Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 242/03

Ústavní soud rozhodl dne 21. srpna 2003 ve věci ústavní stížnosti MUDr. J. D., CSc., zastoupeného JUDr. V. K., advokátem, proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové čj. -165 ze dne 14. 8. 2002 a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové čj. -186 ze dne 17. 3. 2002

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Řádně zastoupený stěžovatel včas podanou ústavní stížností ze dne 28. 4. 2003 (podanou téhož dne k přepravě) domáhá se zrušení rozsudků obecných soudů shora uvedených. Ústavní stížnost zdůvodňuje porušením ústavně zaručeného základního práva na soudní ochranu dle d (dále jen " "), jakož i porušením práva vlastnit majetek i rovnosti vlastnického práva ve smyslu y. Toto své přesvědčení stěžovatel podrobně odůvodňuje, včetně citace judikatury Nejvyššího soudu.

Ústavní stížnost je nepřípustná.

Z podané ústavní stížnosti, Ústavním soudem vyžádaného spisu Okresního soudu v Hradci Králové a z dotazu, který Ústavní soud učinil, vyplývá, že stěžovatel byl řádně odvolacím soudem poučen o možnostech napadnout rozsudek obecného soudu druhého stupně dovoláním za podmínek upravených v části čtvrté hlavy třetí Dovolání však podáno nebylo. V podané ústavní stížnosti stěžovatel v podstatě namítá nesprávné právní posouzení věci, tedy argumentuje dovolacím důvodem dle ustanovení Není na místě, aby Ústavní soud zvažoval, zda by dovolací obecný soud přisvědčil či nepřisvědčil přípustnosti dovolání [ ], neboť by šlo o ryzí spekulaci. Ta Ústavnímu soudu nepřísluší. I v případě, že by při podání dovolání stěžovatelem dovolací soud dovolání odmítl či zamítl, měl by stěžovatel zachovánu lhůtu k podání ústavní stížnosti proti napadeným rozhodnutím obecných soudů. Sdělení pléna Ústavního soudu, jak v případě podání mimořádného opravného prostředku běží lhůta k podání ústavní stížnosti (viz č. 32/2003 Sb.), bylo publikováno dne 3. 2. 2003, tedy poměrně značnou dobu před podáním ústavní stížnosti, takže lze spravedlivě požadovat od stěžovatele, který je zastoupen advokátem, aby jeho právní dosah nepřehlédl.

Ústavní soud v souladu s ustanovením , o Ústavním soudu, v platném znění, zvážil, zda v dané věci stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, a zda by tedy ve smyslu uvedeného zákonného ustanovení nebyl důvod k neodmítnutí přijetí ústavní stížnosti, byť je jinak nepřípustná. Nic takového však nezjistil. Ve smyslu ustálené judikatury Ústavního soudu se v dané kauze nedá dovodit podstatný přesah podané ústavní stížnosti, ať už potřebou zrušení neústavního právního předpisu, nebo tím, že by použitý právní předpis pravidelně vyvolával potíže v aplikační praxi či že by se věc dala podřadit pod situaci týkající se mnoha případů. Nelze v dané věci ani dovodit potřebu zajištění ústavně konformního výkladu právního předpisu či dodržování y - respektování nálezu Ústavního soudu.

Jako nepřípustnou proto Ústavní soud podanou ústavní stížnost odmítl podle ve spojení s ustanovením .

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 21. srpna 2003

JUDr. Miloslav Výborný

soudce zpravodaj