Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 193/95

Jestliže z důkazního řízení vyplývá, že konfiskace byla odůvodněna právě faktorem německé národnosti rodičů stěžovatelky, nemůže její oprávněnost zpochybnit příslušnost stěžovatelčina otce k živnostenskému stavu, neboť o tento fakt se konfiskační výměry neopírají. Bylo-li tedy postupováno v mezích dekretu č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a FNO, nelze takový postup považovat za porušení d.

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 21. srpna 1995 ve věci ústavní stížnosti H.P., zastoupené advokátem JUDr. V.U., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 2. 1995, čj. -46, t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě, potvrzujícímu rozsudek Okresního soudu v Opavě ze dne 14. 4. 1994, čj. -25, jímž návrh, aby J., s. d., bylo uloženo sepsat s navrhovatelkou dohodu o vydání, ve výroku rozsudku blíže označených, nemovitostí, byl zamítnut, stěžovatelka uvádí, že v projednávané věci nebyla řešena otázka národnosti jejích rodičů a že právě v nerozlišení pojmů národnosti a občanství spočívá jádro celého sporu. Ke konfiskaci majetku rodičů stěžovatelky podle dekretu č. 108/1945 Sb. došlo až po únoru 1948 z politických důvodů, a to v souladu se záměrem zcela likvidovat živnostenský stav. Právě v tom, že tuto skutečnost nevzaly obecné soudy při svém rozhodování v úvahu a paušálně převzaly obsah dekretu č. 108/1945 Sb. bez přihlédnutí k těmto, shora uvedeným, konkrétním okolnostem, porušily článek 90 y, jakož i článek 36 odst. 1 d. Porušení článku 3 y spatřuje pak stěžovatelka v tom, že v důsledku paušálního zařazení obyvatel tzv. H., tedy i jejích rodičů, jako občanů německé národnosti, nebylo zkoumáno splnění podmínek Ze všech uvedených důvodů proto stěžovatelka navrhuje, aby napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě byl zrušen.

Ústavní soud, jak již vyslovil v řadě svých nálezů, není soudem nadřízeným soudům obecným, není vrcholem jejich soustavy, a již proto nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, pokud tyto soudy ve své činnosti postupují ve shodě s obsahem hlavy páté d. Z obsahu spisu Okresního soudu v Opavě neplyne však nic, co by nasvědčovalo závěru, že k porušení některého ze základních práv a svobod stěžovatelky skutečně došlo. Z výměru bývalého ONV, ze dne 30. 4. 1948, sp. zn. K-727/6-IV-N, obecné soudy zjistily, že u rodičů stěžovatelky byly shledány podmínky pro konfiskaci podle § 1 odst. 1 č. 1, 2, 3 dekretu č. 108/1945 Sb., a to proto, že jmenovaní se přihlásili k německé národnosti a otec stěžovatelky byl členem N. Rovněž z výměru bývalého MNV, ze dne 6. 2. 1950, sp. zn. 562-13/1-1950-VIII-Tý, je patrno, že odvolání rodičů stěžovatelky nebylo vyhověno a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno proto, že rodiče stěžovatelky byli osobami německé národnosti a neprokázali, že splňují podmínky pro vynětí majetku z konfiskace.

Jakkoli Ústavní soud má odlišný názor na otázku tzv. rozhodného období, než jaký zastávají oba obecné soudy, splnění zákonných předpokladů přechodu věci na stát ve smyslu ustanovení a může v případech konfiskace majetku podle dekretu č. 108/1945 Sb. soud posuzovat právě tehdy, jestliže správní orgán rozhodoval až po 25. 2. 1948 o tom, jsou-li splněny podmínky podle dekretu č. 108/1945 Sb., za nichž pak došlo ze zákona ke konfiskaci majetku, stanovené tímto dekretem (R č. 16/1994 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 12. 1994, sp. zn. , nález Ústavního soudu ČR ze dne 22. 6. 1995,

sp. zn.

), nebyla vadnost nebo nesprávnost řízení proběhnuvšího v tzv. rozhodné době ničím doložena. I v té době totiž platilo ustanovení § 1 odst. 1 č. 2 dekretu č. 108/1945 Sb., stejně jako ustanovení § 1 odst. 4 citovaného dekretu, podle nichž byl konfiskován bez náhrady majetek osob německé národnosti, s výjimkou osob, které prokázaly, že zůstaly věrny Československé republice, nikdy se neprovinily proti národům českému a slovenskému a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem, přičemž o tom, jsou-li splněny podmínky pro konfiskaci, rozhodoval příslušný ONV, a na základě podaného odvolání ZNV. Jestliže z důkazního řízení vyplývá, že konfiskace byla odůvodněna právě faktorem německé národnosti rodičů stěžovatelky, nemůže její oprávněnost zpochybnit ani příslušnost stěžovatelčina otce k živnostenskému stavu, pro tehdejší režim nepochybně nežádoucímu, neboť o tento moment se konfiskační výměry neopírají. K problematice dekretu č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a FNO, zaujal pak Ústavní soud stanovisko ve svém nálezu ze dne 8. 3. 1995,

sp. zn.

. V souladu s tímto stanoviskem třeba dále dovodit, že bylo-li postupováno v mezích tohoto dekretu, nelze takový postup považovat za porušení d, jakkoli správní řízení proběhlo v období, přinášejícím již s sebou majetkové a jiné křivdy.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou podle ustanovení , o Ústavním soudu, odmítnout.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 21. srpna 1995

prof. JUDr. Vladimír Čermák

soudce zpravodaj