Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 388/03

Ústavní soud rozhodl dne 2. února 2004 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti politické strany E. d., zastoupené JUDr. M. V., CSc., advokátem, o vyslovení zákazu Ministerstvu financí pokračovat v porušování práva politické strany E. d. na výplatu příspěvku za mandáty členů Zastupitelstva hlavního města Prahy dle , o sdružování v politických stranách a hnutích, ve znění pozdějších předpisů, získaných ve volbách do Zastupitelstva hlavního města Prahy v roce 2002, eventuelně o zrušení sdělení Ministerstva financí ze dne 28. května 2003 č. j. , podané spolu s návrhy na úhradu nákladů- zastoupení, na projednání ústavní stížnosti mimo pořadí z důvodu naléhavosti a na přijetí předběžného opatření,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Návrhem podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 7. srpna 2003 se stěžovatelka domáhá vyslovení zákazu Ministerstvu financí pokračovat v porušování práva politické strany E. d. na výplatu příspěvku za mandáty členů Zastupitelstva hlavního města Prahy dle , o sdružování v politických stranách a hnutích, ve znění pozdějších předpisů, získaných ve volbách do Zastupitelstva hlavního města Prahy v roce 2002, eventuelně zrušení sdělení Ministerstva financí ze dne 28. května 2003 č. j. . Spolu s předmětnou ústavní stížnosti podává návrh na úhradu nákladů zastoupení dle , podáním podaným Ústavnímu soudu k doručení dne 6. října 2003 pak návrh na projednání ústavní stížnosti mimo pořadí z důvodu naléhavosti dle , a podáním podaným Ústavnímu soudu k doručení dne 27. ledna 2004 návrh přijetí předběžného opatření dle Uvedeným zásahem orgánu veřejné moci, eventuelně rozhodnutím, cítí se být dotčena v základních právech, dle jejího tvrzení plynoucích z a y a , a d (dále jen " ")

Z pohledu okolností skutkových Ústavní soud z podané ústavní stížnosti a jejích příloh zjistil, že stěžovatelka dopisem ze dne 12. května 2003 vyzvala Ministerstvo financí k úhradě příspěvku za mandáty členů Zastupitelstva hlavního města Prahy dle , o sdružování v politických stranách a hnutích, ve znění pozdějších předpisů, získaných ve volbách do Zastupitelstva hlavního města Prahy v roce 2002, přičemž Ministerstvo financí přípisem ze dne 28. května 2003 politické straně E. d. sdělilo, že ustanovení , o sdružování v politických stranách a hnutích, ve znění pozdějších předpisů, v jejím případě nárok na výplatu příspěvku na mandát nezakládá. K rozkladu stěžovatelky ze dne 18. června 2003 pak náměstek ministra financí sdělením ze dne 14. července 2003 č. j. vyslovil právní názor, dle něhož nárok na státní příspěvek za mandát vzniká přímo na základě zákona, při splnění zákonem stanovených podmínek, přičemž o něm není ministerstvem rozhodováno, nýbrž je jím toliko oprávněnému subjektu vyplácen. Dále se ve sdělení náměstka ministra financí uvádí, že stěžovatelce bylo již oznámeno, že jí zákonný nárok na státní příspěvek nevznikl, a že ministerstvo se zabývá analýzou kandidátních listin poskytnutých stěžovatelkou, jakož i skutečnostmi uvedenými v rozkladu a stěžovatelkou předloženém právním rozboru.

Tenor ústavní stížnosti pak spočívá ve tvrzené interpretaci , o sdružování v politických stranách a hnutích, ve znění pozdějších předpisů, dle níž příspěvek na mandát sluší i "volební straně typu sdružení politické strany a nezávislých kandidátů".

Dle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak. Nepřípustnost v řízení o ústavních stížnostech je pak dána deficitem naplnění podmínek plynoucích ze zásady subsidiarity ( ), a to není-li dán důvod pro výjimku z uvedené zásady ( ).

Právní povahou sdělení Ministerstva financí vydaného dle , o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jakož i procesních prostředků k ochraně práva, které jím může být dotčeno, se Ústavní soud zabýval v nálezu

sp. zn.

. Konstatoval v něm, že v daném případě ústavní stížností "nebylo napadeno rozhodnutí, nýbrž jiný zásah orgánu veřejné moci", pročež v případě důvodnosti ústavní stížnosti "v takovém případě Ústavní soud dle zakáže orgánu veřejné moci, aby v porušování práva a svobody pokračoval". Předmětný nález byl Ústavním soudem vydán dne 15. prosince 1999, tj. před nabytím účinnosti , , za situace, kdy český právní řád neumožňoval brojit správní žalobou proti nezákonnému zásahu správního orgánu, jakož i za odlišné úpravy institutu správní žaloby proti rozhodnutí správního orgánu (srovnej ustanovení a , ve znění platném do 31. prosince 2002, a ).

Změnou jednoduchého práva, danou přijetím , pozbyl právní názor Ústavního soudu obsažený v uvedeném nálezu, jenž byl vázán na předchozí právní úpravu správního soudnictví, relevanci. Právní úprava nová již v předmětné věci otevírá procesní prostředky k ochraně práva i na úrovni jednoduchého práva, přičemž je věcí správních soudů judikaturou vymezit odlišení zákonných pojmů rozhodnutí (úkonu správního orgánu) ve smyslu a nezákonného zásahu správního orgánu dle a násl. a tím i vymezit podmínky odlišující institut žaloby proti rozhodnutí správního orgánu a žaloby o ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu (viz rovněž usnesení

sp. zn.

,

).

V rozhodované věci Ústavní soud dále neshledal důvody postupu dle Vycházel přitom jednak z konstantní judikatury (viz zejména nález

sp. zn.

) a jednak z okolnosti, že výklad jednoduchého práva spadá prioritně do kompetence obecných soudů a úkolem Ústavního soudu je jeho korekce toliko v případě jeho ústavní diformity.

Na základě daného závěru nezbylo, než předmětnou ústavní stížnost z důvodu nepřípustnosti dle , ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.

Daný závěr pak dopadá i pro akcesorické návrhy stěžovatelky, kdy nárok na náhradu nákladů zastoupení nesplňuje podmínku neodmítnutí ústavní stížnosti ( ), a návrh na projednání ústavní stížnosti mimo pořadí z důvodu naléhavosti dle , a návrh na přijetí předběžného opatření dle , Ústavní soud důvodnými neshledal.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. února 2004