Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
67110.html
HTML · 0 B
No categories available
III.ÚS 2033/10
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaje) a soudců Jiřího Muchy a Jana Musila ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky P. V., zastoupené Mgr. Ondřejem Lněničkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Újezd 409/19, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, č. j. 21 Cdo 4744/2008 -110, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2007, č. j. 58 Co 322/2007 -73, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti, vycházející z ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu zákona o Ústavním soudu "), stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud - pro porušení čl. 96 odst. 1 Ústavy České republik Ústavy České republiky (dále jen "Ústavy ") a čl. 1 , čl. 11 a čl. 36 Listiny základních práv a svobo Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny ") - zrušil v záhlaví uvedené rozsudky obecných soudů.
Z ústavní stížnosti a připojených listin se podává, že Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 5. 12. 2006, č. j. 6 C 233/2005 -37, vyhověl žalobě, jíž se stěžovatelka (vydražitelka) domáhala určení, že je neplatná veřejná dobrovolná dražba "pozemku parcelní číslo 363/8 o výměře 3776 m2, ostatní plocha - manipulační, ležícího v katastrálním území Úvaly u Prahy, obci Úvaly", kterou "organizovala" vedlejší účastnice společnost MEXX CLANROY, a. s. (dříve Clanroy Sales, a. s., nebo CLANROY, a. s.), a jež "se konala dne 17. 2. 2005".
K odvolání vedlejších účastníků Městský soud v Praze ústavní stížností napadeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl.
Dovolání stěžovatelky dovolací soud rovněž napadeným rozsudkem zamítl (§ 243b odst. 2 , věta před středníkem, o. s. ř. o. s. ř. ); vysvětlil, že dovolání je přípustné dle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , uzavřel však, že není důvodné.
V ústavní stížnosti stěžovatelka vytýká odvolacímu a dovolacímu soudu, že "pouze poukázaly" na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2006 sp. zn. 21 Cdo 32/2005 , podle kterého vydražitel není osobou oprávněnou (věcně legitimovanou) k žalobě o určení (vyslovení) neplatnosti veřejné dobrovolné dražby podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. , o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona o veřejných dražbách"), a nezkoumaly blíže, zda u ní "je či není dán zájem na vyslovení neplatnosti dražby". Stěžovatelka dovozuje, že dražba měla "ve svých důsledcích negativní vliv i na její majetkové postavení"; předmět dražby byl v dražební vyhlášce nepřesně označen, neboť postrádal údaj, že jde o pozemek vedený ve zjednodušené evidenci původního pozemkového katastru, a nikoli v katastru nemovitostí. Obnovou katastrálního operátu byl s účinností ke dni 7. 3. 2005 (potvrzení o nabytí vlastnictví v dražbě je datováno dnem 28. 4. 2005) "rozdělen a přečíslován" a došlo ke změně vyznačení hranice pozemku, v jejímž důsledku je nyní "více než 50 % plochy dotčených pozemků ... zatíženo právní vadou spočívající v umístění komunikace". Vedlejší účastnice společnost MEXX CLANROY, a. s., tyto okolnosti v dražební vyhlášce neuvedla, čímž podle stěžovatelky nedostála povinnosti označit práva a závazky na předmětu váznoucí a s ním spojené, pokud podstatným způsobem ovlivňují hodnotu předmětu dražby [§ 20 odst. 1 písm. d) zákona č. 26/2000 Sb. ].
Ústavní soud je podle čl. 83 Ústav Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústav Ústavy rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu zákona o Ústavním soudu ].
Jestliže stížnost směřuje proti rozhodnutí soudu, vydanému v občanskoprávním řízení, není samo o sobě významné, je-li namítána jeho věcná nesprávnost; Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Jeho pravomoc je založena výlučně k přezkumu z hlediska dodržení principů ústavněprávních, tj. zda v řízení (rozhodnutím v něm vydaným) nebyly dotčeny předpisy ústavního pořádku chráněná práva nebo svobody jeho účastníka.
Ústavní stížnost je ve smyslu § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu zákona o Ústavním soudu zjevně neopodstatněná také v případě, kdy jí předestřené tvrzení o porušení základního práva a svobody bylo již dříve Ústavním soudem posouzeno, a z něj vycházející (obdobná) ústavní stížnost jím byla shledána nedůvodnou nebo neopodstatněnou; jinak řečeno, je tomu tak tehdy, když stížností napadené rozhodnutí je konformní se závěry, jež Ústavní soud již dříve vyslovil, a jimiž je rozhodnutí obecných soudů fakticky aprobováno, ať již k tomu došlo předtím nebo poté.
To je významné potud, že tak je tomu i v posuzované věci.
Právní názor uplatněný odvolacím a dovolacím soudem, podle kterých vydražitel není aktivně legitimovaným subjektem k podání žaloby ve smyslu ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách Ústavní soud aproboval již usneseními ze dne 20. 6. 2007,
sp. zn. III. ÚS 1340/07
, jakož i ze dne 17. 3. 2008,
sp. zn. IV. ÚS 406/08
.
Stěžovatelce (s odkazem usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 9. 2008,
sp. zn. III. ÚS 429/08
) se již jen připomíná, že právní stav předmětné nemovitosti (v den konání dražby), včetně odpovídajících "rizik", byl zjistitelný z pozemkové evidence, ovládané rovněž zásadou formální publicity [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2007, sp. zn. 21 Cdo 2690/2006 , podle kterého vydražitel nenabývá vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby, jestliže není možné spolehlivě (jednoznačně) - s přihlédnutím ke všem okolnostem případu - dovodit, co bylo vydraženo (co vlastně tvořilo předmět dražby) nebo kdo je vydražitelem]. Jinak řečeno, stěžovatelce k prosazení zájmu, který sleduje, byly objektivně k dispozici jiné procesní prostředky, než ku kterým se uchýlila (což samozřejmě neznamená, že by byly v její věci úspěšné).
Stěžovatelkou oponované potvrzení o nabytí vlastnictví ve smyslu podle § 31 odst. 1 zákona o veřejných dražbách není právním důvodem (titulem) nabytí vlastnictví; má jen deklaratorní povahu, a dražebník jím pouze osvědčuje, že (dříve) nastaly určité skutečnosti, jež jsou podle § 30 odst. 1 tohoto zákona za právní důvod nabytí vlastnictví určité osoby (vydražitele) pokládány (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1578/2003 , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 39/2005).
Důvod k aplikaci ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu zákona o Ústavním soudu je tak doložen, a tím i důvod, aby posuzovanou ústavní stížnost (jako předchozí směřující proti obdobným usnesením) Ústavní soud coby návrh zjevně neopodstatněný odmítl rovněž.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu n e n í odvolání přípustné.
V Brně dne 19. srpna 2010
Vladimír Kůrka v. r.
předseda senátu