Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 22/93

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatelky M.Č., zastoupené advokátkou JUDr. V.O., o ústavní stížnosti na rozhodnutí Krajského soudu v Praze, sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatelka se svým návrhem domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze, sp. zn. , jímž byl změněn rozsudek Okresního soudu Praha-východ, sp. zn. , a její manželství s J.Č. bylo rozvedeno, neboť dle jejího tvrzení jí bylo tímto soudem odňato právo jednat před soudem, které jí zaručuje základních práv a svobod.

Při zkoumání všech rozhodných skutečností soud zjistil, že navrhovatelka podala proti rozsudku Krajského soudu Praha dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky. Toto dovolání odůvodnila tím, že jí byla podle ustanovení , , postupem odvolacího soudu odňata možnost jednat před soudem. Nejvyšší soud ve svém usnesení, ze dne 4. 12. 1992, dovolání, jako nepřípustné, odmítl. Své odmítnutí odůvodnil tím, že z postupu Krajského soudu, který vydání rozsudku předcházel, nelze dovodit, že by ve smyslu ustanovení ', , postupem odvolacího soudu, byla odpůrkyni odňata možnost jednat před soudem a předpoklady přípustnosti dovolání, ve smyslu cit. ustanovení , nejsou splněny.

Vzhledem k tomu, že dovolání podané navrhovatelkou bylo jako nepřípustné Nejvyšším soudem odmítnuto, pak ve smyslu ustanovení o Ústavním soudu bylo posledním prostředkem, který zákon k ochraně práva poskytuje, rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. , o rozvodu manželství. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 18. 5. 1992.

1

Dle ustanovení § 72 odst. 1 zák. č. 182/93 Sb. ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná běžet dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, tj. v tomto případě ode dne 18. 5. 1992. Ústavní stížnost však byla k Ústavnímu soudu podána až 29. 6. 1993. Z toho plyne jednoznačný závěr, že lhůta k podání ústavní stížnosti, jak je uvedeno výše, nebyla dodržena. Pokud se navrhovatelka rozhodla podat proti rozsudku Krajského soudu v Praze dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky a nebylo přitom zřejmé, zda dovolání je přípustné, měla vedle toho podat v zákonné lhůtě 60 dnů ústavní stížnost. Jelikož tak neučinila, dospěl soud k závěru, že jsou zde splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/93 Sb. o Ústavním soudu, a proto ústavní stížnost z důvodu nedodržení lhůty pro její podání odmítl.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. 1. 1995

prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu ČR