je dle svého vyjádření připravena v případě svého neúspěchu ve vedlejším řízení vzít svůj návrh, jímž bylo zahájeno hlavní řízení, zpět.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala účastnice odvolání. Navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se řízení nepřerušuje.

4. Odvolatelka upozorňuje na skutečnost, že v dané věci jde o již druhé přerušení řízení, přičemž první usnesení o přerušení hlavního řízení ze dne 12. ledna 2023, č. j. -22 (dále jen „první usnesení o přerušení řízení“) změnil odvolací soud tak, že řízení se nepřerušuje, neboť z odůvodnění daného usnesení nevyplývalo, jaký význam mají mít otázky řešené ve vedlejším řízení pro závěr v hlavním řízení. Napadené usnesení podle odvolatelky obsahuje shodné odůvodnění, jako obsahovalo první usnesení o přerušení řízení. Navíc doposud nebyly uvedeny žádné nové skutečnosti odůvodňující další přerušení řízení. Jiným (vhodnějším) opatřením ve smyslu shledává spojení řízení. Poukazuje však na to, že původně bylo o obou věcech vedeno jedno řízení, dokud soud prvního stupně nevyloučil tuto věc k samostatnému řízení. Dále namítá, že všechny argumenty uváděné navrhovatelkou ve vedlejším řízení byly vyvráceny, pročež v něm soud prvního stupně její návrh (nepravomocným usnesením) zamítl. Na závěr uvádí, že návrh navrhovatelky je možné zamítnout bez ohledu na výsledek vedlejšího řízení, neboť navrhovatelka nepodala na druhé valné hromadě protest.

5. Navrhovatelka navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

6. Uvádí, že výsledek a důvody nepravomocného rozhodnutí ve vedlejším řízení nemají mít na hlavní řízení žádný vliv a že (ne)důvodnost odvolání proti němu se má posuzovat pouze ve vedlejším řízení. Jako otázku posuzovanou ve vedlejším řízení se zásadním významem pro hlavní řízení považuje posouzení, zda byla společnost právnická osoba. na první valné hromadě platně zvolena jednatelkou společnosti, a byla tak oprávněna později svolat druhou valnou hromadu. Uvádí, že v případě svého neúspěchu ve vedlejším řízení je připravena vzít svůj návrh, jímž bylo zahájeno řízení hlavní, zpět.

7. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle a a 6 , ve spojení s a 4 a , o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), aniž by nařizoval jednání [ ], a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Řízení ve věci samé je řízením ve statusové věci právnických osob podle z. ř. s., a proto se podle a 4 z. ř. s. podpůrně použije všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci zákona o zvláštních řízeních soudních.

8. Podle pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.

9. Když soud prvního stupně uvádí, že otázkou řešenou ve vedlejším řízení s významem pro rozhodnutí soudu v hlavním řízení je to, zda byla navrhovatelka platně odvolána z funkce jednatelky a na její místo zvolena společnost právnická osoba tak měla být jako jednatelka následně oprávněna svolat druhou valnou hromadu, nevymezuje tím předběžnou otázku, která má význam pro rozhodnutí soudu v hlavním řízení.

10. Platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným lze přezkoumávat (neurčuje-li zákon jinak) pouze v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady podle a násl. o obchodních společnostech a družstvech /zákon o obchodních korporacích/ (dále jen „z. o. k.“). Nebyla-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena postupem podle z. o. k., je třeba je považovat za platné, byť by bylo stiženo (tvrzenými) vadami odůvodňujícími vyslovení jeho neplatnosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. srpna 2018, sp. zn. , nebo ze dne 28. května 2019, sp. zn. , či ze dne 20. listopadu 2019, sp. zn. ).

11. I kdyby se ve vedlejším řízení ukázalo, že společnost právnická osoba.Anonymizovánonebyla na první valné hromadě platně zvolena do funkce jednatelky účastnice, nemělo by to samo o sobě vliv na platnost usnesení druhé valné hromady, kterou společnost právnická osoba. následně svolala. Představa navrhovatelky, podle níž by v případě, že by soud ve vedlejším řízení vyslovil neplatnost usnesení první valné hromady o volbě jednatelky, bylo nutné v hlavním řízení uzavřít, že druhou valnou hromadu svolala neoprávněná osoba, a tudíž by bylo nutné vyslovit i neplatnosti usnesení druhé valné hromady, je nesprávná. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je totiž dlouhodobě ustálena v závěru, že skutečnost, že soud (následně) vyslovil neplatnost usnesení valné hromady, kterým byl zvolen její jednatel, nevede (bez dalšího) k vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, kterou tento jednatel svolal. Za osobu oprávněnou svolat valnou hromadu je zásadně nutné považovat jednatele i v případě, že by následně soud vyslovil v řízení podle a násl. z. o. k. neplatnost usnesení valné hromady o jeho zvolení. Proto není namístě hlavní řízení dle přerušit do rozhodnutí soudu o návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o volbě jednatele (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2015, sp. zn. , ze dne 21. března 2018, sp. zn. , ze dne 30. srpna 2022, sp. zn. , ze dne 24. dubna 2024, sp. zn. , či ze dne 27. února 2024, sp. zn. ).

12. Odvolací soud z těchto důvodů usnesení soudu prvního stupně podle změnil tak, že se řízení nepřerušuje.

13. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž se řízení končí ( ve spojení s část věty před středníkem ).

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné za podmínek a násl. Dovolání je možno podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.