Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 544/2013

26 Cdo 544/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobce: Ch. D., zastoupený JUDr. Monikou Forejtovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 2, Náplavní 2013/1, proti žalovaným: 1. Lidové bytové družstvo Praha 10, se sídlem v Praze 10, Slovinská 10, IČO 48030687, 2. Společenství Kodaňská 24, se sídlem v Praze 10, Slovinská 10,IČO 27070476, zastoupeným JUDr. Danem Holubkovem, advokátem se sídlem v Praze 1, Dlouhá 16, o pořízení stejnopisů listin a o umožnění nahlédnout do listin, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. června 2012, č. j. -164, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 10 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 13. 2. 2012, č. j. -145, zamítl návrh žalobce, aby mu žalovaný 1) umožnil pořídit stejnopis smlouvy o dílo ze dne 26. 11. 2001, kterou uzavřel s J. P., a aby mu žalovaný 2) umožnil pořídit kopii smlouvy o správcovství uzavřenou mezi žalovanými (protože nebylo prokázáno, že by se y u žalovaných nacházely), odmítl návrh, aby mu žalovaní umožnili nahlédnout do všech podkladů týkajících se jejich činnosti a hospodaření a žalovaný 1) do podkladů spojených se správou a hospodařením ve vztahu k domu č.p. v Kodaňské ulici, č.or., k. ú., a bytové jednotky č. 24 v tomto domě a umožnili mu pořízení kopií a výpisů z těchto podkladů (podle , , ve znění pozdějších předpisů, protože žaloba v této části je neurčitá, není z ní zřejmé, kterých konkrétních dokladů se týká). Současně uložil žalobci zaplatit 2. žalovanému náklady řízení a rozhodl, že žalobce a 1. žalovaný nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 28. 6. 2012, č. j. -164, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, vyjma výroku o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a 2. žalovaným, který změnil tak, že 2. žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, zdůraznil, že jako vlastník bytové jednotky má právo mj. i nahlížet do všech podkladů a listin týkajících se společenství, jeho činnosti a hospodaření, a na svůj náklad žádat o pořízení kopie či výpisu z těchto podkladů, a protože může nahlížet do všech listin, není povinen specifikovat, do jaké konkrétní y má zájem nahlédnout. Nesouhlasil se závěrem odvolacího soudu, že žaloba je neurčitá, soud nebyl vázán jeho návrhem žalobního petitu, neboť podle ustálené judikatury jen soud rozhoduje, jak bude formulován výrok jeho rozhodnutí. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu bylo vyhlášeno přede dnem nabytí účinnosti , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, Nejvyšší soud v souladu s čl. II bodu 7 tohoto zákona projednal dovolání a rozhodl o něm podle , , ve znění před novelou provedenou (dále též jen „ ”). Předmětem přezkumné činnosti dovolací soudu bylo pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pro závěr, zda napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení, je proto relevantní jen právní úprava účinná v době vydání napadeného rozhodnutí.

Dovolání proti výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části týkající se odmítnutí žaloby, je přípustné podle (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2011, sp. zn. , uveřejněné pod č. 97/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), je však zjevně bezdůvodné, a proto ho dovolací soud v této části odmítl podle ustanovení

Dospěl-li odvolací soud k závěru, že domáhá-li se dovolatel i přes poučení soudu splnění jen „obecné“ povinnosti, aniž by ji jakkoliv blíže konkretizoval, je žaloba neurčitá, a má proto vady bránící jejímu projednání, neodchýlil se od ustálené judikatury (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2002, sp. zn. , ze dne 20. 8. 2003, sp. zn. , nález Ústavního soudu ze dne 1. 9. 1998, sp. zn. ). Tvrdí-li dovolatel, že mu žalovaní neumožňují realizovat jeho zákonem stanovené právo nahlížet do listin týkajících se jejich činnosti, musí být z jeho tvrzení zároveň zřejmé, na které y se jeho tvrzení vztahuje, aniž by bylo třeba, aby specifikoval jednotlivé y, postačí, aby je jakkoliv vymezil - časem, událostí, jíž se týkají, apod. – tak, aby soud mohl formulovat vykonatelný výrok svého rozhodnutí.

Dovolatel napadl dovoláním rozsudek odvolacího soudu „v celém rozsahu“, tedy i potvrzující výrok ve věci samé (zamítnutí žaloby), které by mohlo být přípustné jen podle (který byl nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. , uplynutím dne 31. 12. 2012 zrušen, pro dovolání podaná do uplynutí této doby však zůstává aplikovatelným právním předpisem). Protože přípustnost dovolání podle je spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, způsobilým dovolacím důvodem je zásadně jen důvod podle

Dovolatel však ve vztahu k tomuto výroku odvolacího soudu žádné dovolací důvody neuplatnil, ani své výhrady proti této části napadeného rozsudku odvolacího soudu nijak obsahově nekonkretizoval, dovolání je tak v této části vadným podáním, které mohl dovolatel doplnit o chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty ( věta první ), a protože tak neučinil, dovolací soud dovolání v této části podle a věty první odmítl (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, a a o skutečnost, že žalovaným podle obsahu spisu žádné účelně vynaložené náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. srpna 2014

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu