Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 323/06

Ústavní soud rozhodl v senátě, složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudce Jiřího Muchy a soudkyně Michaely Židlické, v právní věci stěžovatelky MUDr. K. G., zastoupené JUDr. Pavlem Čadrou, advokátem se sídlem v Praze 2, Karlovo nám. 28, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 3. 2006, č. j. -37, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2005, č. j. -18, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 5. 6. 2006 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), jehož prostřednictvím se stěžovatelka domáhala usnesení Městského soudu v Praze (dále jen " ") ze dne 22. 11. 2005, č. j. -18, jímž jí nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, a usnesení Vrchního soudu v Praze (dále jen "vrchní soud") ze dne 9. 3. 2006, č. j. -37, kterým bylo rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrzeno.

Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti polemizovala s právním názorem obecných soudů, že se v jejím případě jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Namítala přitom, že sdělení Univerzity Karlovy v Praze (dále jen "žalovaná"), že se stěžovatelkou "nebyl dále sjednán pracovní poměr pouze z důvodů odborných", bylo nepravdivé a bylo jím neoprávněně zasaženo do jejího práva na ochranu cti a lidské důstojnosti ve smyslu d (dále jen " "). Stěžovatelce nebylo zřejmé, na základě jakých poznatků obecné soudy dospěly ještě před vlastním jednáním ve věci samé k závěru o zjevné bezúspěšnosti uplatňovaného práva. Uvedené tvrzení bylo dle stěžovatelky v rozporu se zákonem a znamenalo značný zásah do jejích ústavně zaručených práv. V důsledku postupu obecných soudů se stěžovatelka cítila být bezdůvodně znevýhodněná a neoprávněně zdiskreditovaná, jelikož obecné soudy svými usneseními v podstatě akceptovaly jednání žalované a předčasně meritorně rozhodly, aniž by zvážily význam dobrého jména, cti a pověsti stěžovatelky, čímž došlo k porušení , a d. V obou napadených usneseních taktéž absentovalo řádné odůvodnění, pročež jsou obě rozhodnutí nepřezkoumatelná. Tím došlo dle názoru stěžovatelky rovněž k porušení jejího ústavně zaručeného práva na soudní ochranu dle y a y ČR. Z výše uvedených důvodů stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2005, č. j. -18, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 3. 2006, č. j. -37, zrušil.

II.

Ústavní soud shledal, že ústavní stížnost byla podána včas a splňovala veškeré formální i obsahové náležitosti stanovené , bylo tedy možné přistoupit k věcnému přezkumu napadených rozhodnutí. Poté, co Ústavní soud napadená rozhodnutí přezkoumal, shledal, že ústavní stížnost není důvodná.

Z ustálené judikatury Ústavního soudu vyplývá, že rozhodnutí o tom, zda jsou splněny zákonem stanovené předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků, spadá výlučně do rozhodovací sféry obecných soudů a Ústavnímu soudu nepřísluší přehodnocovat závěry, ke kterým obecný soud při zvažování důvodnosti uplatněného nároku dospěl (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 8. 2000,

sp. zn.

, publikované ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek č. 19, usnesení č. 28, str. 275 a násl.). Pouze tehdy, jestliže by nesprávná aplikace zákonných ustanovení obecnými soudy měla za následek porušení některého z ústavně zaručených práv či svobod, například v důsledku svévole anebo v důsledku interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti, byl by Ústavní soud povolán k ochraně práv stěžovatele zasáhnout (srov. nález Ústavního soudu ze dne 2. 3. 2000,

sp. zn.

, publikovaný ve Sbírce zákonů a usnesení Ústavního soudu, svazek č. 17, nález č. 33, str. 235 a násl.). Ústavní soud v tomto smyslu napadená rozhodnutí přezkoumal, přičemž vadu, jež by vyžadovala jeho zásah, nenalezl. Obecné soudy v odůvodnění svých rozhodnutí řádně vyložily, z jakých důvodů dospěly k závěru o zřejmé bezúspěšnosti uplatňovaného práva, přičemž ve svých závěrech nevybočily z mezí stanovených , , ve znění pozdějších předpisů. Za těchto okolností shledal Ústavní soud jejich rozhodnutí ústavně konformními. Ke shodnému závěru ostatně Ústavní soud dospěl i v usneseních,

sp. zn.

,

,

a

, v nichž se zabýval skutkově a právně totožnými okolnostmi. S ohledem na výše uvedené Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání odmítnout jako zjevně neopodstatněnou podle .

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. 10. 2006

Miloslav Výborný

předseda senátu