Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2567/2014

30 Cdo 2567/2014

U S N E S E N Í

L. Š.

O. N.

, zastoupené JUDr. Františkem Novotným, advokátem se sídlem v Praze 7, Husova 7, o určení vlastnického práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. října 2013, č. j. -243, takto:

I. Dovolání žalobce

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ):

Dovolání žalobce proti výroku III. rozsudku Městského soudu v Praze (dále již „odvolací soud“) ze dne 16. října 2013, č. j. -243, jímž bylo rozhodnuto, že se žalobci vůči žalované nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů, je třeba podle odmítnout, neboť žalobce v dovolání nevymezil dovolací důvod způsobem stanoveným v ve vazbě na , takže pro tuto vadu nelze v dovolacím řízení pokračovat [k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. ; všechna zde označená rozhodnutí jsou veřejnosti přístupná na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz).

Z obsahu dovolání je zřejmé, že žalobce nesouhlasí s rozhodnutím odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení před soudy všech stupňů (soudem prvního stupně, odvolacího i dovolacího soudu), které odvolací soud nepřiznal žalobci vůči žalované v důsledku aplikace , jež stanoví, že jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

Uvedená otázka, která byla napadeným rozhodnutím řešena odvolacím soudem, náleží do oblasti procesního práva, přičemž k tomu, aby se Nejvyšší soud zabýval rozhodnutím odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů, bylo nezbytné, aby žalobce v dovolání vymezil otázku, při jejímž řešení se odvolacím soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe (v jakém směru) nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená (dovolatelem zformulovaná) právní otázka posouzena jinak. V tomto směru ovšem žalobce dovolací důvod nijak neprecizuje, pouze poukazuje na skutkové okolnosti případu, z nichž – oproti odvolacímu soudu – dovozuje jiné právní posouzení při rozhodování o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Taková polemika s odvolacím soudem ovšem sama o sobě přípustnost dovolání nezakládá.

Přesto (nad rámec odůvodnění) dovolací soud konstatuje, že v rozhodnutí odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení před soudy všech stupňů nelze zaznamenat žádné pochybení ve směru odklonu od ustálené judikatury dovolacího soudu, a nelze ani uzavřít, že by odvolacím soudem řešená otázka dovolacím soudem dosud nebyla řešena, anebo měla být dovolacím soudem posouzena jinak.

Ustanovení slouží k řešení situace, v níž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil. K tomu lze připomenout, že zejména v procesním právu je nutno každou výjimkou z obecného pravidla vykládat restriktivně (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 2/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 6. listopadu 2013, sp. zn. , nebo ze dne 8. ledna 2014, sp. zn. ).

Citovaná rozhodnutí dále shodně uvádějí (ve stručnosti shrnuto), že závěr soudu o tom, zda jde o výjimečný případ a zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, musí vycházet z posouzení všech okolností konkrétní věci. Nejde přitom o libovůli soudu, ale o pečlivé posouzení všech rozhodných hledisek s tím, že nadepsaná rozhodnutí uvádí demonstrativní výčet těchto rozhodných hledisek. Zvláštní pozornost přitom musí být věnována náležitému odůvodnění úvah, které vedly soud k závěru ohledně aplikace Tento závěr přijímá v řadě svých rozhodnutí též Ústavní soud České republiky (dále již „Ústavní soud“), když opakovaně zdůrazňuje, že „i přes široký prostor k úvaze, který v otázce nákladů řízení soudům poskytuje (včetně případného uplatnění moderačního práva soudu ve smyslu aplikace ), zůstává i zde zachován požadavek řádného odůvodnění rozhodnutí, které odpovídá zákonnosti, jakož i učiněným skutkovým zjištěním (srov. nález sp. zn. , Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 42, č. 131). Zásady, upínající se k y vyžadují, aby byl výrok o nákladech celkově souladný s průběhem řízení a úvaha vedoucí k jejich uložení musí být, byť stručně, dostatečně odůvodněna (srov. nález sp. zn. , Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 41, nález č. 127).“ (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 14. března 2007, sp. zn. ; všechna zde označená rozhodnutí Ústavního soudu jsou veřejnosti přístupná na jeho webových stránkách www.nalus.usoud.cz).

Úvaha soudu, zda jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele, nutné pro aplikaci , musí vycházet z posouzení všech okolností konkrétní věci. Soud je povinen zabývat se veškerými okolnostmi případu, posuzovat výši nákladů řízení a zjišťovat, jaké jsou majetkové, sociální, osobní a další poměry účastníků, jakož i možný dopad přiznání nebo naopak nepřiznání náhrady nákladů řízení na každého účastníka. Soud musí také své rozhodnutí řádně a přesvědčivě odůvodnit. V postupu, který není odpovídajícím způsobem vysvětlen, lze spatřovat jisté prvky libovůle a nahodilosti (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 5. listopadu 2008, sp. zn. ).

Z judikatury Ústavního soudu rovněž vyplývá, že s ohledem na právo na spravedlivý proces „vyplývá povinnost soudu vytvořit pro účastníky řízení procesní prostor k tomu, aby se vyjádřili i k eventuálnímu uplatnění moderačního práva podle , pokud soud takový postup případně zvažuje…Tato povinnost je naléhavější v rámci odvolacího řízení, kdy po přijetí rozhodnutí již účastník řízení nemá procesní nástroj, jak své námitky uplatnit, na rozdíl od rozhodnutí nalézacího soudu, kdy lze námitky vznést alespoň ex post v odvolání.“ (srov. např. nálezy Ústavního soudu ze dne 6. února 2007, sp. zn. , ze dne 31. října 2007, sp. zn. , nebo ze dne 5. února 2014, sp. zn. .).

Z obsahu spisu se podává, že odvolací soud popsaný prostor pro účastníky, resp. pro žalobce nevytvořil, nicméně tato okolnost, jež by v případě přípustnosti dovolání představovala vadu řízení, sama o sobě nemohla mít za následek nesprávné rozhodnutí, neboť z napadeného rozhodnutí je zřejmé, že se odvolací soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů důsledně zabýval všemi právně významnými okolnostmi, které ve skutkových poměrech dané věci zakládaly předpoklady pro aplikaci

V nákladovém rozhodnutí odvolacího soudu tudíž dovolací soud nespatřuje žádné prvky svévole, formalismu, extrémního nesouladu se skutkovými okolnostmi daného případu, zjevné pochybení při aplikaci právní normy, přičemž pouhá (shora již popsaná) vada řízení sama o sobě nemohla podle přesvědčení dovolacího soudu mít vliv na správnost tohoto rozhodnutí.

I kdyby tedy žalobce v uvedeném směru precizoval své dovolání v souladu se zákonem, přesto by nemohlo být přípustné, neboť odvolací soud se při aplikaci , s přihlédnutím k výjimečným okolnostem daného případu, nijak neodchýlil (s výjimkou popsané vady řízení) od připomenuté judikatury dovolacího soudu či Ústavního soudu.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta poslední ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. září 2014

JUDr. Pavel Vrch

předseda senátu