Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3163/2013

33 Cdo 3163/2013

U S N E S E N Í

JUDr. B. R.

Tělovýchovné jednotě Spoje Praha

se sídlem v Praze 3, Na Balkáně 812, zastoupené JUDr. Alešem Rozehnalem, advokátem se sídlem v Praze 1, Týnská 633/12, o zaplacení 130.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. května 2013, č. j. -54, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobce se po žalované domáhal zaplacení 130.000,- Kč s příslušenstvím z titulu smluvní pokuty sjednané v kupní smlouvě ze dne 8. 7. 2010 pro případ porušení smluvní povinnosti prodávajícího (žalované) předat kupujícímu (žalobci) předmět prodeje.

Obvodní soud pro Prahu 3 rozsudkem pro uznání ze dne 26. září 2012, č. j. -21, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 130.000,- Kč se specifikovaným příslušenstvím.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 9. května 2013, č. j. -54, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech řízení.

Proti tomuto rozhodnutí podala žalovaná dovolání, které není přípustné podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 (srovnej článek II., bod 1. přechodných ustanovení ), neboť napadené rozhodnutí nezávisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, a nejedná se ani o případ, kdy má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Žalovaná předestřela Nejvyššímu soudu k posouzení otázku, zda byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání za situace, kdy se k věci ve lhůtě stanovené ve výzvě soudu podle písemně vyjádřila tak, že „nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává, neboť smlouva, na kterou se žalobce odvolává, je neplatná“.

Pokud soud žalovaného vyzve podle , aby se ve věci písemně vyjádřil, splní žalovaný tuto povinnost, neuznává-li zcela žalobou uplatněný nárok, tím, že ve vyjádření vylíčí rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku, popř. označí důkazy, jejichž provedení navrhuje k prokázání svých tvrzení. Z toho pak vyplývá, že vylíčením rozhodujících skutečností žalovaný reaguje na to, co o skutečnostech rozhodných ve věci tvrdil žalobce v žalobě, a svými konkrétními tvrzeními vyvrací pravdivost tvrzení žalobce, popř. uvádí další skutečnosti žalobcem netvrzené, ale které jsou rozhodné pro posouzení věci. Ve vyjádření pak žalovaný nemusí rozvádět svoji obranu do všech podrobností a vyjadřovat se ke všem tvrzením žalobce, ale postačí, pokud proti tvrzením žalobce uvede taková svá tvrzení o rozhodujících skutečnostech, z nichž je zřejmý základ jeho obrany proti žalobě (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu 28. 3. 2005, sp. zn. ). Uvede-li však žalovaný ve vyjádření pouze povšechná tvrzení bez konkrétního vysvětlení, popř. jen námitky procesní povahy, nelze takové vyjádření pokládat za splnění výzvy ve smyslu Žalovaný se tedy nemusí výslovně vyjádřit ke všem žalobcovým tvrzením, není hodnocena ani kvalita nebo obšírnost jeho vyjádření, vyjádření ale nemůže být obecné a vágní, protože jinak by smysl usnesení vydaného podle nemohl být naplněn. Tento závěr vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, která pouhý nesouhlas s žalobou nepokládá za kvalifikované vyjádření způsobilé zabránit následkům předvídaným (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2008, sp. zn. , popř. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. ). Obecné a zcela vágní je i vyjádření žalované, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává, neboť smlouva, na kterou se žalobce odvolává, je neplatná“. Nevyplývá z něho ani náznakem, z čeho žalovaná neplatnost kupní smlouvy (která obsahovala ujednání o smluvní pokutě) dovozuje a jakým směrem by se tedy mělo soudní řízení vyvíjet. Taková námitka proto nemůže zabránit fikci uznání nároku předvídané v Obdobně rozhodl Nejvyšší soud v řadě svých rozhodnutí (například rozhodnutí ze dne 28. 5. 2013, sp. zn. , nebo ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. ). Odkaz žalované na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. , je nepřiléhavý; Nejvyšší soud v něm sice judikoval, že uvede-li žalovaný ve vyjádření podle ustanovení - aniž by zpochybňoval skutková tvrzení žalobce - právní důvody, na nichž staví svoji obranu, které mohou představovat právní důvody bránící vzniku uplatněného práva, nenastává fikce uznání uplatněného nároku a ve věci nelze rozhodnout rozsudkem pro uznání podle ustanovení ; učinil tak ovšem za situace, kdy žalovaný konkretizoval jím namítaný důvod neplatnosti právního úkonu, z něhož měl vzejít žalobou uplatněný nárok. V posuzovaném případě však žalovaná neozřejmila, v čem spatřuje důvod neplatnosti smlouvy ze dne 8. 7. 2010, popřípadě které její části. Její vyjádření k žalobě tak zůstalo povšechným tvrzením a nelze ho pokládat za splnění výzvy ve smyslu

Odvolací soud se proto od ustálené praxe Nejvyšší soudu neodchýlil, jestliže vyjádření žalované nevyhodnotil jako splnění výzvy podle a Nejvyššímu soudu nezbylo než dovolání jako nepřípustné odmítnout ( věta první ).

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 29. října 2013

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předsedkyně senátu