Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 349/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojena Güttlera a soudců JUDr. Vladimíra Klokočky a JUDr. Vladimíra Paula o ústavní stížnosti JUDr. J. N., zastoupeným Mgr. H. D., advokátkou, proti usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 3. 3. 1998, č.j. -135,

takto:

Ústavní stížnost se o d m í t á.

Odůvodnění:

Stěžovatel podal ústavní stížnost proti usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 3. 3. 1998, č.j. -135, kterým mu byla jako obhájci v trestní věci ods. ml. P. S. stanovena podle ust. § 151 odst. 2, 3 trestního řádu odměna ve výši 9.000,- Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 675,- Kč, celkem 9.675,- Kč. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel stížnost, která byla usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 6. 1998, č.j. -142, zamítnuta.

Napadeným usnesením Okresního soudu v Pardubicích bylo podle názoru stěžovatele porušeno jeho základní právo zaručené v článku 28 y ČR, podle něhož má zaměstnanec právo mimo jiné na spravedlivou odměnu za práci. Tento článek lze analogicky aplikovat i na odměnu advokáta za realizované úkony právní služby dle a na vztah soudu jako státní instituce pověřující ex offo advokáta k výkonu obhajoby určité osoby. V tomto konkrétním případu nedošlo k přiznání vyúčtování úkonů obhajoby s ohledem na judikát uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí stanovisek č. 9/97, č. 46, podle něhož je jedním úkonem právní služby, za který náleží odměna dle advokátního tarifu, i

1

více vyšetřovacích úkonů přípravného řízení, učiněných v jednom souvislém časovém úseku nepřekračujícím dvě hodiny. S tímto názorem však stěžovatel nesouhlasí, nebot' citované ustanovení advokátního tarifu rozhodně nemínilo určit, aby několik vyšetřovacích úkonů bylo placeno jako jeden úkon právní služby.

Stěžovatel v ústavní stížnosti napadá pouze usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 3. 3. 1998, č.j. -136, ačkoli na základě jeho stížnosti rozhodoval ve věci Krajský soud v Hradci Králové citovaným usnesením ze dne 23. 6. 1998, č.j. , které stěžovatel předložil. Právě toto rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové je nepochybně tím rozhodnutím, jež musí být ústavní stížností v prvé řadě napadeno [ , odst. 2 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. Smyslem a funkcí ústavní stížnosti je totiž náprava zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod [ písm. d) y, , odst. 3 písm. a) ]. K této nápravě však nemůže dojít tak, že by zřízení o ústavní stížnosti a z přezkumu Ústavním soudem bylo vyloučeno právě rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Pokud by Ústavní soud rozhodoval pouze o napadeném usnesení Okresního soudu v Pardubicích, pak by usnesení Krajského soudu v Hradci Králové zůstalo nedotčeno, což by bylo v rozporu s principem právní jistoty.

Tyto skutečnosti, byt' procesní povahy, jsou pro rozhodnutí o ústavní stížnosti natolik relevantní, že senát Ústavního soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost podle ust. , ve znění pozdějších předpisů, odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný. Ostatně tak postupoval Ústavní soud i ve věci,

sp. zn.

, publikované ve Sbírce nálezů a usnesení - svazek 7, vydání 1, Praha, C. H. Beck 1997 - usnesení č. 2, v níž konstatoval, že předmětem ústavní stížnosti musí být i rozhodnutí orgánu veřejné moci, který rozhodoval v posledním stupni.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. října 1998

JUDr. Vojen Güttler předseda senátu Ústavního soudu