Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 711/01

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Zarembové a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Pavla Varvařovského o ústavní stížnosti společnosti C., zastoupené JUDr. J.V., proti rozhodnutí Prezidia Státního zemědělského intervenčního fondu ze dne 4. 10. 2001, reg.č. 571/01/11/odv., rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu ze dne 27. 7. 2001, reg. č. 571/01/11, a návrhu na zrušení písm d) , a návrhu na zrušení , takto:

Ústavní stížnost a návrh se odmítají.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se, s odvoláním na porušení , , , d a y ČR, domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, kterými mu byla stanovena individuální produkční kvóta cukru ve výši 11 118,9 tun na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005. Ústavní stížnost spojuje s návrhem na zrušení ust. , o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů, a návrhem na zrušení , o stanovení produkčních kvót cukru na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005.

Z tvrzení obsažených v ústavní stížnosti a připojeného spisového materiálu, včetně napadených rozhodnutí, Ústavní soud ověřil, že stěžovateli byla na jeho žádost, podanou dle ust. , Státním zemědělským intervenčním fondem (dále jen " ") postupem dle až 4 citovaného nařízení vlády stanovena individuální produkční kvóta cukru ve výši 11 118,9 tun na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005.

Odvolání stěžovatele, v němž nesouhlasil s výší stanovené kvóty, odvozené ze stanoviska , který hodnotil stěžovatelem předloženou smlouvu, uzavřenou se správcem konkurzní podstaty úpadce U., kterou bylo na stěžovatele převedeno právo vykazovat jako svoji výrobu cukr, v množství vykázaném orgánům státní správy společností U. v letech 1996-1997, jako absolutně neplatný právní úkon (pozn. vyrobené množství cukru v tunách je skutečností, která nemůže být předmětem převodu, ani nebyl doložen souhlas soudu k uskutečnění prodeje mimo dražbu dle ), a při stanovení kvóty tak vzal za prokázané pouze množství cukru, vyrobené stěžovatelem v období od 1. 9. 2000 do 28. 2. 2001, bylo zamítnuto. V odůvodnění odvolacího orgánu bylo mimo potvrzení správnosti výpočtu příslušné kvóty rovněž uvedeno, že nebyl shledán důvod pro vyhovění žádosti stěžovatele o přerušení řízení dle ,, z důvodu podání žaloby o určení platnosti smlouvy uzavřené se správcem konkurzní podstaty úpadce U., a.s., neboť nebylo prokázáno, že žaloba byla skutečně příslušnému soudu podána. Žádosti stěžovatele o informace ohledně údajů o souhrnu průměrných ročních výrob cukru jednotlivých žadatelů o kvóty pak nebylo vyhověno s odkazem na to, že údaje předkládané jednotlivými žadateli v rámci řízení, jehož výsledkem jsou individuální správní rozhodnutí, mají charakter obchodního tajemství podle obch. zák., a požívají tedy ochrany podle tohoto zákona. Žadateli, který nebyl v jednotlivých případech účastníkem řízení, proto nemohlo být umožněno seznámit se s podklady ostatních žadatelů.

V ústavní stížnosti stěžovatel rozvádí důvody, pro které považuje příslušné právní předpisy, kterými je upravena daná problematika, za předpisy odporující d a ě ČR a zdůrazňuje, že současná právní úprava umožňuje vládě při stanovení produkčních kvót libovolný, ničím neregulovaný, neomezený, jakkoliv závažný zásah do práva svobodně podnikat a dále připouští možnost i extrémně nepřiměřeného zásahu do tohoto práva, když státní moci umožňuje neomezeně určovat, jakým způsobem mohou jednotliví producenti s vyrobenou produkcí, již omezenou kvótou, nakládat. Snahou stěžovatele je, aby právní úprava postupu rozdělení celé národní produkční kvóty jednotlivým producentům (žadatelům o kvótu) byla velmi přesná a připustila jen velmi malou možnost volného uvážení při rozhodování správního orgánu a téměř žádnou možnost různého výkladu pojmů a norem.

