Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
11 C 161/2024-22
Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 18 600 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 12 000 Kč za dobu od 3. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení další částky 4 800 Kč, smluvní pokuty 1 800 Kč, úroku z prodlení ve výši 15% p.a. z částky 16 800 Kč za dobu od 14. 11. 2023 do 2. 9. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 4 800 Kč za dobu od 3. 9. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 2,25 % p.a. z částky 12 000 Kč za dobu od 3. 9. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce poměrnou část 16,40 % nákladů řízení, tedy částku 340 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 12 000 Kč za dobu od 3. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení další částky 4 800 Kč, smluvní pokuty 1 800 Kč, úroku z prodlení ve výši 15% p.a. z částky 16 800 Kč za dobu od 14. 11. 2023 do 2. 9. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 4 800 Kč za dobu od 3. 9. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 2,25 % p.a. z částky 12 000 Kč za dobu od 3. 9. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce poměrnou část 16,40 % nákladů řízení, tedy částku 340 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 28. 5. 2024 domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 16 800 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 16 800 Kč za dobu od 14. 11. 2023 do zaplacení a smluvní pokuty 1 800 Kč. Tvrdila, že prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaný na jejích webových stránkách vybral parametry úvěru, vyplnil registrační formulář, odsouhlasil smluvní dokumentaci, zadal kód z verifikační SMS, poskytl kopii svého dokladu totožnosti a zaslal částku 1 Kč, přičemž dále poskytl výpisy ze svého bankovního účtu a výplatní listy, uzavřela dne 11. 7. 2023 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota a tento mu dne 11. 7. 2023 poskytla převodem na jeho účet č. č. účtu. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru platit smluvní úrok 40 % p.m., jistinu mohl zaplatit kdykoli. Nezaplatil však přes opakované upomínky ničeho a žalobkyně proto úvěr ke dni 13. 11. 2023 zesplatnila. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje částku 16 800 Kč tvořenou jistinou 12 000 Kč a úrokem za první měsíc čerpání úvěru 4 800 Kč, a dále sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1% p.d. za dobu od 14. 11. 2023 do 12. 4. 2024 ve výši 1 800 Kč. Žalovaný však tento dluh neuhradil ani poté, co jej k tomu žalobkyně vyzývala předžalobní upomínkou ze dne 12. 4. 2024. K jednání dne 22. 10. 2024 se žalobkyně po předchozí řádné omluvě nedostavila.
2. Žalovaný se k žalobě do dnešního dne nevyjádřil a k soudnímu jednání se nedostavil, ač fikce jejího doručení do datové schránky žalovaného nastala již dne 2. 9. 2024 společně s fikcí doručení předvolání k jednání.
3. Soud proto věc projednal a rozhodl bez účasti žalobkyně a žalovaného.
4. Při rozhodování věci soud vycházel z následujících důkazů předložených žalobkyní, z nichž zjistil:
- z obsahu sdělení společnosti právnická osoba. (čl. 13 a násl.), že účet č. č. účtu byl v roce 2023 veden pro žalovaného a ve dnech 12. 7. 2023 a 13. 7. 2023 na něj byla připsána celkem částka 12 000 Kč z účtu žalobkyně;
- z kopie občanského a řidičského průkazu žalovaného (CEPR), že žalobkyně těmito kopiemi disponuje;
- z předžalobní upomínky ze dne 12. 4. 2024 a podacího lístku ze stejného dne (CEPR), že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě částky 38 476,33 Kč, přičemž tuto výzvu mu zaslala na adresu adresa.
5. Oproti tomu z dalších žalobkyní předložených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro posouzení věci. Pokud se týká listin y označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota a datované 11. 7. 2023, tato neobsahovala podpis žalovaného, tudíž soud z ní nemohl mít za ověřené, že právě zde zachycené právní jednání - smlouvu o úvěru s tímto obsahem žalobkyně se žalovaným učinili. Pokud se týká listin – výpisů z účtu žalovaného za měsíce 4/2023 až 6/2023 soud z nich bez dalšího žádné relevantní údaje zjistit nemohl, pouze to, že žalovaný splácel zápůjčku společnosti Anonymizováno.
