Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 102/13

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem o ústavní stížnosti Mgr. Michala Melky, zastoupeného JUDr. Markem Křížem, Ph.D., advokátem se sídlem Masarykovo nám. 91/28, Karviná - Fryštát, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. -87 ze dne 28. 11. 2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 8. 1. 2013, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, jímž měla být porušena jeho ústavní práva garantovaná a d. Tvrdí, že po podání odvolání proti usnesení Okresního soudu v Karviné očekával, že o jeho odůvodněném a oprávněném návrhu bude spravedlivě meritorně rozhodnuto a nikoli že budou shledána procesní pochybení soudu prvního stupně a tím bude opětovně prohloubena jeho nejistota. Poukazuje též na průtahy v řízení, které jsou uvedeným rozhodnutím ještě násobeny.

Napadeným usnesením Krajský soud v Ostravě zrušil usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 19. 9. 2012 č. j. -65 (jímž byl odmítnut návrh stěžovatele na vydání předběžného opatření) a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení se závazným pokynem, jak má dále ve věci procesně postupovat.

Dříve, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání, stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). V projednávané věci k takovému závěru nedospěl.

Ústavní stížnost dle písm. d) y tvoří procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod. Z ustanovení , 3, 4 a lze vyvodit, že ústavní stížnost představuje subsidiární prostředek k ochraně práv, který je možno zásadně využít po vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje. Přímo v ustanovení je vyjádřen formální obsah principu subsidiarity jako jednoho z pojmových znaků ústavní stížnosti, tedy že ústavní stížnost je nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Na druhé straně lze z principu subsidiarity vyvodit i jeho materiální obsah, spočívající v samotné působnosti Ústavního soudu jako orgánu ochrany ústavnosti ( y), který poskytuje ochranu základním právům a svobodám jednotlivce teprve tehdy, pokud tato práva a svobody nebyly respektovány ostatními orgány veřejné moci. V subsidiaritě ústavní stížnosti se fakticky projevuje ústavní princip dělby moci mezi jednotlivými orgány veřejné moci.

Požadavek vyčerpání všech procesních prostředků ve smyslu zahrnuje logicky i povinnost "vyčerpat" ty dispozice, které poskytuje otevřené řízení, jež má být vedeno poté, co odvolací soud vydal kasační rozhodnutí a věc vrátil nižší soudní instanci. Důvody, pro které tak učinil, nejsou podstatné, stejně jako to, který z účastníků opravný prostředek uplatnil. Úkolem Ústavního soudu není měnit či napravovat případná, ať již tvrzená či skutečná, pochybení obecných soudů v dosud neskončeném řízení, nýbrž je - zásadně - povolán, z hledisek souhrnných po pravomocném skončení věci k posouzení, zda řízení jako celek a jeho výsledek obstojí v rovině ústavněprávní (viz nepubl. usnesení

sp. zn.

,

sp. zn.

a další, dostupná na http://nalus.usoud.cz). V rámci dalšího řízení může být zákonem předvídaným způsobem řešena i případná námitka o tvrzených průtazích při projednání věci.

Výše uvedený princip subsidiarity ústavněprávního přezkumu se tedy prosazuje i v projednávané věci, a jeho uplatnění vede k nutnému závěru, že ústavní stížnost proti usnesení o zrušení rozhodnutí soudu nižšího stupně a vrácení věci k dalšímu řízení je návrhem podle nepřípustným, který musí být podle odmítnut.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. dubna 2013

Stanislav Balík, v. r.

soudce zpravodaj