Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 662/13

Ústavní soud rozhodl dne 12. března 2013 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky MEZ a. s., IČ: 25309331, se sídlem 592 62 Nedvědice č. 20, zastoupené JUDr. Petrem Procházkou, advokátem AK se sídlem náměstí Svobody 12, 602 00 Brno, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. prosince 2012 č. j. -267, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 18. února 2013, se stěžovatelka domáhala zrušení rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. prosince 2012 č. j. -267, a to pro porušení a d.

Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 12. prosince 2012 č. j. -267 byl zrušen rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 17. května 2011 č. j. -231 a rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 15. července 2010 č. j. -200 a věc byla vrácena Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou k dalšímu řízení.

II.

Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Podle ust. lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Dle ust. byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě dvou měsíců od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

Podmínkou, která musí být v zásadě splněna ještě před podáním ústavní stížnosti podle ust. , je vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje. Vyčerpáním všech procesních prostředků, jež zákon k ochraně práva poskytuje, není přitom jejich pouhé uplatnění, ale až rozhodnutí příslušného orgánu ve věci (srov. Filip, Holländer, Šimíček: , komentář, C. H. Beck, 2001, str. 330; shodně rovněž např. usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

a

sp. zn.

, dostupné na http://nalus.usoud.cz).

Jak bylo výše uvedeno, v souzené věci byl rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 12. prosince 2012 č. j. -267 zrušen rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 17. května 2011 č. j. -231 a rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 15. července 2010 č. j. -200 a věc byla vrácena Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou k dalšímu řízení.

U Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou tedy bude probíhat další řízení a není důvodu pro to, aby Ústavní soud - v rozporu s výše popsaným principem subsidiarity, jakož i v rozporu s principem minimalizace zásahů do činnosti orgánů veřejné moci (zde obecných soudů) - do doby, než toto řízení bude ukončeno, ve věci (paralelně) rozhodoval a není ani důvodu pro to, aby Ústavní soud vyčkával se svým rozhodnutím až do vydání rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovatelce poskytuje, neboť stěžovatelka nebyla nucena podávat ústavní stížnost, když tak může učinit až po doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který jí zákon k ochraně jejího práva v této věci poskytne.

V souladu s ust. soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.

S ohledem na výše uvedené soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení podle ust. odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. března 2013

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj