Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3273/12

Ústavní soud rozhodl o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti společnosti FTV Prima, spol. s r.o., sídlem Praha 8, Na Žertvách 24/132, zastoupené Mgr. Ludmilou Kutějovou, advokátkou se sídlem Praha 8, Sokolovská 49/5, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2012 ve věci sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka projednávanou ústavní stížností brojí proti v záhlaví označenému rozsudku Městského soudu v Praze, kterým měla být porušena ustanovení d a ustanovení y, neboť městský soud - vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu - zcela nepřípustným způsobem interpretoval ustanovení , o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené , o Ústavním soudu.

Jelikož stěžovatelka podala posuzovanou ústavní stížnost souběžně s kasační stížností, požádala v ústavní stížnosti, aby bylo řízení o ústavní stížnosti přerušeno do doby, kdy bude Nejvyšším správním soudem o její kasační stížnosti rozhodnuto.

Přípustnost své ústavní stížnosti opírá stěžovatelka o ustanovení , neboť se domnívá, že v důsledku předchozího neurčitého postupu Nejvyššího soudu není zřejmé, zda je její kasační stížnost přípustná dle ustanovení , .

V této souvislosti je třeba nejprve zdůraznit, že požadavek vyčerpat "všechny procesní prostředky" ve smyslu ustanovení není splněn již tím, že je řízení o těchto prostředcích zahájeno; z principu subsidiarity ústavní stížnosti plyne, že ústavní stížnost lze projednat až poté, co toto (další) stadium řízení bude skončeno; ústavní stížnost ostatně nemůže pominout rozhodnutí o posledním opravném prostředku a zásadně proti němu musí (též) směřovat, přičemž v řízení, jež probíhá, je splnění tohoto požadavku přirozeně nemožné.

Úkolem Ústavního soudu není měnit či napravovat případná, ať již tvrzená či skutečná pochybení obecných soudů v dosud neskončeném řízení. Ústavní soud je totiž zásadně povolán k posouzení, zda řízení jako celek a jeho výsledek obstojí v rovině ústavněprávní. Jinými slovy, jelikož řízení o ústavní stížnosti má z podstaty věci směřovat k rozhodnutí o ní (a nikoli k vyčkávání výsledku řízení o kasační stížnosti, ať již cestou faktickou nebo formální - včetně stěžovatelkou navrhovaného přerušení řízení), je souběžným zahájením řízení o kasační stížnosti založeno riziko, že Ústavní soud do tohoto řízení svým rozhodnutím zasáhne, což je důsledek neakceptovatelný.

Jelikož o stěžovatelčině kasační stížnosti nebylo dosud v řízení vedeném pod sp. zn. dle informací dostupných z webových stránek Nejvyššího správního soudu rozhodnuto, je třeba i v projednávané věci uplatnit princip subsidiarity, v jehož důsledku je třeba považovat stěžovatelčinu ústavní stížnost za nepřípustnou dle ustanovení a je nutnou ji dle ustanovení (soudcem zpravodajem) odmítnout. Pro úplnost je namístě dodat, že se v dané věci neuplatní část ustanovení , a to i proto, že stěžovatelka kasační stížnost, o jejíž přípustnosti má sama pochybnosti, podala.

Současně je třeba zdůraznit, že zvoleným postupem nemůže být dostupnost ústavní stížnosti stěžovatelce v budoucnu (po vydání rozhodnutí Nejvyšším správním soudem) upřena (srov. mutatis mutandis např. usnesení ve věcech

sp. zn.

,

,

,

,

,

. Bude-li totiž posléze kasační stížnost odmítnuta nebo zamítnuta, začne stěžovatelce běžet nová lhůta k podání ústavní stížnosti od doručení takového rozhodnutí. Ústavní stížnost, nově podanou v zákonné lhůtě po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, Ústavní soud projedná, neboť není přijatelné, aby prvotní ústavní stížnost odmítl jako "předčasnou" a následnou pak jako "opožděnou". Jiné řešení k dispozici není, neboť splnění procesních podmínek, jež otevírá prostor k meritornímu přezkumu Nejvyšším správním soudem, Ústavní soud sám posuzovat nemůže.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné

V Brně dne 13. listopadu 2012

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj