Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3221/13

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatele M. Ch., t. č. Věznice Plzeň, zastoupeného JUDr. Ing. Milanem Mlezivou, advokátem se sídlem Plzeň, Skrétova 48, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 23. ledna 2013 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní soud obdržel dne 22. října 2013 návrh ve smyslu ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), kterým se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Krajského soudu v Plzni (dále jen ""), jímž byla dle jeho tvrzení porušena jeho v návrhu blíže uvedená základní práva a svobody.

2. Tímto rozhodnutím zrušil usnesení Okresního soudu Plzeň-město (dále jen "okresní soud") ze dne 7. ledna 2013 sp. zn. , kterým bylo rozhodnuto, že stěžovatel je účasten amnestie vyhlášené rozhodnutím prezidenta republiky ze dne 1. ledna 2013, a promíjí se mu proto trest odnětí svobody uložený rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 23. května 1995 sp. zn. . Proti rozhodnutí krajského soudu podal stěžovatel dovolání, které Nejvyšší soud usnesením ze dne 25. června 2013 č. j. -13 odmítl, neboť proti takovému rozhodnutí stížnostního soudu, jímž se ruší rozhodnutí soudu prvního stupně, zákon nepřipouští možnost podat dovolání. Stěžovatel se rovněž obrátil s podnětem k podání stížnosti pro porušení zákona dle ustanovení § 266 a násl. zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní řád"), na ministryni spravedlnosti, která jej sdělením ze dne 9. října 2013 informovala, že k podání stížnosti neshledala důvody, a jeho podnět proto odložila.

3. Dříve než mohl Ústavní soud přistoupit k věcnému projednání podané ústavní stížnosti, musel posoudit, zda tato splňuje formální náležitosti kladené na ní , přičemž dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána po zákonem stanovené lhůtě.

4. Fyzická osoba může podat ústavní stížnost proti tvrzenému porušení jejích základních práv a svobod ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který takovému stěžovateli zákon k ochraně jeho práv poskytuje ( ). V projednávaném případě již právní předpisy neposkytují stěžovateli žádný prostředek, kterým by mohl brojit proti ústavní stížností napadenému usnesení, neboť stěžovatelem podané dovolání takový prostředek práva nepředstavuje (srov. § 265a trestního řádu), o čemž byl odborníkem zastoupený stěžovatel v poučení napadeného usnesení zpraven, a podnět k podání stížnosti pro porušení zákona dle ustanovení § 266 trestního řádu nepředstavuje dle ustálené judikatury Ústavního soudu opravný prostředek ve smyslu ustanovení [srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 12. 5. 1994 (U 11/2 SbNU 219), usnesení

sp. zn.

ze dne 15. 5. 2003 nebo usnesení

sp. zn.

ze dne 27. 6. 2013, všechna dostupná na http://nalus.usoud.cz].

5. Nadto lze jen pro úplnost poznamenat, že z výše uvedené judikatury mimo jiné vyplývá závěr, dle nějž nelze sdělení o vyřízení podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona považovat za rozhodnutí, na které by dopadaly principy spravedlivého procesu zakotvené v hlavě pátéd. Tímto úkonem ministra spravedlnosti nemůže zásadně dojít k zásahu do základních práv a svobod jednotlivců, a proto je možnost zásahu Ústavního soudu proti takovému aktu vyloučena.

6. Dotazem u okresního soudu (č. l. 14 spisu Ústavního soudu) bylo zjištěno, že napadené usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 4. února 2013. Ústavní stížnost byla k poštovní přepravě podána 21. října 2013. Z toho je zjevné, že ústavní stížnost byla podána po uplynutí uvedené dvouměsíční lhůty.

7. S ohledem na výše uvedené tedy Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení , jakožto návrh podaný po zákonem stanovené lhůtě.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. listopadu 2013

Jan Filip v. r.

soudce Ústavního soudu