Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3105/11

Ústavní soud rozhodl dne 23. listopadu 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera o ústavní stížnosti občanského sdružení Občané za ochranu kvality bydlení v Brně - v Kníničkách, Rozdrojovicích a Jinačovicích, U Luhu 23, 635 00 Brno, zastoupeného Mgr. Martinem Šípem, advokátem se sídlem v Táboře, Převrátilská 330, proti usnesení Nejvyššího správního soudu sp. zn. ze dne 27. 7. 2011, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení d, v záhlaví označené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, jímž byla odmítnuta jeho kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. ze dne 27. 5. 2010, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR ze dne 13. 8. 2008 o neposkytnutí informace.

Jak je patrno z obsahu ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí, byla kasační stížnost odmítnuta jako nepřípustná podle , neboť podle závěru kasačního soudu, jenž byl podrobně rozveden, obsahovala pouze důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před správním soudem, ač tak učinit mohl.

Proti tomuto usnesení směřuje ústavní stížnost, v níž stěžovatel po popisu vývoje dané věci, včetně konstatování obsahu postupně orgány veřejné moci vydaných rozhodnutí, dává najevo nesouhlas se shora uvedeným konstatováním kasačního soudu, jehož důsledkem bylo posouzení kasační stížnosti jako nepřípustné a v souvislosti s tím poukazuje na text žádosti o poskytnutí informací a předkládá svou interpretaci tohoto textu se závěrem, že uvedený obsah a rozsah požadovaných informací nebyl stěžovatelem v kasační stížnosti změněn. Jím uvedený kasační důvod plně koresponduje s obsahem námitek vznášených v předcházejícím řízení a nelze jej považovat za novum uplatněné teprve v kasační stížnosti. Je proto přesvědčen o tom, že v daném případě nebyly dány důvody pro odmítnutí kasační stížnosti, tato měla být věcně projednána a pokud se tak nestalo, došlo k porušení práva stěžovatele na soudní ochranu a práva na informace.

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti [ , písm. d) y ČR]. Není vrcholem soustavy obecných soudů ( a y ČR), tudíž ani řádnou další odvolací instancí. Z těchto důvodů není ani povolán k přezkumu interpretace a aplikace jednoduchého práva, nejde-li o extrémní excesy, přesahující pod aspektem zákazu svévole do ústavněprávní roviny [srov. nálezy

sp. zn.

,

,

,

a další (viz i u ostatních odkazovaných rozhodnutí Ústavního soudu internetové stránky nalus.usoud.cz)]. Takový stav však v daném případě zjištěn nebyl.

Zásah do ústavně zaručených práv stěžovatele napadeným rozhodnutím shledán nebyl. V odůvodnění napadeného rozhodnutí je v potřebném rozsahu a přezkoumatelným způsobem, srovnáním obsahu žalobních a kasačních námitek - mj. s důrazem na stěžovatelem v žalobě požadované kopie vytištěné z osobní e-mailové schránky uváděné osoby - a řádnou reakcí na uplatněné kasační důvody zdůvodněn závěr kasačního soudu o tom, že stěžovatel svou argumentaci v kasační stížnosti opírá o předefinování svého požadavku na poskytnutí informací. Na obsah rozhodnutí Nejvyššího správního soudu postačí tak v podrobnostech jako na ústavně souladný výraz nezávislého soudního rozhodování ( y ČR) odkázat.

Ústavní soud tak uzavírá, že napadené rozhodnutí nevykazuje prvky libovůle, nebylo zjištěno, že by právní závěry soudu byly v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními anebo z nich v žádné možné interpretaci odůvodnění soudního rozhodnutí nevyplývalo (srov. rozhodnutí Ústavního soudu

sp. zn.

). Zásah do práva na soudní ochranu stěžovatele tak Ústavní soud nezjistil, a tudíž nemohlo dojít ani k tvrzenému porušení práva na informace.

Z uvedených důvodů byla ústavní stížnost podle , o Ústavním soudu, odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné

V Brně dne 23. listopadu 2011

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu