Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 841/06

Ústavní soud rozhodl dne 9. ledna 2007 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudkyň Ivany Janů a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti MUDr. K. G., zastoupené JUDr. Pavlem Čadrou, advokátem se sídlem Karlovo nám. 28, 120 00 Praha 2, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2006, sp. zn. , a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 9. 2006, sp. zn. ,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností napadla stěžovatelka v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů.

Usnesením Vrchního soudu v Praze bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Praze, kterým bylo rozhodnuto o zastavení řízení ve věci žaloby stěžovatelky na ochranu osobnosti proti Univerzitě Karlově v Praze. Řízení bylo zastaveno z důvodu nezaplacení soudního poplatku, který byl stěžovatelce vyměřen poté, co bylo rozhodnuto o tom, že se stěžovatelce nepřiznává osvobození od soudních poplatků, neboť podaná žaloba je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva ve smyslu

Stěžovatelka v ústavní stížnosti velmi zevrubně popsala podstatu podané žaloby a polemizovala s předchozími usneseními obecných soudů, jimiž bylo rozhodnuto o nepřiznání osvobození od soudních poplatků.

Stěžovatelka se domnívá, že napadená rozhodnutí obecných soudů porušila její ústavně zaručená základní práva, a to především právo na přístup k soudu a na spravedlivý proces podle d, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Všeobecné deklarace lidských práv. Dále podle stěžovatelky bylo porušeno její právo na rovnost garantované y a právo na rovnost v soudním řízení podle y, neboť zastavením řízení byla bezdůvodně zvýhodněna žalovaná strana. Rovněž pak neprojednáním věci samé bylo porušeno právo stěžovatelky na lidskou důstojnost, osobní čest a dobrou pověst podle y.

S ohledem na to stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud obě napadená usnesení obecných soudů zrušil.

Poté, co Ústavní soud konfrontoval shora uvedené argumenty stěžovatelky obsažené v ústavní stížnosti s obsahem napadených usnesení, která byla k ústavní stížnosti přiložena, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud předesílá, že stěžovatelka podala proti předchozím rozhodnutím o nepřiznání osvobození od soudních poplatků ústavní stížnost, v níž vznášela stejné argumenty jako v nyní podané ústavní stížnosti. Tato stěžovatelčina ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006,

sp. zn.

, jako zjevně neopodstatněná. Ostatně obsahově totožnými ústavními stížnostmi stěžovatelky v jiných řízeních se zabývaly i další senáty Ústavního soudu (včetně prvního senátu Ústavního soudu ve stejném složení jako nyní - srov. usnesení ze dne 10. 8. 2006,

sp. zn.

), přičemž vždy dospěly k závěru, že nepřiznáním osvobození od soudních poplatků nebyla porušena ústavně garantovaná základní práva.

Ústavní soud nemá nyní důvodu se od svých předchozích závěrů jakkoliv odchylovat a bylo by nadbytečným důvody, které vedly k odmítnutí předchozí ústavní stížnosti, znovu reprodukovat. Za daných okolností bylo nicméně logickým vyústěním, pokud obecný soud stěžovatelku vyzval k zaplacení soudního poplatku, a stěžovatelka si musela být vědoma důsledků neuhrazení soudního poplatku. Jinak řečeno, pokud již v předchozím řízení dospěl Ústavní soud k závěru, že nepřiznání osvobození od soudních poplatků nepředstavovalo porušení stěžovatelčiných základních práv, lze tentýž závěr vztáhnout vůči rozhodnutím o zastavení řízení v důsledku neuhrazení vyměřeného soudního poplatku, která na předcházející rozhodnutí vlastně obsahově navazovala.

Ostatně také tento závěr již vyslovily další senáty Ústavního soudu ve věci obsahově totožných stížností stěžovatelky proti usnesením o zastavení řízení - srov. usnesení ze dne 8. 11. 2006,

sp. zn.

, nebo usnesení ze dne 4. 12. 2006,

sp. zn.

.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti proto Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. ledna 2007

Vojen Güttler

předseda senátu