Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3520/13

Ústavní soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti společnosti multigate, a.s., IČ 259 12 186, se sídlem Olomouc, Riegrova 373/6, právně zastoupené JUDr. Tomášem Vymazalem, advokátem se sídlem advokátní kanceláře Olomouc, Wellnerova 1322/3C, směřující proti rozhodnutím Odboru obchodu, dopravy a služeb Úřadu městské části Brno - střed, ze dne 5. května 2011, č.j. 110029775/VANJ/VHA/003, a Magistrátu města Brna ze dne 17. června 2011, č.j. MMB/0237547/2011, a proti rozsudkům Krajského soudu v Brně ze dne 19. června 2013, č.j. -87, a Nejvyššího správního soudu ze dne 18. září 2013, č.j. -37, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností splňující i další náležitosti podání dle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen " "), se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí, neboť má za to, že jimi byla narušena její ústavně zaručená práva, zakotvená v odstavcích 3 a 4, v a v y ČR, a dále v odstavci 2, v odstavci 5, v odstavci 1 a v d (dále jen " ").

Úřad městské části Brno - střed shora označeným rozhodnutím nevyhověl žádosti stěžovatelky o vrácení přeplatku. Toto rozhodnutí napadla stěžovatelka odvoláním, které Magistrát města Brna citovaným rozhodnutím zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Následnou správní žalobu Krajský soud v Brně zamítl uvedeným rozsudkem a kasační stížnost zamítl Nejvyšší správní soud napadeným rozsudkem.

Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti, stručně řečeno, obsáhle popsala svůj nesouhlas s napadenými rozhodnutími o místních poplatcích na výherní hrací přístroje povolené ministerstvem financí.

Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem ústavní stížností napadených rozhodnutí a spisem Krajského soudu v Brně sp. zn. , dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, a to z následujících důvodů.

Jak je patrné z lustra Ústavního soudu, stěžovatelka podala v obdobných případech celkem 17 ústavní stížností. V nich brojí proti rozhodnutím, vztahujícím se k místním poplatkům za provoz výherních hracích automatů, která byla vydána v různých obcích, v nichž stěžovatelka taková zařízení provozuje. Ve všech případech příslušné správní rozhodnutí napadla odvoláním, správní žalobou a nakonec i kasační stížností. Jakkoliv tedy existují uvedené odlišnosti v jednotlivých případech, stěžovatelka ve svých podáních k Ústavnímu soudu užívá shodnou argumentaci, jíž vyjadřuje svůj nesouhlas s napadenými rozhodnutími. V sedmi případech o jejích ústavních stížnostech již Ústavní soud rozhodl (

sp. zn.

; ; ; ; ; a

sp. zn.

. Za daného stavu považuje čtvrtý senát Ústavního soudu citovaná rozhodnutí za dostatečná pro reakci na námitky stěžovatelky, a proto na ně bez dalšího odkazuje.

Podle ustanovení písmeno a) senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. V projednávané věci neshledal senát Ústavního soudu stěžovatelkou tvrzená pochybení orgánů veřejné moci, a proto ústavní stížnost podle tohoto ustanovení odmítnul.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. dubna 2014

Vladimír Sládeček v.r.

předseda IV. senátu Ústavního soudu