Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1701/2014

29 Cdo 1701/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně SXT CB s. r. o. v likvidaci, se sídlem ve Velešíně, Holkov 14, PSČ 382 32, identifikační číslo osoby 25165763, zastoupené JUDr. Václavem Kaskou, advokátem, se sídlem v Českých Budějovicích, Žižkova tř. 1321/1, PSČ 370 01, proti žalovaným 1) CZECH-DUTCH INVEST a. s., se sídlem v Českých Budějovicích, Nová 1940/62, PSČ 370 01, identifikační číslo osoby 26070316, a 2) EURO SERVIS NL s. r. o., se sídlem v Praze 5, Na Zámyšli 33/6, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 62497634, obou zastoupených Mgr. Františkem Klímou, advokátem, se sídlem v Českých Budějovicích, nám. Přemyla Otakara II. 123/36, PSČ 370 01, o určení vlastnického práva k nemovitostem a určení neexistence věcných břemen, vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. listopadu 2013, č. j. -331, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Českém Krumlově určil rozsudkem ze dne 14. června 2013, č. j. -277, že ve výroku označené nemovitosti (dále jen „sporné nemovitosti“) jsou ve vlastnictví žalobkyně (výrok I.) a že nejsou zatíženy ve výroku specifikovanými věcnými břemeny (výrok II.), uložil žalovaným zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 105.580,- Kč (výrok III.), náklady státu ve výši 7.308,20 Kč (výrok IV.) a soudní poplatek ve výši 27.000,- Kč (výrok V.).

V záhlaví označeným rozsudkem Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I., II. a IV. potvrdil (první výrok), změnil jej ve výrocích III. a V. tak, že žalované jsou povinny zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 91.241,54 Kč a České republice soudní poplatek ve výši 5.000,- Kč (druhý výrok), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok).

Jde v pořadí o druhé rozhodnutí odvolacího soudu, když rozsudek ze dne 18. ledna 2011, č. j. -119 (jímž byl změněn vyhovující rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 4. června 2010, č. j. -72), zrušil Nejvyšší soud (spolu s rozsudkem soudu prvního stupně) rozsudkem ze dne 30. listopadu 2011, č. j. -149, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu, a to – posuzováno podle obsahu – toliko proti druhému výroku o nákladech řízení, podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “), jako nepřípustné.

Učinil tak proto, že dovolání, které není přípustné podle , neshledal přípustným ani podle , neboť dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož se při rozhodování o náhradě nákladů řízení poté, kdy byla nálezem Ústavního soudu ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. , uveřejněným pod číslem 116/2013 Sb., zrušena , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem, určí odměna za zastupování advokátem podle o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. ledna 2014, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. února 2014, sp. zn. , jež jsou veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní dále uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu – na webových stránkách Nejvyššího soudu), jakož i se sdělením Ústavního soudu ze dne 30. dubna 2013 číslo Org. 23/13 k účinkům nálezu Ústavního soudu sp. zn. ze dne 17. dubna 2013 na nároky plynoucí z , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a přiznané pravomocným rozhodnutím soudu do okamžiku vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů, jež bylo uveřejněno pod číslem 117/2013 Sb.

Poukazuje-li dovolatelka na to, že několik stupňů řízení „uceleně proběhlo“ před zrušením náhradové vyhlášky, zjevně přehlíží, že nárok na náhradu nákladů řízení má základ v procesním právu a vzniká teprve na základě pravomocného rozhodnutí soudu, které má v tomto směru konstitutivní povahu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. září 2011, sp. zn. , či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. září 2013, sp. zn. ).

Přípustným dovolání nečiní ani námitka, podle které „soud nevzal v úvahu ustanovení , ač je integrální součástí tohoto předpisu“. Je tomu tak již proto, že ve vztahu k této námitce dovolatelka v rozporu s ustanovením a neuvádí, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tj. které z hledisek uvedených v považuje za splněné [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2013, sen. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , anebo důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. (jímž odmítl ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , přitakávaje pod bodem 14 odůvodnění závěru Nejvyššího soudu o důvodech odmítnutí dovolání), usnesení Ústavního soudu ze dne 12. února 2014, sp. zn. , či usnesení Ústavního soudu ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. , jež jsou veřejnosti dostupná na webových stránkách Ústavního soudu]. Nehledě k uvedenému dovolatelka touto námitkou nevymezuje žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z části první, článku II., bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. srpna 2014

JUDr. Petr Š u k

předseda senátu