Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 2054/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobkyně MIDESTA, s.r.o., se sídlem v Brně, Čechyňská 419/14a, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 27 68 50 98, zastoupené Mgr. Jiřím Šebestou, advokátem se sídlem v Brně, Čechyňská 361/16, proti žalovanému Ing. M. V., zastoupenému Mgr. Ivo Šotkem, advokátem se sídlem v Olomouci, Ostružnická 325/6, o zaplacení částky 4,000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. února 2013, č. j. -775, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 27. února 2008, č. j. -349, ve znění usnesení ze dne 3. března 2008, č. j. -360, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 4,000.000,- Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

Krajský soud v Ostravě k odvolání žalovaného v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení (první výrok), potvrdil jej ve vyhovujícím výroku ve věci samé (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu v celém rozsahu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení (dále též jen „“) a namítá, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Splnění předpokladu přípustnosti dovolání spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky, která v rozhodnutí dovolacího soudu nebyla vyřešena, a to „komplexní přeúvěrování bankovního úvěru a otázka zániku závazků vyplývajících z původního úvěru při přeúvěrování“. Dovolatel uvádí, že ručitelské prohlášení ke smlouvě o úvěru č. 818-0105-98 činil s vědomím a v přesvědčení, že nahrazuje původní ručitelský závazek k úvěru č. 818-0135-98 a že tento původní ručitelský závazek zaniká. Smlouva o úvěru č. 818-0105-98 však neobsahuje žádnou informaci či přílohu, ve které by byly specifikovány nedoplatky či stav „přeúvěrovávaného“ úvěru č. 818-0135-98. Dovozuje, že jednání pracovníků původního věřitele - České spořitelny, a. s. - by mohlo naplnit znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle ustanovení obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle ustanovení (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhý odkaz na ustanovení nebo citace textu tohoto ustanovení (či jeho části). Jiný výklad by vedl ke zjevně nesprávnému (textu odporujícímu) závěru, že dovolání je ve smyslu ustanovení přípustné vždy, vymezí-li dovolatel dovolací důvod (srov. například usnesení ze dne 16. května 2013, sp. zn. , ze dne 23. července 2013, sp. zn. , ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. , ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , ze dne 23. října 2013, sp. zn. , ze dne 31. října 2013, sen. zn. , ze dne 30. ledna 2014, sen. zn. , a ze dne 9. července 2014, sp. zn. , která jsou, stejně jako níže uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu, veřejnosti dostupná na jeho webových stránkách).

Předpoklady přípustnosti dovolání podle ustanovení , co do otázek formulovaných dovolatelem jako otázek dovolacím soudem dosud neřešených, splněny nejsou, neboť na řešení těchto otázek napadené rozhodnutí nespočívá, tyto otázky nebyly pro rozhodnutí odvolacího určující, když odvolací soud se jimi nezabýval a ani zabývat nemusel, dospěl-li k závěru, že smlouvy o úvěru (č. 818-0133-98, č. 818-0134-98, č. 818-0056-98 a č. 818-0105-98) a ručitelské závazky žalovaného k nim (ve výši 1,000.000,- Kč ke každé z nich) jsou platnými právními úkony (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. března 2004, sp. zn. ). Dovolatel pomíjí, že podle dikce ustanovení je podmínkou všech předpokladů přípustnosti dovolání skutečnost, že na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva napadené rozhodnutí závisí, tedy že odvolacím soudem vyřešená právní otázka je pro jeho rozhodnutí určující. Kromě toho dovolatel argumentuje ve prospěch názoru, že podpisem ručitelského prohlášení ke smlouvě o úvěru č. 818-0105-98 zanikl jeho ručitelský závazek zajišťující závazek ze smlouvy č. 818-0135-98. Předmětem řízení v projednávané věci však je nárok na plnění z ručitelského závazku ke smlouvě č. 818-0105-98, nikoliv z ručitelského závazku ke smlouvě č. 818-0135-98, který měl podle přesvědčení dovolatele zaniknout.

Zpochybňuje-li dovolatel správnost posouzení otázky své pasivní věcné legitimace s ohledem na smlouvu o úplatném převodu cenných papírů, kterou uzavřel se společností Setuza a.s., otázky aktivní věcné legitimace žalobkyně, nebylo-li mu podle jeho názoru řádně doručeno oznámení o postoupení pohledávky, a otázky jednání původního věřitele jako nikoliv rozporné se zásadami poctivého obchodního styku, pak k těmto otázkám neuvedl, který ze čtyř předpokladů přípustnosti dovolání uvedených v ustanovení uplatňuje. Přípustnost dovolání k těmto otázkám žádným způsobem nevymezil. To, že dovolatel má jiný názor na právní závěry odvolacího soudu, nepředstavuje způsobilé vymezení přípustnosti dovolání podle citovaného ustanovení.

Poukazoval-li dovolatel rovněž na vady řízení spočívající v tom, že odvolací soud rozhodl na základě neúplně zjištěného skutkového stavu věci a neprovedl dovolatelem navržené důkazy, jsou tyto jeho námitky irelevantní, protože podle ustanovení dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tvrzení dovolatele o vadách řízení nezahrnuje žádnou otázku procesního práva, která by splňovala předpoklady vymezené v ustanovení

Přestože dovolání směřuje výslovně i proti výrokům o nákladech řízení rozsudku odvolacího soudu, k těmto výrokům se nevztahuje žádná argumentace a dovolatel ani nevymezil přípustnost dovolání.

Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání proti rozsudku odvolacího soudu podle ustanovení odmítl.

Doplnil-li dovolatel dovolání podáním ze dne 23. června 2014, doručeným soudu prvního stupně dne 26. června 2014, nemohl dovolací soud k tomuto doplnění přihlédnout, neboť bylo učiněno po uplynutí lhůty k dovolání (srov. ustanovení ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení větu druhou ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 19. listopadu 2014

JUDr. Hana Gajdzioková

předsedkyně senátu