Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1347/07

Ústavní soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti společnosti Pragner s.r.o., se sídlem Praha 4, Pod Lesem 2147/23, zastoupené Mgr. et Mgr. Václavem Sládkem, advokátem se sídlem Praha 5, Janáčkovo nábř. 51/39, směřující proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, č.j. -36, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 12. 2005, č.j. -18, a proti usnesení Okresního soudu v Bruntále ze dne 25. 4. 2005, č.j. -10, spojené s návrhem na zrušení , ve znění pozdějších předpisů, takto:

Ústavní stížnost a návrh na zrušení , ve znění pozdějších předpisů, se odmítají.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou ve lhůtě podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Domnívá se, že jimi bylo porušeno její základní právo na soudní a jinou právní ochranu zakotvené v d (dále jen " "), právo na spravedlivý proces ve smyslu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Dále stěžovatelka tvrdí porušení zásady rovnosti v právech vyplývající z y a porušení a y a y ČR.

Obsah ústavní stížností napadených rozhodnutí, jakož i průběh řízení před soudy všech instancí, které jejich vydání předcházelo, není třeba podrobněji rekapitulovat, neboť jsou stěžovatelce i ostatním účastníkům řízení známy.

Ve své ústavní stížnosti stěžovatelka namítá, že v důsledku nejednotnosti rozhodovací praxe obecných soudů v otázce výkladu ust. došlo k diskriminaci stěžovatelky ve srovnání s ostatními subjekty nacházejícími se ve stejné nebo srovnatelné situaci. Stěžovatelka považuje výklad cit. ustanovení soudy v jejím případě za nepřípustně rozšiřující. Dovozuje, že jí na základě takového výkladu byly uloženy povinnosti nad rámec stanovený právním předpisem. Nesprávné právní posouzení potom dle názoru stěžovatelky vedlo k tomu, že se nemohla účinně domáhat svých práv před soudem a bylo tak porušeno její právo na spravedlivý proces. Dále stěžovatelka nesouhlasí se závěrem Nejvyššího soudu, že její argumentace uplatněná v dovolání neobsahovala otázku zásadního právního významu.

Ústavní soud konstatuje, že stěžovatelka v minulosti podala několik obsahově srovnatelných ústavních stížností, ve kterých byla použita prakticky totožná argumentace. Ústavní soud se touto argumentací zabýval a jeho závěry jsou podrobně rozvedeny např. v rozhodnutí ve věci sp.zn.

, dále sp.zn.

nebo sp.zn.

IV.ÚS 83/07

. Vzhledem k tomu, že posuzovaná ústavní stížnost nepřináší z tohoto hlediska nic nového, je na tomto místě možno na výše citovaná rozhodnutí odkázat, neboť plně dopadají i na tento případ.

Vzhledem k tomu, že se stěžovatelce nepodařilo prokázat porušení jejích základních práv, Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost pro její zjevnou neopodstatněnost odmítnout podle . S ohledem na odmítnutí ústavní stížnosti nelze pak stěžovatelku považovat za osobu oprávněnou k návrhu na zrušení [ , a ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. června 2007

Miloslav Výborný

předseda IV. senátu Ústavního soudu