Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 968/11

Ústavní soud rozhodl dne 5. května 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, o ústavní stížnosti H. a M. Š., obou zastoupených JUDr. Klárou Kořínkovou, Ph.D, advokátkou se sídlem v Praze 1, Bolzanova 1, o ústavní stížnosti proti rozsudkům Krajského soudu v Praze sp. zn. , ze dne 12. 3. 2008 a Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 11. 1. 2011, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelé svou ústavní stížností napadají, s tvrzením porušení práva vlastnického a práva na spravedlivý proces, v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů a domáhají se jejich zrušení.

Jak je patrno z obsahu ústavní stížnosti a obsahu napadeného rozhodnutí Nejvyššího soudu, bylo rozsudkem jmenovaného dovolacího soudu ve věci samé zamítnuto dovolání stěžovatelů proti shora označenému rozsudku Krajského soudu v Praze, který jako soud odvolací změnil rozsudek Okresního soudu v Mělníku sp. zn. ze dne 20. 12. 2005 ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 29. 8. 2006 a to tak, že ve výrocích pod bodem I. a II. zamítl vlastnickou žalobu stěžovatelů domáhajících se proti žalovaným vlastníkům sousedního pozemku odstranění stavby plotu v geometrickým plánem vymezené části a zdržení se užívání v geometrickým plánem stanoveném rozsahu části pozemku, pouze v bodu III. napadeného rozsudku, jímž byla žalovaným uložena povinnost odstranění stavby plotu v další vymezené části, byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen. Odvolací soud ve svém měnícím rozhodnutí přitom vycházel z dokazování provedeného soudem I. stupně, které sám dále doplnil mimo jiné také šetřením na místě samém.

Proti rozhodnutím soudu odvolacího a dovolacího směřuje ústavní stížnost, obsahující popis vývoje dané věci včetně postupně vydávaných rozhodnutí a v řízení provedených důkazů, v níž stěžovatelé závěrům uvedených soudů obsáhle oponují. Nesouhlasí s odvolacím soudem provedeným zhodnocením dokazování a jím zjištěným skutkovým stavem, jemuž vytýkají "subjektivní pohled" proti němuž stojí exaktní důkaz v podobě geodetického měření, který je součástí znaleckého posudku, s nímž se soud nevypořádal a nepostupoval tak v souladu s ustanovením a nedostatečně se také vypořádal se zásadami obsaženými v ustanovení . Dovolacímu soudu pak vytýkají nedostatečné odůvodnění rozsudku, jež činí jeho rozhodnutí nepřezkoumatelným. Obecné soudy tak porušily ústavně zaručená základní práva shora označená, proto stěžovatelé z uvedených důvodů v ústavní stížnosti rozvedených navrhují zrušení napadených rozhodnutí.

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Zásah do ústavně zaručených práv stěžovatelů Ústavní soud nezjistil. Odvolací soud po doplnění dokazování včetně ohledání na místě samém, na základě jím zjištěného skutkového stavu, jejž ani Ústavní soud - s připomenutím své judikatury - nemůže sám přehodnocovat, ve svém rozhodnutí dostatečně rozvedl své úvahy, týkající se závěru vedoucího ke změně rozhodnutí soudu I. stupně, a to zejména poukazem na to, že fyzická hranice pozemků zde existuje od nepaměti, byla takto respektována a je v toleranci mezní odchylky od vytýčené vlastnické hranice. Také soud dovolací, který rozhodoval o dovolání stěžovatelů obsahujícím podobné námitky, jako námitky vznášené v ústavní stížnosti, své zamítavé rozhodnutí dostatečně zdůvodnil. Učinil tak v potřebném rozsahu a přezkoumatelným, tj. ústavně souladným způsobem. Přitom zdůraznil, že právní posouzení dané věci bylo zcela odvislé od skutkového zjištění, kudy vede hranice mezi dotčenými pozemky, s tím, že skutkové zjištění odvolacího soudu je logickým výsledkem pečlivého a odpovědného přístupu odvolacího soudu k výsledkům dokazování provedeného soudy obou stupňů, přitom nepřisvědčil ani námitce stěžovatelů o překvapivosti rozhodnutí odvolacího soudu z důvodů, jež Ústavní soud sdílí.

Ústavní soud tak uzavírá, že rozhodnutí jmenovaných soudů nevykazují prvky libovůle, nebylo zjištěno, že by právní závěry obecných soudů byly v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními anebo z nich v žádné možné interpretaci odůvodnění soudního rozhodnutí nevyplývalo (srov. rozhodnutí Ústavního soudu

sp. zn.

). Zásah do práva na spravedlivý proces Ústavní soud nezjistil a nemohlo tak dojít ani k porušení práva vlastnického.

Z uvedených důvodů byla ústavní stížnost podle , o Ústavním soudu, odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. května 2011

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu