Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 151/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem o ústavní stížnosti stěžovatelky S. S., zastoupené advokátem JUDr. J. M., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17. 11. 1997, č. j. -57,

t a k t o

Ústavní stížnost se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í

Rozsudkem Okresního soudu v Nymburce ze dne 16. 12. 1996, č. j. -41, byla žalovaným MUDr. T. S. a A. S. v bodu I. stanovena povinnost vydat stěžovatelce

(žalobkyni) společně a nerozdílně dům čp. 66, se stavební parcelou číslo 68, o výměře 234 m2 a se zahradou č. kat. 9/9 o výměře 289 m2, zapsaných na listu vlastnictví číslo 1 v katastru nemovitostí pro obec P. a katastrální území P., se všemi součástmi a příslušenstvím, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. V bodu II. rozsudku byla žalovaným stanovena povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce 2 840 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V záhlaví uvedeným rozsudkem Krajského soudu v Praze byl k odvolání žalovaných citovaný rozsudek Okresního soudu v Nymburce změněn tak, že se žaloba zamítá a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1

Citovaný rozsudek krajského soudu napadla stěžovatelka (žalobkyně) ústavní stížností. V ní zejména namítla, že tímto rozsudkem byla porušena její základní práva zaručená č1. 11 odst. 1 věta první a věta druhá, d a y. I když stěžovatelka podala proti napadenému pravomocnému rozsudku odvolacího soudu v řádné lhůtě ještě dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, není podle jejího názoru ústavní stížnost z důvodů , o Ústavním soudu, ve znění , vyloučena, neboť "podle převažovacího názoru Ústavního soudu, běží 60denní lhůta k podání ústavní stížnosti od právní moci rozsudku, proti kterému již není přípustný řádný opravný prostředek".

Podle ustanovení , ve znění , je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. V souzené věci stěžovatelka podala proti napadenému rozsudku i dovolání a odkázala na jeho přípustnost podle ustanovení (dále jen " ").

Ústavní stížnost však nelze podat dříve, s výjimkou případu předpokládaného ust. , ve znění , než bylo doručeno rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (ust. cit. zákona ve znění ). V souzené věci je zřejmé, že podáním dovolání k Nejvyššímu soudu ČR využila stěžovatelka svého práva vyčerpat všechny procesní prostředky ve smyslu již citovaného ustanovení .

Stěžovatelka se tedy mýlí, pokud se domnívá, že jí v souzené věci běží 60denní lhůta k podání ústavní stížnosti od právní moci napadeného rozsudku, proti kterému již není přípustný řádný opravný prostředek. V souladu s ustanovením § 72 odst. 2 cit. zákona je rozhodný poslední prostředek, který zákon k ochraně

2

práva poskytuje, a to nezávisle na tom, jedná-li se o řádný či přípustný mimořádný opravný prostředek. V tomto směru lze odkázat na právní názor ústavního soudu, v němž se praví, že "podle a , ve znění , podmínkou přípustnosti ústavní stížnosti je vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje, mezi něž nutno zařadit i dovolání. V opačném případě je dán důvod odmítnutí ústavní stížnosti ..." (viz spis. zn.

In: Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 5, Vydání 1., Praha, 1997; srov. také

sp. zn.

).

Oproti tomu dovolání nelze podle několikráte vysloveného právního názoru Ústavního soudu, považovat za poslední prostředek, který zákon k ochraně práva poskytuje, pouze v případech, kdy zákon dovolání nepřipouští (viz např.

sp. zn.

In: Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 1, Vydání 1., Praha, 1994, str. 47). V takových případech proto lhůta pro podání ústavní stížnosti plyne ode dne nabytí právní moci (po účinnosti "dnem doručení") rozhodnutí odvolacího soudu (viz : Ústavní soud české republiky: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 8, Praha, 1998, str. 431). Dovolání i ústavní stížnost je namístě podat toliko v případě, pokud si stěžovatel podle povahy věci není jist, zda je dovolání přípustné. Včasné podání ústavní stížnosti umožňuje stěžovateli, aby i v takovém

případě byla jeho věc projednána (srov.

).

Vzhledem k tomu, že v souzené věci bylo vedle ústavní stížnosti podáno podle proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, o kterém dosud nebylo pravomocně rozhodnuto, stěžovatelka ještě nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje.

Jedná se tedy o ústavní stížnost nepřípustnou ( a , ve znění ).

3

Proto soudce zpravodaj ústavní stížnost jako návrh nepřípustný mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [ustanovení v úplném znění].

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. května 1998

JUDr. Vojen Güttler soudce zpravodaj