Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1363/12

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 23. července 2012 v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů o ústavní stížnosti 1) Mgr. D. P., 2) J. V. a 3) L. E., všech zastoupených JUDr. Zdeňkem Bučkem, advokátem se sídlem v Kyjově, Jungmannova 1031, proti rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. ze dne 31. ledna 2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelé svou ústavní stížností napadají, s tvrzením porušení práva na spravedlivý proces, rovnost účastníků řízení a ochranu majetku, v záhlaví označené rozhodnutí odvolacího soudu v jeho výrocích o nákladech řízení, jímž v daném dlouholetém řízení o určení vlastnictví k nemovitostem, kdy věc sama byla postupně posuzována soudy všech stupňů, nebylo úspěšným stěžovatelům, kteří v řízení měli postavení žalovaných, za použití přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

V podrobně rozvedených důvodech ústavní stížnosti, formálně splňující všechny zákonem stanovené náležitosti, stěžovatelé po rekapitulaci průběhu dané věci, včetně obsahu postupně vydávaných rozhodnutí, dovolávajíce se judikatury Ústavního soudu, oponují závěru odvolacího soudu, pokud jde o náklady řízení s tím, že došlo k zneužití ustanovení , jehož výklad soudem považují za extrémní, protiústavní a jeho rozhodnutí za překvapivé, porušující shora označená základní práva.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Ústavní soud připomíná svou judikaturu (např. usnesení

sp. zn.

,

a další), v níž dal najevo, že posouzení podmínek aplikace ustanovení v konkrétní věci je především záležitostí obecných soudů, na nichž je, aby uvážily, zda s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem daného případu tohoto svého diskrečního práva v otázce nákladů řízení využijí či nikoliv. Jak dále plyne z rozhodovací praxe Ústavního soudu, při posuzování problematiky nákladů řízení, tj. problematiky ve vztahu k předmětu řízení před obecnými soudy jednoznačně podružné (a k meritu věci akcesorické), postupuje tento nanejvýš zdrženlivě a ke zrušení napadeného výroku o nákladech řízení se uchyluje pouze výjimečně, například když zjistí, že došlo k porušení práva na spravedlivý proces extrémním způsobem, tj. ke svévoli, nebo že bylo v tom rámci zasaženo i jiné základní právo (kupř. nálezy

sp. zn.

,

,

,

,

,

,

a další). Takový stav však Ústavní soud, poté, co se seznámil s obsahem spisu Okresního soudu v Hodoníně sp. zn. , v posuzované věci nezjistil.

Jakkoli třeba přisvědčit stěžovatelům v tom, že zdůvodnění aplikace ustanovení v napadeném rozhodnutí mělo být podrobnější, lze přece jen z odůvodnění napadených výroků v kontextu s obsahem spisu dovodit, že soud k aplikaci ustanovení přistoupil proto, že se snažil zohlednit okolnosti daného sporu, zejména pak důvody jeho vzniku. Ústavní soud tak uzavírá, že nepovažuje závěry odvolacího soudu v otázce nákladů řízení za porušující principy spravedlnosti a jeho rozhodnutí také nelze hodnotit jako rozhodnutí svévolné. V daném případě tak porušení ústavně zaručených práv stěžovatelů shora označených neshledal, a proto ústavní stížnost podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. července 2012

Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu