Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 383/12

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně (soudce zpravodaj) - ze dne 26. dubna 2012

sp. zn.

ve věci ústavní stížnosti DOMOV CZ, s. r. o., se sídlem Uherské Hradiště, Palackého nám. 175, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 1. 2012 č. j. -312 o nepřipuštění stěžovatelkou navržené změny žaloby.

I. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 9. 1. 2012 č. j. -312 bylo porušeno základní právo stěžovatele na spravedlivý proces, zakotvené v d a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.II. Toto usnesení Krajského soudu v Brně se proto zrušuje.

Odůvodnění

I.

Ve včasné ústavní stížnosti stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví označeného usnesení, vydaného v řízení o zaplacení částky 14 122 213 Kč, kterým Krajský soud v Brně, jako soud prvního stupně, nepřipustil změnu žaloby, kterou stěžovatel v průběhu řízení navrhl.

Stěžovatel uvedl, že podáním ze dne 6. 1. 2012 navrhl ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. rozšíření své žaloby proti oběma žalovaným o zaplacení příslušenství, tj. úroku z prodlení ze žalované částky 14 122 213 Kč, za dobu od 1. 2. 2008 do zaplacení. Krajský soud v Brně shora označeným usnesením změnu žaloby nepřipustil, aniž své rozhodnutí jakkoli odůvodnil. Stěžovatel odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. a doplnil, že za stavu, kdy v dané věci by bylo možno použít výsledky dosavadního řízení i pro rozhodnutí o změněném návrhu, se nepřipuštění změny návrhu jeví jako postup příčící se zásadě hospodárnosti a soustředěnosti řízení. Krajský soud neuvedl žádný důvod, pro který rozšíření žaloby nepřipustil. Jedná se o ústavně nepřípustnou libovůli v rozhodování. Došlo tak k porušení základního práva stěžovatele na spravedlivý proces, chráněného d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

II.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, si Ústavní soud vyžádal vyjádření Krajského soudu v Brně. Ten uvedl, že ústavní stížnost je důvodná, neboť již nálezem Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 9. 10. 2008 (N 169/51 SbNU 79) bylo stanoveno, že pokud soud prvního stupně své rozhodnutí o zamítnutí návrhu na změnu žaloby neodůvodnil v souladu s ustanovením , porušil ústavně garantované právo stěžovatele podle d. Ke zřejmé nesprávnosti, tj. neexistenci odůvodnění napadeného usnesení, došlo použitím nesprávního vzoru Proto navrhl zrušení napadeného usnesení.

III.

Z obsahu ústavní stížnosti a připojeného usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 1. 2012 č. j. -312 Ústavní soud zjistil, že nebyla připuštěna změna žaloby, navržená stěžovatelem v podání ze dne 6. 1. 2012, jehož obsahem byl požadavek, aby vedle povinnosti zaplatit stěžovateli společně a nerozdílně částku ve výši 14 122 213 Kč byla žalovaným uložena i povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení, za období od 1. 2. 2008 do zaplacení. Toto usnesení neobsahuje žádné odůvodnění, za jeho výrokem následuje jen poučení o odvolání.

IV.

Po posouzení obsahu ústavní stížnosti a připojených listin Ústavní soud dospěl k závěru, že návrh je důvodný.

Jak již Ústavní soud mnohokrát konstatoval, není součástí obecné soudní soustavy, a nepřísluší mu proto právo vykonávat dohled nad rozhodovací činností obecných soudů, tím spíše v případech takových rozhodnutí, proti nimž v prvním stupni zákon nepřipouští opravný prostředek. Předpokladem respektování uvedené zásady je ovšem dodržení podmínky, že obecné soudy ve své činnosti postupují ve shodě s ústavními principy, vyplývajícími z hlavy páté d. Tato podmínka však v projednávaném případě splněna nebyla.

O změně návrhu na zahájení rozhodují obecné soudy podle (dále jen " "). Podle odstavce druhého tohoto ustanovení soud změnu návrhu nepřipustí, jestliže by výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. V takovém případě pokračuje soud, po právní moci usnesení, v řízení o původním návrhu.

Z ustanovení vyplývá, že k podstatným náležitostem písemného vyhotovení usnesení patří jeho odůvodnění. Výjimka z tohoto pravidla je upravena v odstavci 2 tohoto ustanovení a zahrnuje pouze usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu, jemuž nikdo neodporoval, nebo usnesení, které se týká vedení řízení, anebo usnesení vydané podle Usnesení o nepřipuštění změny žaloby tedy ke stanoveným výjimkám nepatří. Pokud jde o obsah samotného odůvodnění, není u nemeritorních usnesení předepsán. Postačuje proto, aby soud v odůvodnění uvedl jen základní důvody, které vedly k přijetí usnesení a které jsou způsobilé jeho výrok srozumitelně a přezkoumatelným způsobem vysvětlit.

Rozhodl-li Krajský soud v Brně o zamítnutí návrhu na změnu žaloby, aniž svoje usnesení jakkoliv odůvodnil, za situace, kdy zákonné podmínky pro absenci odůvodnění splněny nebyly, pak zcela jednoznačně nedostál své povinnosti vyplývající z Jeho postup nelze kvalifikovat jinak než jako porušení ústavně zaručeného práva stěžovatele na spravedlivý proces ve smyslu y. Principu tohoto práva na spravedlivý proces odpovídá povinnost obecných soudů svá rozhodnutí řádně odůvodnit. Pokud tak neučiní, založí tím nepřezkoumatelnost jimi vydaných rozhodnutí, a zpravidla tak i jejich protiústavnost. Nejsou-li totiž zřejmé důvody rozhodnutí, svědčí to o libovůli v soudním rozhodování, přičemž zásada právního státu libovůli v rozhodování orgánů veřejné moci zakazuje [obdobně viz např. nálezy Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 14. 9. 2005 (N 175/38 SbNU 399),

ze dne 3. 10. 2006 (N 175/43 SbNU 17), usnesení

sp. zn.

ze dne 22. 3. 2007, nález

sp. zn.

ze dne 23. 1. 2008 (N 20/48 SbNU 213)].

Soud prvního stupně tím, že své rozhodnutí o zamítnutí návrhu na změnu žaloby neodůvodnil v souladu s požadavky , porušil ústavně garantované právo stěžovatele na spravedlivý proces ve smyslu d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Ústavní soud podotýká, že již obdobnou otázku řešil nálezem ze dne 9. 10. 2008 pod

sp. zn.

, na který tímto odkazuje a jímž je vázán (srov. článek 89 odst. 2 y). Ve zkoumané věci nebyl shledán důvod odchýlit se od právního názoru vyjádřeného ve zmíněném nálezu. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud vyhověl ústavní stížnosti a podle , o Ústavním soudu, ve výroku označené usnesení Krajského soudu v Brně zrušil.