6. Soud rovněž nemohl přehlédnout, že (snad vyjma výpisu z účtů žalovaného) žalobkyně nepředložila žádné důkazy k prokázání svých (toliko obecných) skutkových tvrzení o ověřování úvěruschopnosti žalovaného.
7. Závěr, který soud provedeným dokazováním o skutkovém stavu učinil, je následující: Ve dnech 12. 7. 2023 a 13. 7. 2023 byla na účet číslo č. účtu, jehož majitelem byl žalovaný, převedena celkem částka 12 000 Kč z účtu žalobkyně. Předžalobní výzva ze dne 12. 4. 2024 byla žalovanému zaslána stejného dne na adresu adresa, nicméně doručení této výzvy prokázáno nebylo, tudíž nebylo možno ani vycházet z domněnky dojití třetího pracovního dne po odeslání dle ustanovení § 573 občanského zákoníku (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. II. ÚS 2403/19 , který v bodě 8 dovodil, že „Jestliže stěžovatelka podpůrně argumentuje ustanovením § 573 obč. zák., který zakotvuje domněnku dojití zásilky, je k tomu třeba uvést, že tato vyvratitelná domněnka platí jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla. Nejedná se tedy o domněnku dojití písemnosti, která nebyla adresátovi prokazatelně doručena, ale byla prokazatelně odeslána (viz zákonná dikce "došlá zásilka").“).
8. Naopak skutková tvrzení žalobkyně o tom, že s žalovaným dne 11. 7. 2023 uzavřela prostřednictvím elektronické komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. hodnota s jí vylíčeným obsahem prokázáno nebylo, když z listin přiložených k žalobě toto bez dalšího nevyplývá, resp. není prokázáno, že by k tomuto právnímu jednání mezi žalobkyní a žalovaným skutečně v tento den došlo. Protože se žalobkyně k soudnímu jednání nedostavila, nemohla být soudem vyzvána podle ust. § 118a odst. 3 občanského soudního řádu k označení důkazů k prokázání svých skutkových tvrzení, případně nemohla nastat fikce nespornosti jeho skutkových tvrzení dle ust. § 153b odst. 1 občanského soudního řádu . Nemohla být ani soudem upozorněna na možnost jiného právního posouzení dle ust. § 118a odst. 2 občanského soudního řádu .
9. Soud dále podotýká, že žalobkyně nedoložila ani žádné relevantní důkazy k prokázání svých (nadto toliko obecných) skutkových tvrzení o tom, že před uzavřením smlouvy o úvěru ověřovala úvěruschopnost žalovaného. Tato skutková tvrzení tak zůstala rovněž neprokázána.
10. Podle ust. § 101 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.s.ř. ) o.s.ř. K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 ) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.
