Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1492/09

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Z. R., zastoupeného Mgr. Dagmar Beníkovou, advokátkou se sídlem v Olomouci, Riegrova 15, proti směnečnému platebnímu rozkazu Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 16. 11. 1998, č. j. -9 , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti stěžovatel navrhl, aby pro porušení , a 3 a d Ústavní soud zrušil v záhlaví označený směnečný platební rozkaz, kterým mu bylo uloženo, aby do tří dnů ode dne jeho doručení zaplatil žalobci (JUDr. L. B.) směnečný peníz 12 000 000 Kč spolu s 6% úrokem ode dne 1. 7. 1995 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 40 000 Kč a náhradu nákladů řízení v částce 567 528 Kč, nebo aby "v téže lhůtě podal proti platebnímu rozkazu u tohoto soudu námitky, v nichž musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá".

Stěžovatel ve svém návrhu tvrdí, že ačkoli se o existenci napadeného rozhodnutí dozvěděl teprve dne 9. 4. 2009, kdy obdržel usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 15. 1. 2009, č. j. -6, o nařízení exekuce, toto rozhodnutí údajně nabylo právní moci dne 12. 12. 1998, aniž však "mu kdy bylo doručeno", byť se v době doručování na příslušné adrese zdržoval. Je tím vystaven hrozbě "rozsáhlé majetkové újmy", a to bez možnosti se proti nezákonně vydanému soudnímu rozhodnutí bránit cestou opravných prostředků.

Ústavní soud je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu písm. d)y rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "")].

Podle soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.

Návrh, jímž je ústavní stížnost, je podle nepřípustný, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje; těmi jsou i opravné prostředky mimořádné, s výjimkou návrhu na obnovu řízení (srov. téhož předpisu).

Ústavní stížnost se vyznačuje mimo jiné tím, že je k standardním procesním ("ne-ústavním") institutům prostředkem subsidiárním; nastupuje coby přípustná až teprve tehdy, když prostředky stanovené obecným právem byly vyčerpány. Je tomu tak proto, že především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob, a teprve, není-li zjednána náprava v rámci režimu obecného soudnictví, může se uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu, však v rozsahu omezeném na hlediska ústavnosti.

Právě z hlediska zásady subsidiarity ústavněprávního přezkumu pak nelze opomenout existenci prostředků ochrany tvrzeně dotčených práv již v řízení před obecnými soudy, jež žalovanému poskytuje ve vztahu k přiznané směnečné pohledávce, úrokům a směnečné odměně, institut námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu, upravený v ustanovení , a vůči náhradě nákladů řízení pak odvolání podle ve spojení s a násl.

Tím, že námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, resp. odvolání podány nebyly (ústavní stížností není dokládán opak), vyvstala situace, kdy stěžovatel - objektivně - nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Nelze tudíž než uzavřít, že i v dané věci je ústavní stížnost ve smyslu nepřípustná, a proto ji podle citovaného téhož zákona Ústavní soud soudcem zpravodajem odmítl.

K obdobným závěrům dospěl Ústavní soud též kupř. v usnesení ze dne 15. 1. 2001,

sp. zn.

, ze dne 7. 9. 2004,

sp. zn.

, ze dne 2. 3. 2007,

sp. zn.

, ze dne 25. 9. 2007,

sp. zn.

, a ze dne 28. 5. 2009,

sp. zn.

.

Důsledek v podobě nepřípustnosti ústavní stížnosti nastává bez ohledu na to, zda byl stěžovateli směnečný platební rozkaz doručen řádně či nikoli. Pakliže byl doručen v souladu s procesními předpisy (což stěžovatel zpochybňuje), platí, co řečeno shora s tím, že lze uvážit i existenci důvodu pro odmítnutí ústavní stížnosti též podle , jakožto opožděně podané. Nestalo-li se tak, lhůta pro podání námitek (resp. odvolání) proti ústavní stížností napadenému směnečnému platebnímu rozkazu zůstává stěžovateli zachována, neboť účinky doručení nemohly nastat (srov. též usnesení ze dne 2. 3. 2007,

sp. zn.

).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. července 2009

Vladimír Kůrka

soudce zpravodaj