Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 697/05

Ústavní soud rozhodl dne 30. listopadu 2005 o ústavní stížnosti P. P., zastoupeného JUDr. Janem Klárem, advokátem, Advokátní kancelář v Brně, Starobrněnská 19/21, proti České republice a postupu Ústavního soudu, JUDr. B. H., Nejvyššího soudu ČR, Krajského soudu v Brně, Okresního soudu ve Ždáru nad Sázavou, Ministra vnitra Mgr. Františka Bublana, Inspekce Ministerstva vnitra, Policie ČR - správa Jihomoravského kraje, Nejvyššího státního zastupitelství v Brně, Krajského státního zastupitelství v Brně, Krajského úřadu Jihlava, takto :

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 27.10.2005 se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud vydal tento nález:

"1) stát je povinen nahradit škody vzniklé v důsledku zmařeného jednání pod sp. zn.: a to nejméně částkou 10 000,- Kč jako odškodné a účelně vynaložené prostředky v této nové cause.

2) ÚS znovu nařídí jednání ve věci mého podání ze dne 30.6.2005 výše zm. č.j.

3) činné orgány na všech stupních vyjmenované na titulní straně pod č. 1 až 3 a v podání pod č. 1 až 9 postupovali protiprávně v rozporu se zákony,u a úmluvou o zákl. lidských právech a to buď z neznalosti, nekompetentnosti, nebo z jiných důvodů a proto za

4) stát je povinnen nahradit škody tímto jednáním způsobené a to ve výši nejméně 1.161 000 Kč."

Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 22.11.2005 upravil stěžovatel stížnostní petit v bodě 3) takto : "Všechny osoby a instituce uvedené a vyjmenované na titulních stranách mých podání ze dne 27.10.2005 pod č.j.

a ze dne 30.6.2005 pod č.j.

postupovali protiprávně, v rozporu s platnými zákony,u ČR a úmluvou o lidských právech a to buď z neznalosti, nekompetentnosti, nebo z jiných důvodů, kteréžto důvody označí Ústavní soud po prostudování všech přiložených kopií v obou podáních."

Dříve, než může Ústavní soud přikročit k věcnému přezkumu stěžovaných rozhodnutí, je povinen zjistit, zda ústavní stížnost splňuje všechny podmínky kladené na ni , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "), tedy mimo jiné též to, zda byla ústavní stížnost podána včas a zda je přípustná.

Ústavní soud připojil stěžovatelem uvedený spis Ústavního soudu

sp. zn.

a po zhodnocení stěžovatelových námitek došel k závěru, že ústavní stížnost je třeba zčásti odmítnout jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, a zčásti jako návrh nepřípustný.

Ústavní soud ve své činnosti vychází z principu, že může uplatňovat státní moc jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Pravomoc Ústavního soudu je dána y ČR a v jeho rámci . Podle písm. d)y rozhoduje Ústavní soud o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod.

Zásahem orgánu veřejné moci je z obecného pohledu takové jednání, kterým se konkrétní subjektivní ústavně zaručená práva (právo) někoho proti jeho vůli určitým způsobem omezují. Musí jít o individuální akt, zpravidla o převážně jednorázový, protiprávní a zároveň protiústavní útok těchto orgánů vůči základním ústavně zaručeným právům a svobodám, který v době útoku představuje trvalé ohrožení po právu existujícího stavu, směřující vůči konkrétní osobě, která návrh podává, tedy o zásah individualizovaný a konkretizovaný (viz např. usnesení sp.zn.

, www.judikatura.cz).

Ústavní stížnosti nelze vyhovět už proto, že je návrhem, jehož petit výslovně nenavrhuje zrušení těch rozhodnutí, jejichž nesprávnost je vytýkána. Ústavní soud je při svém rozhodování vázán petitem ústavní stížnosti a nemůže ho změnit. Stěžovatel požaduje, aby mu Ústavní soud poskytl peněžní satisfakci a bez zrušení (kasace) rozhodnutí orgánů výkonné a soudní moci akademickým výrokem vyslovil porušení stěžovatelových práv. Takovýto postup však a neumožňuje. Ústavní soud může napadené rozhodnutí pouze zrušit anebo, jde-li o takové zásahy, jež žádnými rozhodnutími nebyly završeny, zmíněným orgánům veřejné moci zakázat v dalším porušováním základních práv a svobod pokračovat, případně jim přikázat, aby, pokud je to možné, obnovily stav před porušením (viz ust. ). Platí tedy, že Ústavní soud může vyslovit nález kasační nebo nález zakazovací (event. i přikazovací), nikoli však nález toliko konstatační. Ústavní soud není oprávněn ani k tomu, aby poskytoval stěžovateli satisfakci, a tudíž vzhledem k obsahu stížnostního petitu nemůže Ústavní soud než vyslovit nedostatek své pravomoci o podaném návrhu rozhodnout.

Jiná situace ovšem je v případě bodu 2) stěžovatelova petitu, kterým požaduje znovu nařízení jednání o jeho podání ze dne 30.6.2005 vedeném pod

sp. zn.

. Ústavní soud tento návrh považuje za odvolání vůči usnesení Ústavního soudu ze dne 10.10.2005, sp. zn. , o odmítnutí stěžovatelova návrhu pro neodstranění vad dle . Snaze stěžovatele o změnu rozhodnutí Ústavního soudu však nemůže být vyhověno. Z ustanovení vyplývá, že odvolání proti usnesení o odmítnutí návrhu není přípustné. Z tohoto důvodu je tato část návrhu stěžovatele nepřípustná.

Na základě výše uvedeného tedy Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení a e) .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 30. listopadu 2005

Miloslav Výborný

soudce zpravodaj