Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 4735/2008

22

Cdo 4735/2008

ROZSUDEK

a) M. Š.

a

b) H. Š.

, zastoupených JUDr. Klárou Kořínkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 1, Bolzanova 1, proti žalovaným:

1) Ing. J. S.

a

2) M. S.

, zastoupeným JUDr. Milošem Bláhou, advokátem se sídlem v Praze 8, Zenklova 117, o odstranění stavby plotu a zdržení se užívání pozemku, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. března 2008, č. j. -190, , takto:

I. Řízení o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. března 2008, č. j. -190, , pokud jím bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení

se odmítá

.

II. Dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. března 2008, č. j. -190, , pokud jím bylo rozhodnuto ve věci samé,

se zamítá

.

III. Žalobci a) a b) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalovaným 1) a 2) jako společně a nerozdílně oprávněným na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6.450,- Kč k rukám JUDr. Miloše Bláhy, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Mělníku (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 20. 12. 2005, č. j. -83, ve znění doplňujícího rozsudku téhož soudu ze dne 29. 8. 2006, č. j. -104, pod bodem I. výroku uložil žalovaným, aby “odstranili na své náklady stavbu plotu, který se nachází na pozemku žalobců parc. č. 678/3 v kat. území S. a který vede od vodní nádrže umístěné na pozemku parc. č. 530/1 v kat. území S. v jeho části přiléhající k pozemkům parc. č. 678/3, 529 a 528 v kat. území S., podél hranic pozemku parc. č. 529 v kat. území S., tedy který je veden v úseku mezi lomovými body č. 23, 24 a 20, jak jsou zakresleny na geometrickém plánu č. 532/2001 ze dne 9. 5. 2001, vypracovaném Ing. R. S.“, který je nedílnou součástí rozsudku. Pod bodem II. žalovaným uložil, aby se zdrželi užívání pozemku parc. č. 678/3 v obci Mšeno a kat. území S., a to jeho části, která je ohraničena přímkami postupně procházejícími lomovými body č. 20, 21, 22, 22, 23, 24 a bodem určeným průsečíkem pomyslné kolmice spuštěné z lomového bodu č. 20 na přímku spojující lomové body č. 11 a 12, jak jsou zakresleny v uvedeném geometrickém plánu. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Soud prvního stupně zjistil, že žalobci jsou vlastníky pozemku parc. č. 678/3 v kat. území S. Žalovaní jsou tamtéž vlastníky pozemků parc. č. 528 a 529. Dne 1. 6. 1977 došlo formou notářského zápisu mezi žalobci, Místním národním výborem ve Mšeně, B. N., J. S. a Z. S. k uzavření dohody o úpravě hranic, podle níž z pozemku B. N. byl oddělen díl, který byl postoupen Místnímu národnímu výboru ve Mšeně. Místní národní výbor ve Mšeně současně převedl B. N. díl „G“ a žalobcům díl „A“ o výměře 32 m2, který byl sloučen do pozemku žalobců, následně označeného jako parc. č. 678 o výměře 450 m2. Z původního pozemku parc. č. 614 se staly pozemky parc. č. 528 a 529. Dne 13. 4. 2001 Ing. R. S., úředně oprávněný zeměměřičský inženýr, vytyčil hranici mezi pozemky parc. č. 678, 529, 530/1, st. 64 a 835/1 (kat. území K.) a potvrdil tvrzení žalobců, že žalovaní užívají část jejich pozemku, označenou v geometrickém zaměření z roku 1977 písmenem „A“. Soudem ustanovený znalec Ing. Zbyněk Dlask potvrdil správnost zaměření hranic mezi pozemky účastníků Ing. R. S. Protože žalovaní odmítají zdržet se užívání sporného pozemku a odstranit plot, žalobě vyhověl.

Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalovaných rozsudkem ze dne 12. 3. 2008, č. j. -190, , změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že pod bodem I. výroku zamítl žalobu, pokud se jí žalobci domáhali, aby soud uložil žalovaným, aby odstranili na své náklady stavbu plotu v části vymezené spojnicí lomových bodů 6, 2 a 12 tak, jak je vymezeno v geometrickém plánu Ing. Z. D. ze dne 15. 8. 2007, č. 125-131/2007, pro kat. území S., obec Mšeno, okr. Mělník. Pod bodem II. změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že zamítl žalobu, pokud se jí žalobci domáhali, aby soud uložil žalovaným, aby se zdrželi užívání pozemku vymezeného v označeném geometrickém plánu pod parc. č. 678/6. Pod bodem III. potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve správném znění: „1) Žalovaní jsou povinni odstranit stavbu plotu nacházejícího se v části vymezené spojnicí lomových bodů 4, 3 a 6 tak, jak vymezeno v geometrickém plánu vyhotoveném Ing. Z. D. ze dne 15. 8. 2007, č. 125-131/2007, pro kat. území S., obec Mšeno, okr. Mělník, … 2) Žalovaní jsou povinni zdržet se užívání pozemku vymezeného v geometrickém plánu vyhotoveném Ing. Z. D. ze dne 15. 8. 2007, č. 125-131/2007, pro kat. území S., obec Mšeno, okr. Mělník, pod parc. č. 678/7 … 3) Nedílnou součástí tohoto rozsudku je geometrický plán vyhotovený Ing. Z. D. ze dne 15. 8. 2007, č. 125-131/2007, pro kat. území S., obec Mšeno, okr. Mělník.“ Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Odvolací soud po doplnění dokazování dále zjistil, že smlouva o úpravě hranic ze dne 1. 6. 1977 byla registrována dne 6. 6. 1997. Touto smlouvou byla žalobcům prodána část pozemku v tehdejším vlastnictví Místního národního výboru ve Mšeně parc. č. 530 v kat. území S. o výměře 32 m2, označená jako díl „A“ podle geometrického plánu R. G. ze dne 3. 9. 1970, č. 761-106-121-70, která byla „přisloučena“ do tehdejší parc. č. 678. B. N. byl vlastníkem pozemku parc. č. 528, z něhož byl vydělen dnešní pozemek parc. č. 529. Geometrickým plánem Ing. Z. D. ze dne 15. 8. 2007, č. 125-131/2007, byla vymezena sporná část pozemku (zdržení se užívání) jako parc. č. 678/7, která představuje část původního dílu „A“, a parc. č. 678/6 a vymezen průběh sporného oplocení, vedoucího mezi lomovými body 4, 3, 6, 2 a 12. Ze shodných tvrzení účastníků odvolací soud zjistil, že fakticky existující oplocení mezi pozemky parc. č. 529 a parc. č. 678/3 nebylo vybudováno v souvislosti s geometrickým plánem R. G. ze dne 3. 9. 1970, že nikdy neexistoval žádný občanskoprávní titul ve vztahu k umístění stavby oplocení na pozemku a že stávající oplocení mezi označenými pozemky existuje nejméně od roku 1967. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobci jsou vlastníky sporné části pozemku parc. č. 678/7 a že se podle § 126 odst. 1 a § 135c odst. 1 obč. zák. důvodně domáhají odstranění stavby plotu v rozsahu lomových bodů 4, 3 a 6, která je stavbou neoprávněnou. K námitce žalovaných, že nabyli vlastnické právo k pozemku parc. č. 678/7 vydržením, odvolací soud ve smyslu (dále „ “) nepřihlédl, neboť tuto námitku žalovaní uplatnili až v závěrečném návrhu v odvolacím řízení. Dodal, že tato námitka by stejně nebyla důvodná, protože žalovaní a jejich právní předchůdce nebyli oprávněnými držiteli předmětného pozemku po dobu deseti let. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že parc. č. 678/6 je součástí pozemku žalovaných parc. č. 529 a že hranicí mezi pozemkem žalovaných parc. č. 529 a pozemkem žalobců parc. č. 678/3 je spojnice mezi lomovými body 6, 2 a 12, v níž probíhá stavba oplocení. Uvedl, že vzdálenost mezi fyzicky existujícím oplocením a vytyčenou vlastnickou hranicí v uvedené části sporného pozemku je 1,15 m, což je v toleranci mezní odchylky. Podle odvolacího soudu za situace, kdy uvedená „fyzická hranice“ jako hranice držby předmětných pozemků zde existuje od „nepaměti“, byla takto respektována a je v toleranci mezní odchylky od vytyčené vlastnické hranice, existující oplocení mezi lomovými body 6, 2 a 12 „je právě onou vlastnickou hranicí mezi pozemky účastníků“. Žalobci proto nejsou aktivně legitimováni domáhat se odstranění oplocení mezi lomovými body 6, 2 a 12 a zdržení se užívání pozemku parc. č. 678/6 žalovanými.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu, pokud jím byl změněn rozsudek soudu prvního stupně, podali žalobci dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Podle názoru žalobců je třeba rozhodnout, „zda lze za hranici pozemku považovat hranici zjištěnou provedeným měřením a na základě znaleckého posudku Ing. Zbyňka Dlaska ze dne 15. 8. 2007, č. 125-131/2007, jehož součástí je i geometrický plán, a nebo, zda je možné za hranici pozemku považovat fyzicky existující oplocení, kdy jak hranice pozemku vytyčená geometrickým plánem, tak i fyzické oplocení se nachází v toleranci tzv. mezní odchylky“. Rozhodnutí odvolacího soudu, který se přiklonil k druhé variantě, nepovažují za správné, neboť je v rozporu s obč. zák. a d. Namítli, že se domáhají posunutí hranice pozemku, kdy sporná část pozemku činí cca 13 m2, což by žalovaným nemohlo způsobit žádnou újmu na jejich vlastnických právech, zatímco pro ně zamítavé rozhodnutí odvolacího soudu znamená znemožnění příjezdu k jejich pozemku parc. č. 678/3. V doplňku dovolání poukázali na vady řízení, které mohly mít vliv na rozhodnutí odvolacího soudu, a to že dokazování provedené odvolacím soudem přesahovalo možnosti odvolacího řízení a že odvolacím soudem nebyli poučeni o tom, že odvolací soud hodlá rozhodnout jinak než soud prvního stupně, aby se mohli účinněji bránit a navrhnout další důkazy, takže „lze hovořit o určité překvapivosti rozhodnutí odvolacího soudu“. Navrhli, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu v napadené části zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaní navrhli zamítnutí dovolání. Poukázali na to, že pozemek parc. č. 678/3 „je pískovcovým skalním ostrohem“ a kromě přístupové pěšiny je obklopen hlubokou roklí a „v malé části převyšující několikametrovou téměř kolmou skalní stěnou“. Přístupová pěšina je pouze cestou pro pěší, mezi opěrnými zídkami šíře 115 cm, vedenou ve strmém svahu přes sklepní místnosti a zakončenou na hraně rokle. Žalobce sám v dopise žalovaným ze dne 14. 2. 2000 uvedl, že na „skálu“ (parc. č. 678/3) „je od nepaměti přístup tak, jak ho znáte dnes“.

Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. 7. 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. 1. 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení tím není dotčeno.

Dovolací soud proto při projednání dovolání postupoval podle ve znění účinném do novely provedené

Žalobci výslovně napadli i výroky IV. – VIII. rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. března 2008, č. j. -190, , kterými odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení. Dovolání proti výroku rozsudku odvolacího soudu o nákladech řízení není přípustné (k tomu srovnej především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. , publikované pod R 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud proto dovolání žalobců a) a b) podle věty první a (dále „ “) odmítl.

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou včas a že je přípustné, přezkoumal napadený rozsudek ve věci samé podle a 3 a dospěl k závěru, že dovolání není důvodné.

Právní posouzení dané věci je zcela odvislé od skutkového zjištění, kudy vede sporná hranice mezi dotčenými pozemky účastníků řízení. Z tohoto zjištění jednoznačně plyne, zda je nárok žalobců po právu či nikoli. Skutkové zjištění odvolacího soudu, jímž se v tomto směru odchýlil od skutkového zjištění soudu prvního stupně, je logickým výsledkem pečlivého a odpovědného přístupu odvolacího soudu k výsledkům dokazování provedeného soudy obou stupňů. Podle přesvědčení dovolacího soudu má uvedené zjištění oporu v provedeném dokazování. Odvolacím soudem provedené dokazování bezprostředně navazovalo na dokazování soudu prvního stupně a dovolací soud neshledává, že by došlo k porušení , tedy že by rozsah tohoto dokazování překročil meze stanovené uvedeným ustanovením pro odvolací řízení.

Nelze přisvědčit ani námitce žalobců, že se v dané věci jedná o překvapivé rozhodnutí odvolacího soudu. Překvapivým je takové rozhodnutí, které nebylo možno na základě zjištěného skutkového stavu věci, postupu odvolacího soudu a dosud přednesených tvrzení účastníků řízení předvídat. Tak je tomu tehdy, kdy odvolací soud (oproti soudu prvního stupně) posuzuje skutečnost, kterou žádný z účastníků řízení nikdy netvrdil či nepopíral, popř. která nebyla předmětem posuzování soudu prvního stupně (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 12.června 2001, sp. zn. , nález Ústavního soudu ze dne 11. června 2007, sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2006, sp. zn. , publikovaný v Souboru rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck pod č. C 4310). V dané věci o překvapivé rozhodnutí odvolacího soudu jít nemohlo. Odvolací soud se ztotožnil s hodnocením důkazů provedeným soudem prvního stupně i s jeho skutkovým závěrem, dokazování doplnil pouze o geometrický plán, který vymezil dostatečně jasně sporné části pozemku parc. č. 678/7 a společně s tím vymezil i průběh předmětného oplocení. Na základě takto doplněného dokazování dospěl k jinému závěru. Účastníkům řízení pak muselo být z celého průběhu řízení zřejmé, že se soudy obou stupňů otázkou průběhu hranice mezi spornými pozemky zabývat budou, a nemohlo se proto jednat o překvapivé rozhodnutí.

Ze všech uvedených důvodů lze na odůvodnění rozsudku odvolacího soudu plně odkázat.

Vady uvedené v , a b ) a , jakož i jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud nezjistil.

Z uvedených důvodů dovolací soud proto podle dovolání žalobců zamítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalobců a) a b) bylo zamítnuto a žalovaným 1) a 2) vznikly náklady ( , , a ). Náklady vzniklé žalovaným představují odměnu za jejich zastoupení v dovolacím řízení advokátem, která činí podle , , a , částku 5.850,- Kč, a dále paušální náhradu hotových výdajů 2x 300,- Kč podle a činí celkem 6.450,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z a

Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobci a) a b) dobrovolně, co jim ukládá toto rozhodnutí, mohou žalovaní 1) a 2) podat návrh na výkon rozhodnutí.

V Brně dne 11. ledna 2011

JUDr. František Balák, v. r.

předseda senátu