11. Podle ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o. z.) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta prvá o.z. Plnila-li strana, aniž tu byl splatný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ust. § 1958 odst. 2 o.z. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle ust. § 1970 o.z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Na skutkový stav popsaný výše, kdy nebylo prokázáno tvrzené uzavření smlouvy o úvěru ze dne 11. 7. 2023, avšak krátce poté byl prokázán převod částky 12 000 Kč z účtu žalobkyně na účet žalovaného, soud aplikoval zejména výše uvedené právní normy a dospěl k závěru, že smluvní vztah mezi účastníky je třeba posoudit po právní stránce podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalobkyně žalovanému ve smyslu cit. ust. § 2991 odst. 2 o. z. plnila bez právního důvodu částku 12 000 Kč, tudíž žalovaný je dle cit. § 2993 věta prvá o.z. povinen tuto částku vydat. Pohledávka se ve smyslu cit. ust. § 1958 odst. 2 o.z. stala splatnou až dne 2. 9. 2024, kdy nastala fikce doručení žaloby žalovanému, když k vyúčtování dlužné částky předžalobní výzvou soud nemohl přihlížet, protože nebylo doloženo, že by byla žalovanému skutečně doručena. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonem stanovené výši 12,75 % p.a. za dobu od 3. 9. 2024 do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a ve zbylé části žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
13. Soud k tomu dále podotýká, že i pokud by po skutkové stránce dospěl k závěru, že k žalobkyní tvrzenému právnímu jednání – uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota dne 26. 7. 2022 skutečně došlo, nemohl by přehlédnout, že žalovaný při uzavírání smlouvy o úvěru nejednal v rámci své (případné) podnikatelské činnosti, zatímco skutečnost, že žalobkyně při jejím uzavírání splňovala podmínky uvedené v cit. ust. § 420 o.z., je evidentní. Soud by proto v souladu s ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako ZSÚ) musel provést posouzení předmětného právního jednání i z hlediska splnění podmínek uvedených v příslušných ustanovení ZSÚ. Ze strany žalobkyně přitom nebylo prokázáno, že by před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak bylo její povinností vyplývající z cit. ust. § 86 odst. 1 ZSÚ. Důsledkem je pak neplatnost smlouvy o úvěru dle cit. ust. § 87 dost. 1 ZSÚ, přičemž se jedná o neplatnost absolutní ve smyslu cit. ust. § 588 o.z. Za této situace by pak stejně nezbylo, než vztah mezi účastníky posoudit podle cit. ust. §§ 2991 a násl. o.z. upravujících vydání bezdůvodného obohacení a výsledek tohoto řízení by byl prakticky stejný.
14. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , tedy podle kritéria úspěchu ve věci, když v souladu se závěry uvedenými v nálezu Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 586/05 ze dne 15.11.2007 při posuzování kritéria úspěchu ve věci vycházel nikoli pouze z výše jistiny, ale rovněž z úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně požadovala na jistině částku 16 800 Kč, na smluvní pokutě 1 800 Kč a na úroku z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 16 800 Kč za dobu od 14. 11. 2023 do vynesení rozsudku další částku 2 410,72 Kč, celkem tedy 21 010,72 Kč. Úspěšná byla na jistině pouze co do částky 12 000 Kč a co do úroku z prodlení 12,75 % p.a. z této jistiny za dobu od 3. 9. 2024 do vynesení rozsudku ve výši 238,28 Kč, celkem tedy co do částky 12 238,28 Kč. Žalobkyně tedy byla celkově úspěšná z 58,20 % a naopak z 41,80 % byla neúspěšná. Ve smyslu cit. ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. má tedy nárok na náhradu 16,40 % svých nákladů, které vynaložila k účelnému uplatňování nebo bránění práva.
15. Tyto náklady se v tomto případě skládají ze
a) zaplaceného soudního poplatku 800 Kč;
b) odměny advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb (dále jako vyhláška), sepsání prosté výzvy k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) téže vyhlášky, sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky) ve výši 2,5 x 300 Kč = 750 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky, přičemž splnění podmínek uvedených v ust. § 14b odst. 1 vyhlášky má soud v tomto případě ze evidentní, když s obdobně formulovanou žalobou se stejná žalobkyně zastoupená stejným právním zástupcem obrátila na zdejší soud i ve věci vedené pod sp.zn. 22 C 11/2024 , či 11 C 34/2024 );
c) paušální náhrady hotových výdajů za úkony uvedené ad b) výše ve výši 3 x 100 Kč = 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky;
d) náhrady za DPH ve výši 21%, což činí částku 220,50 Kč;
a celkem činí částku 2 070,50 Kč. Z toho poměrná část 16,40 % představuje 340 Kč, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
16. Místo plnění náhrady nákladů řízení bylo stanoveno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. , termín plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat exekučně.