Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 514/13

Ústavní soud rozhodl dne 19. února 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera, o ústavní stížnosti Jiřího Juřenčáka, zastoupeného JUDr. Josefem Sedláčkem, advokátem se sídlem v Šumperku, Starobranská 4, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočky Olomouc, sp. zn. ze dne 20. listopadu 2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práva na spravedlivý proces, v záhlaví označené rozhodnutí odvolacího soudu, vydané v řízení o jeho žalobě, směřující proti státu - Státnímu pozemkovému úřadu, o určení vlastnictví, a to ve výroku o nákladech řízení pod bodem II., a domáhá se jeho zrušení. Napadeným rozsudkem byl ve výroku o věci samé rozsudek soudu I. stupně potvrzen a ve výroku o nákladech řízení změněn tak, že v řízení úspěšnému stěžovateli bylo dle přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, avšak místo soudem I. stupně přiznané částky 97 804,- Kč jen v částce 48 902,- Kč, kteroužto změnu odvolací soud zdůvodnil v podstatě tím, že minimálně 50 % nákladů řízení vzniklo z důvodů spočívajících na straně stěžovatele v souvislosti s "nesprávným uplatňováním požadovaného nároku v návaznosti na nepřiléhavé žalobní žádání" a tento argument byl dle odůvodnění rozhodnutí mimo jiné i důvodem použití ustanovení V důvodech své ústavní stížnosti stěžovatel po popisu vývoje dané věci, dovolávaje se i judikatury Ústavního soudu, zpochybňuje úvahy odvolacího soudu, jeho názor, že institut náhrady nákladů řízení představuje zvláštní případ náhrady škody považuje za ústavně nekonformní, jeho výklad ustanovení za extrémní, nezohledňující také postavení žalovaného veřejnoprávního subjektu, a zdůrazňuje také, že moderace náhrady nákladů řízení je institutem použitelným výjimečně.

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Ústavní soud připomíná svou dřívější judikaturu, v níž dal najevo, že není povolán k přezkumu interpretace a aplikace jednoduchého práva, nejde-li o extrémní excesy přesahující pod aspektem zákazu svévole do ústavněprávní roviny (srov. kupř. nálezy

sp. zn.

,

,

,

a další), jakož i judikaturu týkající se nákladů řízení (např. usnesení

sp. zn.

,

a další), v níž vyjádřil, že otázka nákladů (tj. problematika ve vztahu k předmětu řízení před obecnými soudy podružná a k meritu věci akcesorická) může dosáhnout ústavněprávní dimenze toliko v případě extrémního vybočení z pravidel upravujících řízení a že porušením práva na spravedlivý proces ve smyslu d je postup soudu, který je zcela zjevně chybnou aplikací příslušného procesního ustanovení, resp. jeho odůvodnění je zcela nedostačující. Takový stav v posuzované věci zjištěn nebyl. Aniž by Ústavní soud považoval za potřebné vyjadřovat se a hodnotit část odůvodnění odvolacího soudu obsahující úvahy o tom, že institut nákladů řízení představuje zvláštní případ náhrady škody, považuje jeho zdůvodnění změny výroku o nákladech řízení ustanovením za akceptovatelné, nikoliv extrémně vybočující z příslušných pravidel, nevyžadující tak zásahu Ústavního soudu. Proto ústavní stížnost podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. února 2013

Ivana Janů

předsedkyně senátu Ústavního soudu