Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2479/08

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem Rašínovo nábřeží 42, Praha 2, územní pracoviště Brno, Orlí 27, Brno, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 24. 9. 2007 č. j. -51 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 6. 2008 č. j. -94, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 3. 10. 2008 a i v ostatním splňovala všechny náležitosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů, a to s odkazem na údajné porušení jejího ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces a soudní ochranu, jakož i porušení práv plynoucích z článku 1 odst. 1 a článku 10 y a článku 11 d.

Jak Ústavní soud zjistil z příslušného spisu, který si k projednání věci vyžádal, napadeným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 bylo k žalobě JMB družstva, se sídlem v Moravských Budějovicích, Janáčkova 1331 (dále jen "žalobce"), uloženo stěžovatelce jako žalované zaplatit žalobci částku ve výši 6.949,80 Kč s příslušenstvím. Tato částka dle soudu představovala bezdůvodné obohacení - peněžní plnění z neplatné kupní smlouvy, jejímž předmětem byla koupě pozemků žalobcem. Důvodem neplatnosti této smlouvy bylo, že již předtím (ke dni 1. 7. 2001) došlo k přechodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem na žalobce, a to na základě ustanovení .

K odvolání stěžovatelky Městský soud v Praze rozhodnutí soudu prvého stupně potvrdil.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvedla, že podle jejího názoru obecné soudy dospěly k nesprávným právním závěrům a svými rozhodnutími zasáhly do vlastnického práva stěžovatelky. Svoji argumentaci vedla polemikou s rozhodovacími důvody, ke kterým obecné soudy v průběhu soudního řízení dospěly. Dále uvedla, že ve věci rozhodující soudy se při své rozhodovací činnosti vůbec nezabývaly tzv. euronovelou y a nerespektovaly ani y a Smlouvy o založení Evropských společenství.

Směřuje-li ústavní stížnost proti rozhodnutí orgánu veřejné moci, považuje ji Ústavní soud zpravidla za zjevně neopodstatněnou, jestliže napadené rozhodnutí není vzhledem ke své povaze, namítaným vadám svým či vadám řízení, které jeho vydání předcházelo, způsobilé porušit základní práva a svobody stěžovatele, tj. kdy ústavní stížnost postrádá ústavněprávní dimenzi. Zjevná neopodstatněnost ústavní stížnosti, přes její ústavněprávní dimenzi, může rovněž vyplynout z předchozích rozhodnutí Ústavního soudu řešících shodnou či obdobnou právní problematiku.

Stěžovatelka v zásadě vyjadřuje nesouhlas s právními závěry obsaženými v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2006 sp. zn. , z něhož obecné soudy vycházely, a v němž byl interpretován právní názor Ústavního soudu vyslovený v nálezu

sp. zn.

. Ústavnost tohoto rozhodnutí byla na základě ústavní stížnosti stěžovatelky předmětem přezkumu ze strany Ústavního soudu, který dospěl k závěru, že jde o zjevně neopodstatněný návrh, a usnesením ze dne 20. 11. 2007

sp. zn.

jej odmítl; stejně tak se stalo v případě dalších ústavních stížností stěžovatelky v obsahově shodných případech (viz usnesení ze dne 3. 12. 2007

sp. zn.

, ze dne 20. 3. 2008

sp. zn.

, ze dne 25. 3. 2008

sp. zn.

).

V citovaných rozhodnutích Ústavní soud na základě interpretace "plenárního" nálezu

sp. zn.

dospěl k závěru, že "zrušením části došlo k ,rehabilitaci' ustanovení až , které je tak součástí platného právního řádu", a že "se uvedenou derogací obnovil stav založený těmito ustanoveními". V důsledku toho došlo k nabytí vlastnického práva žalobce, a následně uzavřené smlouvy jsou proto neplatné a plnění z nich představuje bezdůvodné obohacení. Současně Ústavní soud odmítl námitku nedostatečného zdůvodnění soudních rozhodnutí, a to (v podstatě) s tím, že není třeba konkrétně reagovat na všechny námitky stěžovatelky, protože jsou dostatečně vypořádány vysloveným právním názorem opírajícím se o zmíněný nález Ústavního soudu.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti dále vedla obranu svého zájmu poukazem na zakázané veřejné podpory, jež dovodila výkladem tzv. euronovely y, y a Smlouvy o založení ES. K ní Ústavní soud již jen poukazuje na své usnesení ze dne 26. 11. 2008 č. j.

, ve kterém v obdobné věci stěžovatelky dovodil, že ani případný zákaz veřejné podpory nemůže ovlivnit dopady jeho nálezu

.

Z výše uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo než postupovat podle a ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. prosince 2008

Jiří Nykodým

předseda senátu