Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2515/12

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce zpravodaje Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické o ústavní stížnosti P. R., zastoupené JUDr. Františkem Schulmannem, advokátem, AK se sídlem Valentinská 92/3, 110 00 Praha 1 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 4. 2012, č. j. -43 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhala zrušení shora označeného rozhodnutí obecného soudu s tvrzením o porušení základních lidských práv ústavně jí zaručených v d (dále jen " ").

Napadeným usnesením rozhodl Městský soud v Praze o odvolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 tak, že zavázal žalovanou (stěžovatelku) k náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů ve prospěch žalobce.

Obsah ústavní stížnosti ani další podrobnosti o řízení před obecnými soudy není třeba podrobně rekapitulovat, neboť jsou účastníkům řízení známy.

Ústavní soud přezkoumal napadené usnesení Městského soudu v Praze z hlediska tvrzeného porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky a poté dospěl k závěru o zjevné neopodstatněnosti ústavní stížnosti.

Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a není oprávněn k běžnému instančnímu přezkumu jejich rozhodovací činnosti. Do té zasahuje pouze za předpokladu, že napadenými rozhodnutími došlo k zásahu do ústavně zaručených práv nebo svobod.

Ústavní soud konstantně judikuje, že spory o nákladech řízení nedosahují úrovně zásahu do práva na spravedlivý proces a do lidských práv obecně (z poslední doby např.

sp. zn.

, dále

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

, dostupné na http://nalus.usoud.cz).

Stěžovatelkou zmiňované rozhodnutí Ústavního soudu, tedy rozhodnutí

sp. zn.

(dostupné na http:// nalus.usoud.cz), pak do jisté míry rozvádí tuto argumentaci, i když rezolutní závěr mírní s poukazem na naprosté excesy. Tímto excesem byla v tehdy rozhodovaném případu naprostá absence odůvodnění vydaného rozhodnutí.

Závěry, které učinil Ústavní soud ve věci

sp. zn.

, však nelze aplikovat na případ stěžovatelky. Napadené usnesení Městského soudu v Praze se ve svých důvodech dostatečně zaobírá výroky o náhradě nákladů řízení a stěžovatelka tedy nemůže opodstatněně tvrdit, že enunciát stěžovaného rozhodnutí odůvodnění naprosto postrádá.

Fakt, že stěžovatelka nesouhlasí s důvody, které městský soud k rozhodnutí vedly, je pro Ústavní soud irelevantní, neboť, jak bylo uvedeno výše, Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a jejich rozhodnutí přezkoumává pouze z hlediska zásahu do základních práv a svobod.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud ústavní stížnost odmítl podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Závěrem Ústavní soud konstatuje, že k ústavní stížnosti nebyla přiložena plná moc advokáta. Vyzývat stěžovatelku k odstranění této vady nepovažoval však Ústavní soud, při závěru o zjevné neopodstatněnosti stížnosti, za nezbytné.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. listopadu 2012

Vlasta Formánková, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu