Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 960/2014

U S N E S E N Í

M. K.

Mgr. J. H.,

advokátce se sídlem Šumperk, Radniční 15, zastoupené Mgr. Pavlem Pospíšilem, advokátem se sídlem Mohelnice, Okružní 10, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Šumperku, pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 12. 9. 2013, č.j. -353, takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci jako soud odvolací rozsudkem ze dne 12. 9. 2013, č.j. -353, potvrdil žalobě vyhovující výrok rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 6. 11. 2012, č. j. -311, v rozsahu 54.700,- Kč, ve zbývající částce 184.100,- Kč změnil rozsudek tak, že žalobu zamítl, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Proti měnícímu výroku a výrokům o náhradě nákladů řízení podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení Nesouhlasí s vymezením pojmu škodní událost a jejího dovršení, když podle jejího názoru okamžikem vzniku škody, kterou jí měla způsobit žalovaná advokátka, nebyl v daném případě den, kdy uplynula prekluzivní lhůta pro podání výzvy k vydání pozemků v k. ú. L., tedy 2. říjen 1991, ale až 10. červen 2004, kdy nabyl právní moci rozsudek, jímž získala vlastnictví k pozemku v k. ú. L. Tímto dnem bylo postaveno najisto, že jí vznikla škoda, a to tím, že jí právo na vydání sporných pozemků nebylo přiznáno z důvodu pochybení žalované advokátky, která tyto pozemky nezahrnula do výzvy podle , o mimosoudních rehabilitacích, směřující vůči povinné osobě. Od uvedeného data též odvozuje počátek běhu promlčecí doby, neboť je vyloučeno, aby promlčecí doba začala běžet dříve, než škoda vznikla. Napadá též závěr odvolacího soudu, který neshledal ve vznesené námitce promlčení proti rozšířenému žalobního nároku rozpor s dobrými mravy. Navrhuje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Protože dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 12. 9. 2013, bylo v dovolacím řízení postupováno podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 - dále jen „“ (srovnej čl. II bod 1. , čl. II. bod 2. ).

Předpoklady přípustnosti podle splněny nejsou, jelikož okamžik vzniku škody nelze paušálně ztotožnit s konečným rozhodnutím soudu o oprávněnosti restitučních nároků žalobkyně. Pokud nebyla podána výzva povinné osobě k vydání věci, došlo k zániku restitučního nároku prekluzí, a v tomto okamžiku vznikla škoda. Uvedený závěr vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. , uveřejněný v Souboru rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod C 6082) a dovolací soud nemá důvod se od uvedeného závěru odchylovat ani v posuzované věci.

Přípustnost dovolání žalobkyně nemůže založit ani otázka rozporu žalovanou vznesené námitky promlčení s dobrými mravy vůči rozšíření žalobního nároku. Odvolací soud v této souvislosti vycházel z ustálené judikatury a správně uvedl, že „

žalobkyni žádné relevantní důvody nebránily v tom, aby v žalobě podané dne 2. 6. 2006 uplatnila všechny tři nároky z titulu náhrady škody

“; nejde tedy o zneužití práva na její úkor. Rozpor uplatnění námitky promlčení s dobrými mravy nelze dovozovat z okolností a důvodů spojených pouze se vznikem práva, ale z okolností, za nichž byla tato námitka vznesena (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. , uveřejněné v Souboru pod C 2955).

Dovolatelka napadla též výroky odvolacího soudu, jimiž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a o náhradě nákladů odvolacího řízení. V žádném z uvedených výroků nebyla dovolatelce uložena povinnost zaplatit náklady řízení ve výši převyšující 50.000,- Kč (23.849,- Kč a 5.163,- Kč); dovolání tak ani v této části přípustné není [srov. ].

Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. června 2014

JUDr. Robert Waltr

předseda senátu