Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 280/96

Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne v právní věci stěžovatele K.M.S., zastoupeného JUDr. A. Š., o návrhu ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 13. 8. 1996, sp. zn. , a rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne 31. 1. 1995, sp. zn. , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se domáhá zrušení rozsudku krajského i okresního soudu ve věci žaloby o určení vlastnického práva k nemovitostem. V ústavní stížnosti popisuje komplikovaný průběh řízení, opakuje z valné části argumentaci, kterou uplatňoval již v různých stadiích soudního řízení. To se týká i výkladu účelu a obsahu , o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství, ve znění , a jeho vztahu k . Stěžovatel dovozuje, že v soudním řízení došlo k porušení d, dále k porušení a 4, a uvedené y.

Podle y ČR je Ústavní soud ČR soudním orgánem ochrany ústavnosti. Nezabývá se případným porušením běžných práv fyzických nebo právnických osob chráněných např. , pokud takové porušení současně neznamená porušení základního práva nebo svobody, zaručených ústavním zákonem či mezinárodní smlouvou podle y ČR. Ústavní soud se však přesvědčuje o tom, zda v řízení před soudy nebyly porušeny především ústavní procesní principy, zejména pak tzv. právo na spravedlivý proces ve smyslu a 2, d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, případně průkazně jiná

ustanovení y ČR či obou zmíněných dokumentů.

Soudce zpravodaj vyšel z obsahu ústavní stížnosti ze dne 16. 8. 1996 a vzal v úvahu rozsudek Okresního soudu v Domažlicích ze dne 31. 1. 1995, sp. zn. , rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 5. 1995, sp. zn. , Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 5. 1996, sp. zn. , a Krajského soudu

v Plzni ze dne 13. 8. 1996, sp. zn. . Neshledal přitom, že by rozhodnutím dotčených soudů bylo zasaženo do základních práv a svobod stěžovatele, jak jsou zaručena ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y.

Pokud stěžovatel namítá porušení a 2 d, sám správně uvádí, že jde o záruku zákonnosti postupu. Podle citovaného ustanovení se každý může domáhat svého práva stanoveným postupem, ovšem jak v souladu s d, tak i podle y ČR je způsob uplatňování subjektivního práva upraven zákonem. Rozsah práva na spravedlivý proces, jak vyplývá z a z dalších ustanovení d i z citované Úmluvy, není možné vykládat tak, jako by byl stěžovateli garantován úspěch v řízení. Právo na spravedlivý proces neznamená, že je jednotlivci zaručováno přímo a bezprostředně právo na rozhodnutí, podle jeho názoru odpovídající skutečným hmotněprávním poměrům, ale je mu zajišťováno právo na spravedlivé občanské soudní řízení, v němž se uplatňují všechny zásady správného soudního rozhodování podle zákona a v souladu s ústavními principy. V tomto smyslu nelze postupu soudů nesprávný přístup vytknout.

Pokud jde o namítané porušení vlastnického práva podle a 4 d, je třeba konstatovat - jako již v řadě předchozích rozhodnutí Ústavního soudu - že d chrání toliko vlastnické právo skutečné, již existující, a nikoliv takové, jehož povaha je sporná.

Soudce zpravodaj však musel konstatovat, že zúčastněné soudy vycházely správně z platných zákonů, které upravují restituci majetku, kterého se stát neoprávněně zmocnil, a které stanoví i rozsah, v němž náprava křivd způsobených protiprávním odnětím majetku bude provedena. , jakož i či , které upravují zmírnění následků některých majetkových křivd, k nimž došlo vůči vlastníkům majetku v období let 1948 až 1989, jsou speciálními zákony restitučními. Pokud pak tyto zákony vyloučily řády a kongregace z okruhu oprávněných osob, jejichž majetek získal stát buď na základě neplatného právního úkonu či bez jakéhokoliv důvodu, resp. pokud stanovily, že majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské společnosti, řády a kongregace, nelze převádět do vlastnictví, tedy restituovat, jiným osobám do přijetí zákonů o tomto majetku, postupovaly soudy oprávněně v souladu se speciálními předpisy pro vydání protiprávně odňatého církevního

majetku, jímž je , o úpravě některých majetkových vztahů

řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství , a jej

doplňující a měnící.

Co se týče namítaného porušení podle d, stěžovatel nespecifikuje, v čem ho spatřuje, a ani argumentace porušení

uvedené y není žádnými důvody podložena. Ze všech výše uvedených důvodů soudce zpravodaj musel konstatovat, že návrh ústavní stížnosti je zjevně neopodstatněný.

Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků svým usnesením podle 43 odst. 1 písm. c) , o Ústavním soudu, návrh odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. prosince 1996