Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2752/20

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatelky Ivy Kolmanové, zastoupené JUDr. Davidem Borovcem, advokátem, sídlem Stroupežnického 2328/30, Praha 5 - Smíchov, proti usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 16. září 2020 č. j. -166, za účasti Okresního soudu v Pardubicích, jako účastníka řízení, a Lenky Červové, Františka Říhy, Moniky Říhové, zastoupených JUDr. Věrou Dubcovou, advokátkou, sídlem Nerudova 37/32, Hradec Králové, a obchodní korporace Zemědělské družstvo Chýšť, sídlem Chýšť 24, zastoupeného Mgr. Monikou Ipserovou, advokátkou, sídlem Sladkovského 505, Pardubice, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d)y se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení s tvrzením, že jím byla porušena její základní práva, zejména právo na soudní ochranu zaručené v d.

2. Z ústavní stížnosti a předložených podkladů se podává, že stěžovatelka se žalobou podanou u Okresního soudu v Pardubicích (dále jen "okresní soud") proti vedlejším účastníkům domáhala zrušení tří konkretizovaných kupních smluv, příp. jejich prohlášení za neplatné. Usnesením okresního soudu ze dne 12. 2. 2019 č. j. -83 byla stěžovatelka vyzvána, aby ve stanovené lhůtě doplnila tvrzení a doložila důkazy o naléhavém právním zájmu na určení neplatnosti kupních smluv. V dalším průběhu řízení navrhla stěžovatelka podáním ze dne 10. 9. 2020 změnu žaloby a požadovala, aby jí první, druhý a třetí vedlejší účastník byli povinni učinit nabídku ke koupi konkretizovaných pozemkům, eventuálně, aby čtvrtému vedlejšímu účastníkovi byla uložena povinnost převést ji vlastnické právo k předmětným pozemkům. Okresní soud napadeným usnesením rozhodl, že změna žaloby se nepřipouští.

II.

Argumentace stěžovatelky

3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti po stručné rekapitulaci průběhu řízení před okresním soudem upozorňuje na absenci odůvodnění napadeného usnesení. Tento nedostatek jí podle jejího tvrzení způsobil zásah do základních práv, neboť okresní soud srozumitelným a přezkoumatelným způsobem nerozvedl důvody, pro které změnu žaloby nepřipustil. K tomu stěžovatelka dodává, že postupovala jedním ze způsobů předestřeným okresním soudem na jednání konaném dne 21. 8. 2020. Jeho postupem měl být rovněž porušen , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Povinnost obecného soudu vypořádat se s důvody nepřipuštění změny žaloby podle stěžovatelky vyplývá i z dřívějších rozhodnutí Ústavního soudu, zejména z nálezů ze dne 9. 10. 2008

sp. zn.

(N 169/51 SbNU 79), ze dne 26. 4. 2012

sp. zn.

(N 93/65 SbNU 247), ze dne 7. 5. 2013

sp. zn.

(N 79/69 SbNU 329) a ze dne 27. 5. 2014

sp. zn.

(N 107/73 SbNU 717).

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

4. Ústavní soud podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), posoudil splnění procesních předpokladů řízení. V prvé řadě se zaměřil na přípustnost ústavní stížnosti proti rozhodnutí o nepřipuštění změny žaloby v civilním soudním řízení, neboť nejde o rozhodnutí, kterým by byla věc skončena, nýbrž o rozhodnutí ryze procesní. Praxe posouzení přípustnosti ústavní stížnosti proti takovému rozhodnutí byla sjednocena stanoviskem pléna Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2016 sp. zn. (ST 43/83 SbNU 933; 394/2016 Sb.). Ústavní soud v tomto stanovisku uvedl, že nevylučuje-li změnu návrhu, popřípadě napadení nepřipuštění takové změny návrhu cestou odvolání, je ústavní stížnost směřující proti usnesení, jímž se nepřipouští změna návrhu podle , nepřípustná. V nyní posuzované věci není důvod se od tohoto závěru odchýlit, přičemž stěžovatelce zůstávají zachovány procesní prostředky k uplatnění práv (srov. odůvodnění odkazovaného stanoviska).

5. Na základě výše uvedených zjištění Ústavní soud odmítl ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh nepřípustný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. ledna 2021

Josef Fiala v. r.

soudce zpravodaj