Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 371/10

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy a soudců Jana Musila a Pavla Rychetského (soudce zpravodaje), o ústavní stížnosti stěžovatelky - obchodní společnosti SYNOT TIP, a.s., se sídlem Jaktáře 1475, Mařatice, 686 01 Uherské Hradiště, právně zastoupeného JUDr. Jaroslavem Novákem, Ph.D., advokátem, se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2, proti rozhodnutím Finančního ředitelství v Brně ze dne 26. 1. 2007 č. j. 987/07-1300-708460, 988/07-1300-708460, 989/07-1300-708460, 990/07-1300-708460, 991/07-1300-708460, ze dne 12. 2. 2007 č. j. 2512/07-1300-708460, ze dne 26. 4. 2007 č. j. 6342/07-1300-708460, 6343/07-1300-708460, ze dne 3. 7. 2007 č. j. 10885/07-1300-708460, 10884/07-1300-708460, ze dne 1. 11. 2007 č. j. 17026/07-1300-701728, 17022/07-1300-701728, 17023/07-1300-701728, 17024/04-1300-701728, ze dne 12. 5. 2008 č. j. 7658/08-1300-701728, 7659/08-1300-701728, 7660/08-1300-701728, ze dne 7. 7. 2008 č. j. 11993/08-1300-701728, 11994/08-1300-701728, ze dne 22. 10. 2008 č. j. 16757/08-1300-701728, 16758/08-1300-701728, ze dne 20. 11. 2008 č. j. 18821/08-1300-701728 a č. j. 18822/08-1300-701728, dále proti dodatečným platebním výměrům Finančního úřadu v Uherském Hradišti ze dne 18. 9. 2006 č. j. 162796/06/336913/7505, 162857/06/336913/7505, ze dne 19. 3. 2008 č. j. 56972/08/336913/5751, ze dne 5. 9. 2006 č. j. 153811/06/336913/7505, ze dne 18. 9. 2006 č. j. 162683/06/336913/7505, ze dne 24. 10. 2006 č. j. 181425/06/336913/7505, ze dne 27. 11. 2006 č. j. 196023/06/336913/7505, ze dne 17. 1. 2007 č. j. 6327/07/336913/7505, č. j. 6375/07/336913/7505, ze dne 24. 4. 2007 č. j. 91909/07/336913/7505, ze dne 7. 5. 2007 č. j. 91643/07/336913/7505, ze dne 6. 6. 2007 č. j. 111318/07/336913/9443, ze dne 18. 6. 2007 č. j. 115263/07/336913/9443, ze dne 25. 7. 2007 č. j. 130917/07/336913/9443, ze dne 20. 8. 2007 č. j. 142720/07/336913/9443, ze dne 17. 9. 2007 č. j.155741/07/336913/9443, ze dne 23. 10. 2007 č. j. 174148/07/336913/9443, ze dne 14. 11. 2007 č. j. 184880/07/336913/5751, ze dne 21. 1. 2008 č. j. 7646/08/336913/5751, ze dne 21. 1. 2008 č. j. 7602/08/336913/5751, ze dne 13. 3. 2008 č. j. 50626/08/336913/5751, ze dne 24. 4. 2008 č. j. 92536/08/336913/5751, ze dne 22. 5. 2008, č. j. 104692/08/336913/5751, dále proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 3. 2009 č. j. -39 a rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2009 č. j. -65, za účasti Krajského soudu v Brně a Nejvyššího správního soudu jako účastníků řízení, a Finančního ředitelství v Brně a Finančního úřadu v Uherském Hradišti, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

1. Stěžovatelka se ve včas zaslané ústavní stížnosti domáhala zrušení shora uvedených soudních a správních rozhodnutí, neboť jimi měl být porušen y, vyjadřujícího mj. princip právního státu. K jeho porušení mělo dojít tím, že jí orgány veřejné moci nepřiznaly uplatněný nárok na odpočet daně z přidané hodnoty u vybraných loterií a jiných podobných her za uvedená zdaňovací období s poukazem na jiné posouzení důsledků derogačního ustanovení zákona o dani z přidané hodnoty ve znění Stěžovatelka podrobně rozvedla, že současný právní řád je nepřehledný, k orientaci v něm je nutné používat softwarové produkty a tyto produkty naopak potvrzovaly její právní závěry.

II.

2. Ústavní soud nepovažoval za nutné vyžádat si příslušný spis, neboť z přiložených listin a ze shodných tvrzení uvedených v ústavní stížnosti se podávají tyto rozhodné skutečnosti: Stěžovatelka uplatnila nárok na odpočet daně z přidané hodnoty u vybraných loterií a jiných podobných her za uvedená zdaňovací období byvši přesvědčena, že zrušením ustanovení , o dani z přidané hodnoty (dále jen " "), "oživla" ustanovení a . Příslušný finanční úřad nebyl totožného názoru, a proto nárok na odpočet daně stěžovatelce nepřiznal a platebními výměry jí daňovou povinnost doměřil. Správní orgán přitom vycházel ze skutečnosti, že podle ustanovení , pozbylo ustanovení tohoto zákona platnosti, a proto byla od 1. 1. 2005 činnost stěžovatelky podle ustanovení osvobozena od daně bez nároku na její odpočet. Na tom dle správního orgánu nic nezměnil ani , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách, jímž byl novelizován, a který ustanovení zrušil. Odvolací správní orgán odvolání stěžovatelky zamítl. S tímto právním názorem se v podstatě ztotožnil Krajský soud v Brně, když rozhodoval o správních žalobách proti pravomocným rozhodnutím správních orgánů; žaloby spojil a rozsudkem je zamítl.

3. Nejvyšší správní soud stěžovatelkou podané kasační stížnosti zamítl a vyjádřil nosné důvody svého rozhodnutí takto: "(...) prostým zrušením derogačního ustanovení bez výslovně provedeného projevu vůle zákonodárce nemůže dojít k opětovnému nabytí platnosti a účinnosti dříve derogovaných ustanovení. Tento postup by totiž nebylo možno ani považovat za "tvorbu zákonů", resp. legislativní proces, nýbrž spíše za jakýsi hybridní proces "reinkarnace", který je v oblasti normotvorby zcela nepřípustný."

4. Shrnuto lze stěžovatelkou předestřenou právní otázku vymezit takto: , který nabyl účinnosti 1. 5. 2004 (vstupem smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost) umožňoval daňovým poplatníkům (provozovatelům loterií a sázkových her) u některých loterií a her až do 31. 12. 2004 uplatňovat nárok na odpočet DPH, a to na základě ustanovení ("Od daně s nárokem na odpočet je osvobozeno provozování loterií a jiných podobných her ( ), mimo her uvedených v ustanovení , e), i), j) a k) , o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů."). Samotný ve svém závěrečném ustanovení [( ] stanovil, že "ustanovení a pozbývají platnosti dnem 31. prosince 2004." Současně v témže ustanovení [( ] stanovil, že dne 1. 1. 2005 vstoupí v účinnost , podle něhož je "Při splnění podmínek stanovených v až 62 jsou od daně bez nároku na odpočet daně osvobozena tato plnění: (...) j) provozování loterií a jiných podobných her ( )." Byl-li přijat , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách, jenž nabyl účinnosti dne 1. 4. 2006 (tj. čl. XVII bod 2 uvedeného zákona) a kterým byl zrušen , "obživla" tím původně zrušená ustanovení a ?

III.

5. Ústavní soud je dle y (dále jen " ") soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu písm. d) y rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též ustanovení ]. Není součástí soustavy obecných soudů a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí; směřuje-li ústavní stížnost proti rozhodnutí obecných soudů, není proto samo o sobě významné, je-li namítána jeho věcná nesprávnost. Pravomoc Ústavního soudu je založena výlučně k přezkumu rozhodnutí z hlediska dodržení ústavněprávních principů, tj. zda v řízení (a posléze rozhodnutím v něm vydaným) nebyla dotčena ústavně zaručená práva účastníků, zda řízení bylo vedeno v souladu s těmito principy a zda lze řízení jako celek pokládat za spravedlivé. Z pohledu výše uvedeného Ústavní soud přistoupil k přezkumu napadených rozhodnutí.

6. Předně je zapotřebí uvést, že předestřenou právní otázku již Ústavní soud vyřešil a rozhodl nálezem ze dne 8. 2. 2011

sp. zn.

, dostupný in http://nalus.usoud.cz, kterým je soud i v právě souzeném případě vázán a v těchto intencích se uplatní i jeho nosné důvody, níže uvedené.

7. ve svém závěrečném ustanovení [( ] stanovil, že "ustanovení a pozbývají platnosti dnem 31. prosince 2004." Uplynutím zmíněného dne tak citovaná ustanovení přestala normativně existovat. Ustanovení se naplnilo: uplynutím stanoveného okamžiku došlo ke vzniku právní skutečnosti, se kterou byl spjat stanovený následek. Tento následek nastal a vzhledem k tomu, že nikdo neumí zvrátit tok času, nelze předpokládat, že by se "opakoval". Přijetím , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách, jenž nabyl účinnosti dne 1. 4. 2006 (tj. čl. XVII bod 2 uvedeného zákona) a kterým byl zrušen , přestalo normativně existovat citované ustanovení . Nicméně zákon o sociálních službách nijak normativně neupravil následek, ke kterému aplikací ustanovení již došlo; tento následek tak tedy zůstal zachován. Jinými slovy, chtěl-li by zákonodárce docílit stavu, aby existovala pravidla, jichž se stěžovatelka dovolává, musel by je ve formě zákona výslovně přijmout; tak se tomu ale nestalo.

8. V podrobnostech Ústavní soud odkazuje stěžovatelku na nález ze dne 8. 2. 2011

sp. zn.

, neboť shora uvedeným je jeho výrok plně odůvodněn. Stran její argumentace interpretací stavu právního řádu poskytovateli právních informačních systémů se dodává, že je na stěžovatelce samotné, s jakou mírou důvěry bude čerpat a spoléhat se na informace od osob soukromého práva a do jaké míry se bude odvolávat na pramen práva stanoveného u ( ) a , o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv. Pochybení vzešlé z postupu dle prvé varianty pak jde plně k její tíži.

IV.

9. Protože Ústavní soud neshledal porušení ústavně zaručených práv a svobod, resp. principu právního státu, rozhodl o návrhu mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, tak, že návrh jako zjevně neopodstatněný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. března 2011

Jiří Mucha

předseda senátu