Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 579/2000

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele ing. M. F., zastoupeného advokátem JUDr. M. Z., o ústavní stížnosti proti směnečnému platebnímu rozkazu Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 29. 9. 1998, čj. -80, směnečnému platebnímu rozkazu Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 29. 9. 1998, čj. -74, a směnečnému platebnímu rozkazu Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 29. 9. 1998, čj. -71, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel se, s odvoláním na porušení y ČR a porušení , (dále jen ), domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Krajského obchodního soudu v Brně a odložení jejich vykonatelnosti podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Ke zmíněným porušením údajně došlo vyznačením právní moci platebních rozkazů a jejich vykonatelnosti bez toho, že by předmětná rozhodnutí byla navrhovateli doručena. V této souvislosti navrhovatel upozornil na ustanovení , dle kterého musí být směnečný platební rozkaz doručen do vlastních rukou odpůrce.

Ústavní soud si ke svému rozhodnutí vyžádal spisový materiál Krajského obchodního soudu v Brně, jehož rozhodnutí byla napadena (sp. zn. , a -71), z nichž zjistil následující:

K návrhům Banky H., a.s., Brno (v původním řízení navrhovatele), projednávaným u Krajského obchodního soudu v Brně pod sp. zn. , sp. zn. a sp. zn. 5 Sm 426/98 byly dne 29. 9. 1998 vydány tři směnečné platební rozkazy na zaplacení částky 3.256.787,- Kč s postižními právy (čj. -80), částky 5.412.658,- Kč s postižními právy (čj. -74) a částky 3.529.814,- Kč s postižními právy (čj. -71). Uvedená rozhodnutí byla doručena prvnímu žalovanému, M., a.s., dne 22. 10. 1998. Navrhovatel (v původním řízení druhý žalovaný) nebyl podle doručenek, založených ve spisech, zastižen v místě doručení, a to přes výzvy, zanechané mu ve všech případech dne 22. 10. 1998. Zásilka byla po novém pokusu o doručení dne 23. 10. 1998 uložena na poště. Po marném uplynutí lhůty určené k vyzvednutí byly zásilky vráceny zpět odesílateli - Krajskému obchodnímu soudu v Brně. Jak Ústavní soud dále ze spisů zjistil, soud poté, co uplynula i lhůta k podání námitek (, věta prvá, ), vyznačil na napadených rozhodnutích doložku právní moci s datem 11. 11. 1998.

Podle ustanovení musí být směnečný platební rozkaz doručen do vlastních rukou odpůrce. Náhradní doručení není ovšem vyloučeno, a to na rozdíl od případu platebního rozkazu ve smyslu Z doručenek založených ve spisovém materiálu se podává, že v projednávaném případě proběhlo řádné náhradní doručení podle ustanovení a třetím dnem následujícím po dni uložení (26. 10. 1998) nastala fikce doručení. Od tohoto dne navrhovateli běžela lhůta pro případné uplatnění námitek a po marném uplynutí této lhůty nabyla napadená rozhodnutí právní moci.

Protože tedy došlo k řádnému doručení napadených rozhodnutí, Ústavní soud byl nucen konstatovat, že navrhovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (zde podání námitek podle ) a podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je tak návrh nepřípustný.

S ohledem na skutečnost, že navrhovatel dále ve svém podání poukázal na to, že napadená rozhodnutí "přesahují jeho zájmy", neboť zasahují i do práv jiných osob, Ústavní soud se zabýval i eventuální možností aplikace ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když navrhovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo. Použití uvedeného ustanovení v projednávaném případě nepřichází v úvahu, neboť navrhovatel ústavní stížnost podal až dne 29. 9. 2000, tedy po uplynutí lhůty jednoho roku od doručení napadených rozhodnutí.

Pokud jde o návrh na odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí, Ústavní soud má za to, že rozhodnutím ve věci odpadl k vydání rozhodnutí o odložení vykonatelnosti důvod.

S ohledem na výše uvedené byl Ústavní soud nucen návrh jako nepřípustný podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. ledna 2001 JUDr. Jiří Malenovský

soudce zpravodaj