Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4095/2013

U S N E S E N Í

ARCA FINANCE GROUP LIMITED,

Z. N.,

zastoupenému JUDr. Ingrid Grebíkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Jugoslávská 11, pro 20 600 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne

8. 7. 2013

, č. j. -57, takto:

Dovolání

se odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 5 (v pořadí druhým) usnesením ze dne 21. 1. 2010, č. j. -32, nařídil podle směnečného platebního rozkazu Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 2. 2. 1999, č. j. -6, k vymožení pohledávky oprávněné v částce 20 600 000,- Kč s 6 % úrokem z prodlení od 21. 5. 1998 do zaplacení, odměny ve výši 68 598,- Kč, nákladů předcházejícího řízení, včetně nákladů exekuce a nákladů oprávněné, které budou určeny v příkazu k úhradě nákladů exekuce, exekuci na majetek povinného. Provedením exekuce pověřil soudního exekutora JUDr. Ivo Luhana. Dospěl k závěru, že oprávněná prokázala postupní smlouvou ze dne 8. 10. 2007, č. 09/08/2007, že na ni ve smyslu , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalšíchzákonů (dále též jen „ex. řád“), přešla práva z exekučního titulu, než byl vydán ve prospěch společnosti ČEPRO, a.s. Současně doložila, že byla splněna odkládací podmínka, na niž byla vázána účinnost smlouvy, a to zaplacení úplaty za postoupení pohledávky.

Odvolací soud napadeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně zrušil a věcmu vrátil k dalšímu řízení. Uvedl, že v souzené věci je exekučním titulem směnečný platební rozkaz vydaný na základě směnky na řad, a že v takovém případě je oprávněný povinen prokázat, že na něj byla rubopisem(indosamentem) převedena směnka, přičemž podpis indosanta na směnce musí být úředně ověřen. Jestliže oprávněná předložila jen smlouvu o postoupení pohledávky, považuje odvolací soud závěr soudu prvního stupně o její aktivní legitimaci za předčasný. Námitky povinného, že jeho závazek zaplatit vymáhanou částku vyplývá jen z ručitelského závazku, že byla odložena vykonatelnost rozhodnutí směřujícího proti dlužníku a že na pohledávku oprávněné bylo dlužníkem plněno, považoval odvolací soud při rozhodování o nařízení exekuce za irelevantní.

Oprávněná v dovolání namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( , ve znění účinném od 1. 1. 2013, dále též jen „“). Odvolacímu soudu vytýká, že se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, když nerespektoval jeho judikovaný názor, že k prokázání převodu práv ze směnečného platebního rozkazu postačuje předložit smlouvu o postoupení pohledávky, jejímž předmětem je právě převod práv ze směnečného platebního rozkazu. Uvedla, že z , zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů, nevyplývá, že rubopisem přechází na nového majitele směnky i práva ze směnečného platebního rozkazu. K takovému závěru se přiklání i judikatura dovolacího soudu např. v usnesení ze dne 12. 11. 2009, sp. zn. . Současně poukázala i na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2005, sp. zn. , a ze dne 8. 9. 2010, sp. zn. . Oprávněná má za to, že se odvolací soud v napadeném rozhodnutí odchýlil od stávající judikatury, pokud nerozlišuje převod práv ze směnky a převod práv ze směnečného platebního rozkazu a klade požadavky spojené výhradně s převodem práv ze směnky i na převod práv ze směnečného platebního rozkazu jako pravomocného a vykonatelného soudního rozhodnutí. Navrhla proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil a rozhodnutí soudu prvního stupněpotvrdil.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srovnej čl. II bod 7. a část první, čl. II, bod 2 ).

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Oprávněná spatřuje přípustnost dovolání v tom, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jestliže dovodil, že oprávněný je povinen prokázat, že na něj byla rubopisem převedena směnka, přičemž podpis indosanta na směnce musí být úředně ověřen, chce-li se domáhat plnění na základě směnečného platebního rozkazu, jenž byl vydán na základě směnky na řad.

Nejvyšší soud navázal na usnesení ze dne 31. května 2005, sp. zn. , na něž odkazuje jak odvolací soud, tak oprávněná, usnesením ze dne 4. května 2011, sp. zn. , v němž se zabýval smlouvou o převodu zajišťovací rektasměnky, a v něm současně vyslovil názor, že chce-li majitel směnky, jenž doložil své právo k ní nepřetržitou řadou indosamentů, prokázat, že na něho přešla i práva ze směnečného platebního rozkazu vydaného na základě indosované směnky, musí být podpis indosanta na směnce úředně ověřen. Na toto rozhodnutí pak odkazuje i odvolacím soudem zmiňované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. srpna 2012, sp. zn. .

Z uvedeného je zřejmé, že se odvolací soud od judikatury Nejvyššího soudu neodchýlil, a důvod přípustnosti dovolání ve smyslu tak není dán.

Protože dovolání není přípustné, Nejvyšší soud postupoval podle a dovolání odmítl.

O nákladech řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. února 2014

JUDr. Miroslava Jirmanová,Ph.D.

předsedkyně senátu