Ve vztahu k napadeným rozhodnutím stěžovatel uvádí obdobné argumenty jako v uplatněném odvolání proti rozhodnutí a zdůrazňuje nesprávnost a nepřezkoumatelnost stanovené kvóty, v nemožnosti seznámit se s údaji o souhrnu průměrných ročních výrob cukru jednotlivých žadatelů o kvóty spatřuje postup, který je v rozporu se zásadou rovného přístupu ke všem žadatelům, stanovenou v ust. , a ze skutečnosti, že správní úřad nepřerušil řízení do doby rozhodnutí soudu o platnosti smlouvy, uzavřené se správcem konkurzní podstaty úpadce U., a.s., dovozuje porušení ust. až 4, a

V ústavní stížnosti uvádí, že si je vědom, že dosud nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, domnívá se však, že stížnost podstatně přesahuje jeho vlastní zájmy, neboť napadená právní úprava se dotýká všech subjektů podnikajících v oblasti výroby cukru. Navíc lze důvodně předpokládat, že soudní vyřízení návrhu na přezkum zákonnosti napadeného rozhodnutí bude ukončeno se značným časovým odstupem, nejdříve v roce 2002, a navrhuje proto, aby Ústavní soud využil svého práva daného mu ust. písmeno a) , ve znění pozdějších předpisů, a přijetí ústavní stížnosti neodmítl.

Ústavní soud nejdříve přezkoumal ústavní stížnost z hlediska splnění podmínek její přípustnosti, stanovených v ust. , ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení, a z hlediska možnosti využití postupu dle ust. cit. zák., dle kterého Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, jestliže tato svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Dospěl přitom k shodným závěrům jako v obdobné věcí, týkající se totožné problematiky, vedené u Ústavního soudu pod sp.zn.

, od nichž nemá důvod se odchylovat a které zde rovněž uvádí.

Napadené rozhodnutí Prezidia Státního zemědělského intervenčního fondu je nepochybně rozhodnutím orgánu veřejné správy, které není ze soudního přezkumu vyňato a které lze napadnout správní žalobou. Danou situaci je proto nutno posuzovat tak, že stěžovatel nevyužil procesní prostředek podle části páté , v níž je upravena instituce správního soudnictví, a tedy dosud nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Ústavní stížnost je proto ve smyslu ust. nepřípustná.

Pokud jde o návrh stěžovatele, aby Ústavní soud postupoval ve smyslu ust. písmeno a) , ve znění pozdějších předpisů, a neodmítl přijetí ústavní stížnosti, Ústavní soud poukazuje na svá předchozí rozhodnutí (např. Pl. 15/96,

), podle kterých skutečnost, že určité rozhodnutí podstatně přesahuje zájmy stěžovatele, je nutno spatřovat v požadavku obecného dosahu rozhodnutí v dané věci. Posouzení jeho naplnění závisí na akcentu, jejž Ústavní soud klade na obecné důsledky rozhodnutí o dotčeném základním právu či svobodě. Navrhovatel napadl svou ústavní stížností rozhodnutí Prezídia Státního zemědělského intervenčního fondu, které je individuálním správním rozhodnutím, jímž se navrhovateli přiznává cukerní kvóta v přesně stanovené výši. Toto rozhodnutí je rozhodnutím o konkrétních právech konkrétního subjektu a není ani formulováno jako precedentní a nevyplývají z něj, podle přesvědčení Ústavního soudu, žádné obecné závěry. Podle přesvědčení Ústavního soudu takové rozhodnutí nepřesahuje podstatně vlastní zájmy stěžovatele. Námitky, týkající se postupu správních orgánů, údajně porušujících uvedená ustanovení , jsou pak námitkami vážícími se výhradně ke konkrétnímu případu, jejichž oprávněnost přísluší posoudit obecnému soudu. Ústavní soud proto ústavní stížnost stěžovatele podle , ve znění pozdějších předpisů, jako nepřípustnou odmítl.

K návrhu na zrušení ustanovení , o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů, a , o stanovení produkčních kvót cukru na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005, pak Ústavní soud uvádí, že byla-li ústavní stížnost odmítnuta, musí se toto rozhodnutí promítnout i do návrhu, vzneseného ve smyslu , ve znění pozdějších předpisů. Návrh na zrušení právního předpisu tzv. sdílí osud ústavní stížnosti a je možné se jím meritorně zabývat, pouze pokud ústavní stížnost splňuje všechny zákonem stanovené procesní náležitosti. Je-li totiž samotná ústavní stížnost věcného projednání neschopná, odpadá tím současně i základní podmínka projednání návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu nebo jejich jednotlivých ustanovení. Opačný výklad by vedl ke stavu, jímž by se aktivní legitimace k podání takového návrhu ( a 2 citovaného zákona) zcela nežádoucím způsobem přenášela i na ty, kteří jinak takové oprávnění nemají, neboť nejsou ve sféře vlastních zájmů bezprostředně dotčeni (srov. např.

).

Ústavní soud proto i spojené návrhy na zrušení , o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů, a , o stanovení produkčních kvót cukru na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005, mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků odmítl podle , ustanovení citovaného zákona.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. března 2002

JUDr. Eva Zarembová

předsedkyně senátu