Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 717/01

Ústavní soud

rozhodl dne 6. června 2002 mimo ústní jednání se

souhlasem účastníků a v senátě ve věci ústavní stížnosti

stěžovatele města N. proti usnesení Krajského soudu v Hradci

Králové ze dne 17. září 2001, sp. zn. , a usnesení

Okresního soudu v Náchodě ze dne 28. června 2001, sp. zn.

E 1103/99, týkající se ustanovení opatrovníka, takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. září2001, sp. zn. , a usnesení Okresního souduv Náchodě ze dne 28. června 2001, sp. zn. , se zrušují.

Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností (§ 72 odst. 2 zák. č.

, ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona),

splňující i jinak formální náležitosti vyžadované zákonem [§ 30

odst. 1, § 34, § 72 odst. 1 písm. a), odst. 4 zákona], brojí

stěžovatel proti pravomocnému usnesení Krajského soudu v Hradci

Králové ze dne 17. září 2001 ( -18), jímž bylo

potvrzeno usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne 28. června

2001 (E 1103/99-13), a tvrdí - stručně řečeno - "že nedobrovolným

ustanovením opatrovníkem bylo rozhodnutím soudu II. stupně,

a právními závěry v něm obsaženými, porušeno jeho ústavně zaručené

právo na spravedlivý proces" (čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2

), a dále že "rozhodnutími

obecných soudů byla porušena ústavní zásada, dle které nesmí být

nikdo nucen činit, co zákon neukládá ( y ČR

a d)".

V odůvodnění ústavní stížnosti stěžovatel, s odkazem na nález

Ústavního soudu ve věci

sp. zn.

, tvrdil, že i když

je obec právním subjektem sui generis, nemůže být proti své vůli

nucena k opatrovnictví jiné osobě než nezletilci, osobě zbavené

právní způsobilosti k právním úkonům a osobě s omezenou

způsobilostí k právním úkonům; stěžovatel tak popřel, že by mu ze

zákona [č. , o obcích (obecní zřízení)], jako důsledek

jedné z činností obce v její samostatné působnosti, vyplývala

povinnost převzít funkci opatrovníka osobě neznámého pobytu, a má

za to, že postup okresního soudu, jímž byl proti své vůli

ustanoven opatrovníkem, nemá oporu v žádném právním předpise;

navrhl proto, aby Ústavní soud svým nálezem usnesení Krajského

soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Náchodě, jak vpředu

jsou označena, zrušil.

Krajský soud v Hradci Králové se k výzvě Ústavního soudu (§

42 odst. 4 zákona) vyjádřil podáním předsedkyně senátu, z něhož

napadené rozhodnutí vzešlo (§ 30 odst. 3 zákona), a to tak, že

poukázal na rozdílnou rozhodovací praxi senátů Ústavního soudu

(rozhodnutí ve věcech ,

, a contr.

rozhodnutí ve věci II. ÚS 27/2000), a zejména na odůvodnění

ústavní stížností napadeného rozhodnutí, a navrhl, aby ústavní

stížnost byla odmítnuta.

Vedlejší účastník řízení (Z., spol. s r. o.) se svého

postavení vedlejšího účastníka vzdal (§ 28 odst. 2 zákona).

Ústavní stížnost je důvodná.

Z vyžádaného spisu Okresního soudu v Náchodě (sp. zn.

E 1103/99) vyplývá, že oprávněný (Z., spol. s r. o.) podal

k vydobytí pravomocně přisouzené pohledávky ve výši 39.378,- Kč

návrh na výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí, a to proti

povinné (T. B-ové), která se však na adrese trvalého bydliště

nezdržovala, a proto jí byl usnesením Okresního soudu v Náchodě ze

dne 28. června 2001 (E 1103/99-13) ustanoven v osobě stěžovatele

( ) opatrovník. Do tohoto usnesení podal

stěžovatel odvolání, kterému však Krajský soud v Hradci Králové

usnesením ze dne 17. září 2001 ( -18) nevyhověl

(rozhodnutí obecného soudu I. stupně potvrdil). Z odůvodnění

tohoto rozhodnutí vyplývá, že odvolací soud tak učinil proto, že

k výkonu opatrovnictví nebyla nalezena jiná vhodná osoba, když

jinak obec (město) je povinna vykonávat správu všech záležitostí

nevyhrazených na jeho území jiným subjektům (

Sb.).

Obsahově i právně shodnou problematiku Ústavní soud vyřešil

již dříve, a to nálezem ve věci ; v něm se Ústavní

soud postavil na stanovisko, že při výkonu opatrovnictví "nejde

o výkon funkce veřejnoprávního orgánu místní veřejné správy, ale

jde o výkon funkce vyplývající z toho, že obec je právnickou

osobou, tedy osobou soukromoprávní a že proto musí být s ní

zacházeno obdobně jako s každou fyzickou osobou, což znamená, že

podle současného znění ji nelze proti

její vůli pověřit funkcí opatrovníka".

Tímto nálezem, od jehož právního názoru nebylo důvodů se

odchýlit ani v posuzované věci, je Ústavní soud vázán (čl. 89

odst. 2 y ČR), a proto pro odůvodnění tohoto nálezu postačí

odkázat na rozhodovací důvody vyložené v odůvodnění předchozího

nálezu a i v této věci přijmout dříve vyslovený názor, totiž že

obecnému soudu nepřísluší ustanovit proti její vůli obec (město)

opatrovníkem účastníka řízení, se kterým nelze jednat proto, že

jeho pobyt není znám.

Odkaz účastníka řízení (Krajského soudu v Hradci Králové)

na rozdílnou praxi senátů Ústavního soudu je i irelevantní, neboť

usneseními (ve věci a

) není

Ústavní soud ve své další rozhodovací činnosti, narozdíl od

nálezů, vázán.

Z takto rozvedených důvodů, jakož i pro důvody vyložené

v již zmíněné věci , bylo s přihlédnutím k zásadám

procesní ekonomie zrušeno jak usnesení Krajského soudu v Plzni ze

dne 17. září 2001, sp. zn. , tak i usnesení

Okresního soudu v Náchodě ze dne 28. června 2001, sp. zn.

E 1103/99 [§ 82 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. a) zákona], jak

je ze znělky tohoto nálezu patrno.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat

(§ 54 odst. 2 zákona).

V Brně dne 6. června 2002