Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1644/09

Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele M. D. S., zastoupeného JUDr. Klárou Veselou Samkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Španělská 6, o návrhu na vydání předběžného opatření, takto:

Návrh na vydání předběžného opatření se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem, který byl Ústavnímu soudu doručen dne 24. 6. 2009, se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud vydal podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), rozhodnutí, kterým by uložil Nejvyššímu soudu v řízení u něj vedeném pod sp. zn. "zdržet se zásahů do práv stěžovatele uvedených v , 2d (dále jen "") a y ve formě své nečinnosti, konkrétně tím, že se nevyjádřil k žádosti (návrhu) stěžovatele na odklad vykonatelnosti výroku o nákladech řízení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2008 č. j. -61, ve spojení s výrokem II. rozsudku Obvodního sudu pro Prahu 7 ze dne 28. 11. 2007 č. j. -35.

V podaném návrhu na vydání předběžného opatření navrhovatel uvedl, že jako vlastník domu uplatnil před obecnými soudy žalobu na určení výše nájemného a na zaplacení části nájemného před podáním žaloby, která byla soudem prvého stupně zamítnuta. Rozhodnutí bylo následně potvrzeno odvolacím soudem. Protože je stěžovatel přesvědčen, že se obecné soudy v jeho věci neřídily relevantními závaznými rozhodnutími Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, podal stěžovatel dne 19. 3. 2009 dovolání, o kterém do rozhodnutí Ústavního soudu o podaném návrhu dosud nebylo rozhodnuto. Dne 10. 4. 2009 podal stěžovatel k dovolacímu soudu žádost o odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí s tím, že pravomocnými rozhodnutími soudů prvého a druhého stupně mu byla uložena povinnost zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení, která je po něm vymáhána. Stěžovatel v nyní projednávaném návrhu uvedl, že sankce ve formě placení nákladů řízení pro něj představuje velmi závažnou újmu. Je proto přesvědčen, že nařízení odkladu vykonatelnosti je zcela namístě a je třeba jej učinit co nejdříve. Tím, že dovolací soud o jeho návrhu dosud nerozhodl, prohlubuje nepříznivý stav stěžovatele a ohrožuje právo stěžovatele na přístup k soudu a potažmo jeho právo na soudní ochranu. Z nečinnosti dovolacího soudu však není ani zřejmé, zda se návrhem stěžovatele vůbec zabýval.

Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení podaného návrhu, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti, a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání, stanovené . V projednávaném případě k takovému závěru nedospěl.

Podle ustanovení , směřuje-li ústavní stížnost proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí, může Ústavní soud k odvrácení hrozící vážné škody nebo újmy, k zabránění hrozícímu násilnému zásahu nebo z jiného závažného veřejného zájmu uložit orgánu veřejné moci, aby v zásahu nepokračoval (předběžné opatření).

Z uvedeného ustanovení vyplývá, že návrh na vydání předběžného opatření lze podat pouze za předpokladu, že je současně podávána ústavní stížnost, která směřuje proti jinému zásahu veřejné moci. Navrhovatel sice v rubrice návrhu používá jak označení "Návrh na vydání předběžného opatření ve smyslu ust. ) ", tak označení "Ústavní stížnost dle (správně má být 182/1993 sb.) proti jinému zásahu veřejné moci", avšak v petitu návrhu se domáhá pouze vydání předběžného opatření. Přitom Ústavní soud je podle své ustálené judikatury vázán toliko petitem návrhu, nikoliv jeho obsahem.

Takto pojaté podání proto není způsobilé projednání, neboť nesplňuje náležitosti stanovené v , který váže možnost vydání předběžného opatření na podání ústavní stížnosti proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, která je ovšem podána jen tehdy, je-li navrhováno vydání konkrétního nálezu (srov.

sp. zn.

in Sbírka nálezů a usnesení Sv. 5. N. 6. str. 563, nebo

sp. zn.

in Sbírka nálezů a usnesení Sv. 5. N. 6. str. 577). Tato úprava navíc vylučuje použití ustanovení o předběžném opatření, neboť podle ustanovení lze přiměřeně použít jen tehdy, pokud chybí speciální úprava. Jedná se tedy o návrh, který zákon v této podobě nepřipouští.

Z uvedených důvodů proto Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání.

V Brně dne 16. července 2009

Stanislav Balík

soudce zpravodaj