Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 678/01

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele 1) PK, zastoupeného hejtmanem MUDr. P.Z. a 2) Zastupitelstvo PK, oba právně zastoupeni JUDr. P.R., o ústavní stížnosti proti rozhodnutím Ministerstva zemědělství - všechna ze dne 25. 9. 2001, čj. -3070, čj. -3070, čj. -3070, čj. -3070, čj. -3070, čj. -3070, čj. -3070, čj. -3070, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatelé se, s odvoláním na porušení , a 4 d a y ČR, domáhají zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Ministerstva zemědělství v části, stanovující podmínky pro další hospodaření a nakládání s nemovitým majetkem dle ustanovení (tj. body 2, 3 a 4).

Těmito rozhodnutími Ministerstvo zemědělství, vydanými podle a 2 , o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, rozhodlo, že věci, práva a závazky, s nimiž právo hospodaření náleželo integrované střední škole a učilištím v rozhodnutí specifikovaným, přecházejí s účinností od 1. 10. 2001 do působnosti PK. Zároveň Ministerstvo zemědělství stanovilo, s odvoláním na ustanovení , o krajích, čtyři podmínky pro další nakládání a hospodaření s předmětným majetkem.

Stěžovatelé tvrdí, že rozhodnutím Ministerstva zemědělství bylo porušeno ústavně zaručené právo na samosprávu a omezena možnost je plně realizovat. Napadeným rozhodnutím je totiž výrazně omezeno vlastnické právo k nabytým nemovitostem, neboť podmínky pro další nakládání a hospodaření s předmětným majetkem, stanovené pod bodem 2 - 4 rozhodnutí, jsou natolik široké a restriktivní, že překračují možnosti připuštěné , a plnohodnotný výkon vlastnického práva v podstatě paralyzují. Při stanovení podmínek tak nebyl respektován zákon a jeho meze, když při omezení vlastnického práva nebylo šetřeno podstaty a smyslu základních práv ve smyslu d. Z těchto důvodů rozhodnutí odporuje ústavnímu , o vytvoření vyšších územně samosprávných celků, i Evropské chartě místní samosprávy. Rozhodnutí považují v napadené části za nezákonné i pro jeho rozpor se , o krajích, dle kterého je hospodaření s majetkem kraje v jeho samostatné působnosti.

Stěžovatelé rovněž uvádí, že jediným možným opravným prostředkem je žaloba proti rozhodnutí správního orgánu podle části páté, hlavy druhé , kterou proto také podali k Vrchnímu soudu v Praze. Ústavní stížnost podávají z opatrnosti s ohledem na to, že předmětná správní rozhodnutí nejsou zcela obvyklá.

Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost a aniž by se jakkoli zabýval meritem věci, dospěl, shodně jako v obdobných věcech vedených u Ústavního soudu pod

sp. zn.

,

,

,

a

), k závěru, že podaný návrh není přípustný.

K základním znakům ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, patří její subsidiarita. Ústavní stížnost lze proto podat pouze tehdy, když navrhovatel před jejím podáním vyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). V opačném případě je ústavní stížnost nepřípustná.

V projednávané věci podali stěžovatelé ústavní stížnost za situace, kdy, jak sami uvádí, zároveň podali proti v záhlaví označeným rozhodnutím Ministerstva zemědělství žalobu k Vrchnímu soudu v Praze. Je přitom zřejmé, že v rámci správního soudnictví je úkolem soudu přezkoumat zákonnost rozhodnutí orgánu veřejné správy, jimiž se zakládají, mění, ruší či závazně určují práva nebo povinnosti fyzických či právnických osob ( ). Napadená rozhodnutí Ministerstva zemědělství, tj. orgánu veřejné správy, nepochybně jsou rozhodnutími vyhovujícím takto určeným mezím soudního přezkumu, a Ústavní soud proto dospěl k závěru, že stěžovatelé podali ústavní stížnost, aniž by vyčerpali všechny procesní prostředky k ochraně svých práv. (Ústavní soud dodává, že jak ověřil z připojeného usnesení Vrchního soudu v Praze, čj. -10, ze dne 13. 12. 2001, kterým byla jednotlivá rozhodnutí Ministerstva zemědělství vyloučena k samostatnému projednání, jsou předmětné žaloby u Vrchního soudu v Praze vedeny pod sp. zn. , , , , , , , ).

Obdobně, jako v již Ústavním soudem rozhodnutých právně i skutkově shodných věcech uvedených výše, Ústavní soud konstatuje, že na daný případ ani není možné aplikovat ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, neboť postup podle tohoto ustanovení je možný pouze tehdy, jestliže stěžovatel nevyužije všechny procesní prostředky k ochraně svých práv, a v důsledku toho se napadené rozhodnutí stane rozhodnutím "konečným". Je však vyloučeno postupovat podle tohoto ustanovení tehdy, jestliže stěžovatel vedle ústavní stížnosti podá k ochraně svého práva i jiný přípustný procesní prostředek, o němž není dosud rozhodnuto, jako je tomu v souzené věci, a to přestože podstata souzené věci nasvědčuje tomu, že stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele.

Z uvedených důvodů proto Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků návrh dle ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl jako návrh nepřípustný.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. července 2002

JUDr. Eva Zarembová

soudce zpravodaj