Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 290/05

Ústavní soud rozhodl dne 29. června 2005 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Jana Musila ve věci navrhovatele M. L., zastoupeného JUDr. Tatianou Babovákovou, advokátkou se sídlem B. Vrbenského 1081, 434 01 Most, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. dubna 2005 sp. zn. , usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 29. března 2005 sp. zn. , usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. března 2005 sp. zn. a usnesení Krajského státního zastupitelství v Praze ze dne 14. března 2005 sp. zn. KZv 148/2004, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

V trestní věci stěžovatele, stíhaného pro skutek, v němž je spatřováno naplnění skutkové podstaty zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby ve smyslu § 148 odst. 1, odst. 3 písm. a), b), odst. 4 tr. zák., byla usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 29. dubna 2005 sp. zn. zamítnuta jako nedůvodná stížnost do usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 29. března 2005 sp. zn. , jímž došlo k zamítnutí jeho žádosti o propuštění z vazby (§ 72 odst. 3 tr. řádu). Následně vydaným usnesením ze dne 31. března 2005 sp. zn. Krajský soud v Praze potom (mimo jiné) zamítl jako nedůvodnou stížnost stěžovatele proti usnesení Krajského státního zastupitelství v Praze ze dne 14. března 2005 sp. zn. , kterým bylo rozhodnuto, že se stěžovatel (vedle dalších spoluobviněných) ponechává z důvodu uvedeného v § 67 písm. c) tr. řádu ve vazbě (§ 71 odst. 3 tr. řádu).

Citovaná rozhodnutí napadl stěžovatel ústavní stížností, v níž, poté co zrekapituloval dosavadní průběh řízení v jeho vazební věci, namítal, že nejsou dostatečně přezkoumatelným způsobem odůvodněna, neboť jsou v nich uváděna toliko povšechná tvrzení, nadto nezakládající důvody tzv. předstižné vazby (v této souvislosti na podporu své argumentace odkázal na nálezy ve věcech

sp. zn.

,

,

a

). V důsledku toho cítí se jimi být dotčen ve svých ústavně zaručených základních právech plynoucích z , odst. 2 a odst. 5, d a ve věci rozhodujícím orgánům veřejné moci vytýká, že se dostaly rovněž do rozporu s a y ČR. Proto se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud v záhlaví uvedená rozhodnutí nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , ve znění pozdějších předpisů].

Ústavní soud není zpravidla oprávněn zasahovat do rozhodování orgánů veřejné moci. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by na úkor stěžovatele vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv (y ČR), k čemuž dojde v případě vazebních rozhodnutí zejména tehdy, není-li rozhodnutí o vazbě podloženo zákonným důvodem ( a násl.d) buď vůbec, nebo jestliže tvrzené a nedostatečně zjištěné důvody vazby jsou v extrémním rozporu s kautelami plynoucími z ústavního pořádku České republiky (srov. kupř. nález Ústavního soudu ve věci

sp. zn.

, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení, sv. 6, č. 88, vydání 1., Praha, C. H. Beck 1997).

Vycházeje z uvedeného rámce ústavněprávního přezkumu, Ústavní soud konstatuje, že z obsahu napadených usnesení naznačený zásah do práv, jichž se stěžovatel dovolával, shledán nebyl, když z pohledu úsudku ve věci rozhodujících orgánů veřejné moci jimi dovozená a stěžovatelem rozporovaná obava ve smyslu § 67 písm. c) tr. řádu z okolností, jež jsou popsány v odůvodněních napadených rozhodnutí, obstojí. Poukaz stěžovatele na citované nálezy, pokud o ně chtěl opřít důvodnost svých tvrzení o porušení shora vyjmenovaných ústavně zaručených základních práv, není případný, neboť rozhodovací důvody v nich uvedené pro odlišné skutkové a právní podmínky na jeho věc bez dalšího nedopadají.

Proto bylo mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 29. června 2005

Jiří Mucha

předseda senátu